17 C 345/2018-348 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení zahájeném dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala vypořádání jejich společného jmění manželů (dále jen„ SJM“) poté, co bylo jejich manželství pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. Po částečných zpětvzetích a změně žaloby, o kterých bylo rozhodnuto usneseními zdejšího soudu ze dne 5. 12. 2019, č. j. [číslo jednací], ze dne 3. 12. 2021, č. j. [číslo jednací], a ze dne 23. 2. 2022, č. j. [číslo jednací], učinila žalobkyně předmětem vypořádání společné podíly na nemovitých věcech specifikovaných ve výroku, které účastníci společně za trvání manželství nabyli a na jejichž vypořádání se nebyli schopni dohodnout. Navrhovala, aby společný podíl na nemovitých věcech v k. ú. [část obce] u [obec] byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně oproti vyplacení vyrovnacího podílu ½ jeho hodnoty žalovanému a společný podíl na nemovitých věcech v k. ú. [obec] vypořádán reálným rozdělením nemovitých věcí mezi oba účastníky. Nadto se domáhala vyplacení ½ společných úspor 550 000 Kč, s nimiž disponuje od rozvodu žalovaný a ½ z investice ze SJM ve výši 70 000 Kč do výlučného majetku žalovaného. 2. Žalovaný poté, co bylo usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 5. 2019, č. j. [číslo jednací], zastaveno řízení o vzájemné žalobě žalovaného ze dne [datum] rozšiřující masu SJM o další movité věci a poté, co za řízení vzal svým podáním ze dne [datum] zpět svůj vzájemný návrh, aby byly vypořádány investice ze SJM ve výši 200 000 Kč do rekonstrukce rodinného domu [adresa], který je součástí pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] u [obec] a soud se souhlasem žalobkyně řízení i v této části odstavcem III. výroku tohoto rozsudku dle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. zastavil, učinil v průběhu řízení vypořádávanou masu nemovitých věcí, včetně podílů patřících do SJM na nich, nespornou, souhlasil i s tím, že společný podíl na nemovitých věcech v k. ú. [část obce] u [obec] má být přikázán výlučně žalobkyni oproti vyplacení vyrovnacího podílu ½ jeho hodnoty žalovanému. Žalovaný však nesouhlasil, aby společný podíl na nemovitých věcech v k. ú. [obec] byl vypořádán jejich reálným rozdělením mezi oba účastníky s ohledem na dlouhodobé spory a konflikty mezi bývalými manžely, jejichž spouštěčem jsou právě odlišné názory na jejich společném užívání, když intenzita těchto konfliktů je natolik závažná, že je musí opakovaně řešit i policie. Navrhoval naopak, aby společný podíl na nemovitých věcech v k. ú. [obec] byl přikázán do jeho výlučného vlastnictví, neboť tyto nemovité věci včetně domu pocházejí od jeho rodičů a má k nim tedy i historickou citovou vazbu. Žalovaný učinil nespornou investici ze SJM ve výši 70 000 Kč, popřel však zcela existenci jakýchkoliv společných úspor, natož ve výši 550 000 Kč. 3. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 12. 2015, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], ve spojení s Protokolem o jednání v tamní věci ze dne [datum], obsahujícím výslechy účastníků, je prokázáno, že jím bylo rozvedeno manželství účastníků, ze kterého se narodily 4 děti, které jsou již zletilé a soběstačné, uzavřené dne [datum] poté, co spolu již od roku 2012 jako manželé nežili kvůli hádkám„ ohledně financí, pořádku v domácnosti“ a každý z nich užíval jinou část domu, ve kterém do té doby společně bydleli. Ani stávající situace, kdy žalovaný obývá 1. nadzemní podlaží a žalobkyně 2. nadzemní podlaží domu v [obec], nevedla k uklidnění vzájemných vztahů, které se dále vyostřovali, jak bylo prokázáno nejen svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení], ale především synů účastníků [celé jméno žalovaného], roč. 1989 a [jméno] [celé jméno žalovaného] a dcery účastníků [jméno] [celé jméno žalobkyně], která byla přítomna i situaci, kdy se účastníci„ škádlili mezi dveřma nůžkama, nebo nožem nebo něčím takovým“. [celé jméno žalovaného] jako svědek vypověděl, že i aktuální soužití účastníků v domě v [obec] je vyostřené vzájemnými antipatiemi natolik,„ že tam každý týden zasahuje policie, otec zabíjí slepice, když tam přijdou vodaři, tak je tam odmítá vpustit, je to komplikované“, mezi účastníky vznikají neustálé konflikty a nejsou schopni