30 C 367/2021-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 20. 9. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 19 900 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalovaná s žalobkyní uzavřely dne 3. 5. 2017 smlouvu o úvěru ve výši 35 400 Kč (skládající se z půjčené částky 20 000 Kč a souhrnného poplatku 15 400 Kč), podle které měla splácet týdně 590 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 15 500 Kč se započetla na půjčenou jistinu v poměru 56,497 % a v poměru 43,503 % na souhrnný poplatek – odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Žalovaná částka 19 900 Kč se skládá z nesplacené půjčené jistiny (z každé splátky na jistinu započteno v poměru 56,497 %) a z nesplacené části souhrnného poplatku (z každé splátky na souhrnný poplatek započteno v poměru 43,503 % - souhrn úroku, poplatku za zpracování a doručení úvěru a poplatku za hotovostního inkasa splátek - týdenní výběr splátek v místě bydliště klienta) – odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalované, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných Smlouvy, atd. Nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie ovšem žalovaná splácela nepravidelně, takže žalobkyně dosud uhrazenou částku žalovanou ve výši 15 500 Kč vydělila týdenní splátkou 590 Kč a vypočetla tak, kdy se žalovaná skutečně dostala do prodlení, pokud by splácela tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobkyně by podle tohoto klíče nastala již ke dni 7. 11. 2017. Žalobkyně ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy žalobkyně nechala uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje 27. 6. 2018 a datum prodlení ke dni 28. 6. 2018. Žalobkyně tímto předkládá rozhodující skutečnosti k okolnostem posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, zejména uvádí, z jakých informací před a v rámci uzavření smlouvy o půjčce čerpala, jaké informace od žalované k jejím osobním a majetkovým poměrům byly opatřeny a jaké databáze byly věřitelem využity k posouzení schopnosti žalované úvěr splatit: kontrola v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra [webová adresa]); kontrola rodného čísla dálkovým systémem společnosti [právnická osoba] [webová adresa]); kontrola náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku [webová adresa]); kontrola zaměstnání telefonicky; kontrola platební historie klienta u naší společnosti, vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta (Čestné prohlášení klienta o výši závazků) a dle lokality klienta – a to na základě odborných vědomostí z“ terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti; kontrola předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem ([příjmení]) v kartě klienta. Ačkoliv žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. 3. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast u jednání neomluvila a ani jinak se ve věci nevyjádřila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 3. 5. 2017, smluvní podmínky, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, evidenční karta klienta, splátkový kalendář, výzva k zaplacení, včetně poštovního podacího archu. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: 6. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 3. 5. 2017, včetně smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru a Formuláře o standardní informace o spotřebitelském úvěru, soud zjistil, že tato byla uzavřena uvedeného data mezi žalobkyní a žalovanou, s tím, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnuté peněžní prostředky i s poplatkem ve výši 15 400 Kč, tj. celkem částku ve výši 35 400 Kč v hotovosti v týdenních splátkách po 590 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že převzala v hotovosti v celé výši uvedenou částku. Nedílnou součástí smlouvy strany učinily„ Smluvní podmínky smlouvy o úvěru“. Žalovaná je ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem, adresou bydliště. 7. Z předžalobní upomínky, ve spojení s podacím archem vzal soud za prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku k zaplacení žalobou uplatněné částky, a to do 7 dnů od doručení výzvy. 8. Z listiny nazvané evidenční karta klienta soud zjistil, že se jedná o obecné informace týkající se žalovaného – o jeho osobních poměrech a výdělkových poměrech, které byly poskytnuty přímo žalovaným. 9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 13. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 15. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebite