27 C 382/2021-34 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 15 000 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím v podobě úroků z prodlení a úroků, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyně žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala spolu s jistinou vrátit právní předchůdkyni žalobkyně s náklady spotřebitelského úvěru, tedy celkem částku 25 950 Kč ve 13 měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka připadala na den [datum]. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalovaná však sjednaný úvěr nesplácela řádně a včas (žalovaná neuhradila ničeho), pročež žalobkyně požaduje krom úrokového příslušenství pouze jistinu ve výši 15 000 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků. 4. Z listinných důkazů, které byly provedeny u jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti: 5. Z listiny označené jako Žádost o poskytnutí úvěru, opatřené datem [datum], že žalovaná požádala právní předchůdkyni o poskytnutí částky 15 000 Kč, přičemž v listině uvedeno, že pracovní smlouva je uzavřena na dobu neurčitou a zároveň na dobu určitou do [datum] na pozici dělnice, její průměrný čistý příjem činí 9 773 Kč a měsíční výdaje 4 000 Kč (stravování, výživné 2 000 Kč a bydlení 2 000 Kč); dále uvedla, že průměrný měsíční příjem a výdaje domácnosti jsou shodné s jejími příjmy a výdaji, má vyživovací povinnost k jedné osobě. V kolonce s názvem„ doklady k příjmům“ je zaškrtnuto„ Pracovní smlouva, výplatní pásky“; v kolonce s názvem„ doklady k výdajům“ je zaškrtnuto„ čestné prohlášení“. Listina je podepsaná žalovanou. 6. Z Výplatního lístku žalované, že za měsíc květen 2017 obdržela mzdu 9 773 Kč. 7. Z listiny označené jako Pracovní smlouva, že žalovaná byla zaměstnána u osoby [jméno] [příjmení] na dobu určitou do [datum] se mzdou [částka]. Listina je opatřena datem [datum]. 8. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum], že právní předchůdkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala tuto částku včetně poplatku ve výši 10 950 Kč zaplatit ve 13 měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč do [datum]. Žalovaná je v listině označena svým jménem a příjmením, rodným číslem, číslem a platností občanského průkazu a adresou trvalého bydliště. V listině je mj. uvedeno, že„ dlužník převzetí jistiny v hotovosti potvrdil svým podpisem na této smlouvě.“ Listina je podepsaná žalovanou a právní předchůdkyní. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy týkající se pohledávky za žalovanou vyplývající ze shora označené smlouvy, že pohledávka za žalovanou byla z právní předchůdkyně postoupena na žalobkyni. 10. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně potvrzení o expedici obyčejných zásilek, že právní předchůdkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalobou požadované částky. 11. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených, důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. 12. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaná se dne [datum] dohodla s předchůdkyní žalobkyně tak, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku předchůdkyni žalobkyně spolu s dalšími úhradami vrátit; předchůdkyně žalobkyně přitom nezjišťovala, jestli žalovaná bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky vrátit; žalovaná obdržela od předchůdkyně žalobkyně právě částku 15 000 Kč a doposud neuhradila ničeho; právní předchůdkyně postoupila pohledávku za žalovanou dne [datum] na žalobkyni. 13. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění ke dni uzavření shora jmenované smlouvy (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Dle ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření shora jmenované smlouvy (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 16. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci: 20. Soud nejprve uvádí, že věcnou legitimaci žalobkyně lze dovodit ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019, kterou vyhodnocuje jako platně uzavřenou, a na základě které přešla na žalobkyni mj. pohledávka ze smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní a žalovanou. Soud pak uzavřenou smlouvu hodnotí jakožto smlouvu o úvěru, neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena právní předchůdkyní jako podnikatelkou v rámci její podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat jednak ustanovení občanského zákoníku a jednak zákona o spotřebitelském úvěru. Klíčovou relevanci pak v projednávaném sporu má citované ust. § 86 ZoSÚ, neboť tento upravuje povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, jenž uzavírá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje,