27 C 238/2021-46 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou ve znění dalších doplnění domáhal po žalované zaplacení 661 886,37 Kč s odůvodněním, že účastníci řízení uzavřeli dne 4. 8. 2016 Příkazní smlouvu [číslo] (v textu rozsudku dále jen jako„ Smlouva“), jejímž předmětem byl výkon práv a povinností zadavatele podle ust. § 151 zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jenž byl později nahrazen zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (v textu rozsudku dále jen jako„ ZZVZ“) souvisejících se zadáváním podlimitní veřejné zakázky na dodavatele v rámci projektů [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] [anonymizováno] (v textu rozsudku dále jen jako„ Zakázka“). Žalovaná přitom byla povinna zastupovat žalobce a organizačně zajišťovat celý průběh zadávacího řízení formou otevřeného zadávacího řízení v souladu se ZZVZ a zajistit pro žalobce zpracování zadávací dokumentace k veřejné zakázce, organizaci výběrového a zadávacího řízení na dodavatele. Žalovaná však v rozporu se zásadou přiměřenosti a zákazem diskriminace a proti smyslu kvalifikačních předpokladů v Podrobných podmínkách zadávací dokumentace, v části Technické kvalifikace, čl. 10 bodu 2 stanovila podmínku, že dodavatel musí mít se členy realizačního týmu uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou, případně na dobu určitou s minimální platností do konce předpokládané lhůty pro dokončení veřejné zakázky a v čl. 10 bodu 6 stanovila požadavek, aby dodavatelé předložili přehled nástrojů, pomůcek, provozních a technických zařízení, které musí mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici, se specifikací obsahující výrobní číslo, popřípadě státní poznávací značku, pokud jí zařízení disponuje. V důsledku jednání žalované vznikla žalobci škoda spočívající v tom, že poskytovatelé dotace, [stát. instituce] (v textu rozsudku dále jen jako„ MŽP“) a [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] (v textu rozsudku dále jen jako„ Fond“), tuto krátili o 5 % z celkové možné částky. Na základě rozhodnutí Registrace akce a rozhodnutí o poskytnutí dotace [číslo] [číslo] ze dne 6. 9. 2017 byla žalobci poskytnuta dotace na Zakázku v maximální výši 6 225 806,96 Kč. Dne 4. 4. 2019 bylo vydáno rozhodnutí MŽP, na základě něhož byla stanovena korekce ve výši 5 % z požadované dotace, což v dané době činilo 277 309,17 Kč. Proti tomuto rozhodnutí byly podány námitky, které připravila žalovaná, přičemž tyto byly ministrem životního prostředí rozhodnutím ze dne 20. 5. 2019, č. j. [spisová značka] [číslo], zamítnuty a žalobce se po obdržení rozhodnutí o vyřízení námitek obrátil na žalovanou - dopisem ze dne 14. 6. 2019, který jí byl doručen dne 4. 7. 2019 a vyzval ji k zaplacení způsobené škody ve výši 277 309,17 Kč do 15 dnů od doručení výzvy. Na radu žalované s využitím jí poskytnuté argumentace žalobce z opatrnosti podal žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, avšak Městský soud v Praze (v textu rozsudku dále jen jako„ MSP“) rozsudkem ze dne 18. 11. 2019, č. j. [číslo jednací], žalobu zamítl. Následně opět dle pokynů žalované žalobce podal proti citovanému rozsudku kasační stížnost, o které bylo rozhodnuto Nejvyšším správním soudem ČR (v textu rozsudku dále jen jako„ NSS“) rozsudkem ze dne 4. 3. 2021, č. j. [číslo jednací], kdy kasační stížnost byla zamítnuta. Žalobce v rámci dotace žádal o platbu 5 860 709,20 Kč, přičemž po uplatněné 5% korekci byla schválena a žalobci vyplacena částka toliko 5 578 801,20 Kč, a dále o platbu 337 943,57 Kč, přičemž po uplatněné 5% korekci byla schválena a žalobci vyplacena částka toliko 325 210,58 Kč, částky ve výši 325 210,58 Kč a 12 732,99 Kč žalobci poskytnuty nebyly a představují tak škodu plynoucí z neposkytnutí dotace v plné výši ze strany MŽP. Dále rozhodnutím Fondu [číslo] o poskytnutí finančních prostředků ze [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] ze dne 2. 11. 2018, [číslo jednací], byla žalobci za předpokladu splnění podmínek uvedených v tomto rozhodnutí poskytnuta podpora formou dotace ve výši 7 696 889,38 Kč na Zakázku, Fond však dne 31. 5. 2019 sdělil žalobci, že došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, za což byla stanovena finanční oprava ve výši 5 % z celkové možné částky dotace, což se projevilo ve Smlouvě o poskytnutí podpory z Fondu [číslo] ze dne 27. 1. 2020 a žalobci byla z důvodu předmětných porušení zákona poskytnuta dotace o 5 % nižší, tedy místo částky 7 696 889,38 Kč toliko částka 7 329 644 Kč a částka 367 245,38 Kč tak představuje škodu na straně žalobce, za kterou odpovídá žalovaná, neboť pokud by zadávací podmínky, které zpracovala žalovaná, nebyly protizákonné, tato částka dotace by žalobci byla poskytnuta. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a uvedla, že z její strany nedošlo k porušení závazku ze Smlouvy, neboť měla postupovat za spolupráce žalobce jako příkazce a veškerá dokumentace v rámci zakázky byla žalobci žalovanou zasílána k odsouhlasení a byla-li zde obsažena vada, měl žalobce možnost se k této vyjádřit, což však žalobce neučinil, tudíž nemohlo dojít k porušení povinnosti vyplývající ze Smlouvy ze strany žalované. Žalovaná dále uvedla, že po procesní stránce byla zakázka provedena v souladu se zákonem, tudíž pokud žalobce dovozuje vznik škody z čl. 6 odst. 1. Smlouvy, nemůže být žalovaná povinována k ničemu, neboť obsahem uvedeného článku byl závazek žalované, aby proces veřejné zakázky byl proveden v souladu se zákonem. Dle žalované, jestliže u obdobných zakázek tohoto typu používala pro jiné příkazce sporná kritéria a nikdy tato skutečnost i přes provedené kontroly nebyla shledána jako závadná, pak vynaložila dostatek odborné péče a nemohla takto zjistit, že uvedené skutečnosti mohou být v rozporu se zákonem a vést tak ke krácení dotace na straně žalobce, tudíž postupovala v souladu s čl. 6 odst. 4 Smlouvy. Přitom požadavek na pracovněprávní vztah a dobu určitou je v souladu s Metodikou odpovědného zadávání, kdy Metodika byla zpracována ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, coby gestorem zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a to s cílem její plné kompatibility s uvedeným zákonem. Dále žalovaná odkázala na komentář k ust. § 79 ZZVZ, kdy výklad zákona umožňuje dokonce zakázat změnu členů realizačního týmu, a požadavek na identifikaci strojů a vozidel, které budou použity při realizaci veřejné zakázky, pak rovněž odpovídal výkladu zákona. Dále žalovaná namítala, že žalobce v rámci žaloby u správního soudu nevyužil všech podkladů, které obdržel od žalovaného, kdy tyto by zřejmě rozhodly v jeho prospěch. V žalobě totiž absentovaly námitky, že dle zadávacích podmínek mohl kterýkoliv z dodavatelů nahradit veškeré doklady čestným prohlášením v souladu s ust. § 53 odst. 4 ZZVZ a že dle § 105 odst. 2 ZZVZ může zadavatel požadovat, aby jím určené významné činnosti plnil přímo vybraný dodavatel, a NSS se tak těmito námitkami ani nezabýval. Žalobce v podané správní žalobě dále ničeho nenamítal ve vztahu k výši krácené částky dotace, avšak pokud by podal návrh na moderaci uložené pokuty ve smyslu § 78 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (v textu rozsudku dále jen jako „ s. ř. s.“), z důvodu její nepřiměřenosti, mohl by dosáhnout příznivějšího rozhodnutí ve věci. Konečně, žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání před Městským soudem v Praze, k čemuž nakonec skutečně došlo, žalobce se tak zbavil poslední možnosti ovlivnit rozhodnutí soudu ve svůj prospěch, přitom účast advokáta a osoby znalé procesu výstavby by zřejmě výrazně ovlivnila rozhodování soudu. V doplnění svých tvrzení žalovaná dále uvedla, že žalobce nedostatečně sporoval závěry kontrolního orgánu, neboť je skutečností, že v zadávací dokumentaci a jejích přílohách nebyl uveden požadavek na existenci pracovněprávního vztahu, ale na určení, jaký vztah tyto osoby mají k uchazeči, a dále, že v případě konkretizace jednotlivých zařízení bylo možné v rámci zadávací dokumentace doložit splnění této podmínky poddodavatelem (např. půjčovnou) – tyto argumenty žalobce nikterak neuplatnil. Za vzniklou škodu tak neodpovídá žalovaný, nýbrž žalobce. Navrhováno bylo zamítnutí žaloby. 3. Soud po provedení dokazování v řízení u jednáních dne 4. 5. 2022 a 3. 8. 2022 vzal z listinných důkazů za prokázané následující podstatné skutečnosti: 4. Z listiny označené jako Příkazní smlouva [číslo] opatřené datem 4. 8. 2016 (tj. ze Smlouvy – srov. odst. 1 tohoto rozsudku), že v listině se oba účastníci tohoto řízení dohodli v čl. 2 odst. 1 tak, že předmětem vzájemné spolupráce mezi účastníky bude výkon práv a povinností podle ust. § 151 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, souvisejících se zadáváním podlimitní veřejné zakázky na dodavatele v rámci projektů [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] [anonymizováno] (tj. k Zakázce – srov. odst. 1 tohoto rozsudku), přičemž podle odst. 2 bylo úkolem žalované, v listině označené jako příkazníka, zpracování zadávací dokumentace a organizace výběrového a zadávacího řízení na dodavatele pro ža