se na ničem dohodnout, ani na tom, jak společně užívat pozemky kolem domu, jak potvrdil svou výpovědí i druhý ze synů účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného] (srovnej zejm. popisovaný incident se slepicemi). Konflikty mezi účastníky jsou takové intenzity, že musely být opakovaně řešeny policií a následně v přestupkových řízeních, jak tato zjištění učiněná z výslechů dětí účastníků, coby svědků, potvrzují též příslušná rozhodnutí, předložená žalovaným, týkající se 8 skutků (9. skutku se měl dopustit syn účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného] vůči žalovanému – skutek byl odložen) z období od [datum] do [datum], z nichž 5 bylo v příslušných správních řízeních zastaveno s tím, že nejde o přestupky (uřezání měděné stupačky v domě kvůli neshodám o spotřebě vody, zamezení přístupu do sklepa s uloženým uhlím k topení, odpojování elektřiny, vulgární vzájemné nadávky, apod.), dva byly odloženy a za dva přestupky uloženo napomenutí za způsobení poranění slepicím chovaným žalobkyní, které vyběhly na zahradu u domu v [obec]. Již zde soud konstatuje, že zdrojem neshod mezi účastníky jsou právě odlišné názory na jejich společném užívání, když intenzita těchto konfliktů je natolik závažná, že je musí opakovaně řešit i policie a prvotní příčinou těchto konfliktů jsou odlišné názory na způsob užívání nemovitých věcí v k.ú. [obec] 22 Cdo 355/2012) možnost budoucích komplikací při správě a údržbě domu není sama o sobě důvodem vylučujícím vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu jeho rozdělením na jednotky, ale rovněž i to, že existence sporů mezi podílovými spoluvlastníky může, v poměrech konkrétního případu, vést k závěru, že rozdělení domu na jednotky možné není. V nyní projednávané věci soud takový dílčí závěr učinil, a to především s ohledem na shora již popsané konflikty mezi účastníky, intenzitu těchto konfliktů, jejich stupňující se závažnost (viz použití nůžek či jiného ostrého nástroje), u kterých nelze ani v postupujícím čase od rozvodu vysledovat zmírňující se tendenci, zvláště pak s ohledem na skutečnost, že jejich spouštěčem jsou převážně odlišné názory na způsob„ spoluužívání“ těchto nemovitostí (viz domácí drůbež, spotřeba vody, topení apod.), a nadto stále hluboké vzájemné averze mezi bývalými manžely, tedy závěr, že reálnému rozdělení domu na dvě samostatné jednotky, byť by bylo i dle odborného názoru znalce s nákladem v řádu statisíců Kč možné, shora uvedené konflikty a vzájemná nevraživost mezi účastníky brání. Přesto, že úprava o. z. upřednostňuje vypořádání nemovitých věcí v SJM jejich rozdělením, případně rozdělením domu na bytové jednotky, aby tak bylo zachováno vlastnické právo dosavadních spoluvlastníků, jsou to právě shora uvedené důvody, pro které není ve smyslu § 712 o. z. ve spojení s § 1147 o. z. rozdělení dost dobře možné. Přichází tak ze zákonné posloupnosti způsobu vypořádání přikázání nemovitých věcí jednomu z manželů, v daném případě nemovitých věcí v k.ú. [obec] pak žalovanému, když předmětný rodinný dům a pozemky pod ním a kolem něj byly historicky rodičů žalovaného, který se tak v po rovnání se žalovanou především zasloužil o nabytí vypořádávaného spoluvlastnického podílu tvořícího vypořádávané SJM a je to žalovaný, který navíc výlučně vlastní zbývající pětinový podíl na domě [adresa] a nadto i převážný 3/5 podíl na pozemcích pod a kolem domu (viz níže). 4. Nesporným mezi účastníky bylo a soud tedy vzal za prokázáno ve spojení s výpisy LV č. [rok] z Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, Katastrální území Ludgeřovice, že jako spoluvlastníci budovy [adresa] – stavby, stojící na pozemku p. [číslo] jsou zapsáni s podílem 4/5 účastníci v SJM a výlučným vlastníkem zbývajícího spoluvlastnického podílu o velikosti 1/5 na této stavbě je žalovaný. Dle nesporných tvrzení účastníků ve spojení s výpisem z LV č. 2042 k.ú. [obec] a usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne 7. 10. 1998, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], je prokázáno, že historicky byl tento dům postaven matkou žalovaného a jejím 1. manželem v 50. letech minulého století, nato se matka žalovaného dne [datum] stala jeho výlučným vlastníkem v důsledku vypořádání BSM, v 80. letech minulého století provedli rodiče žalovaného nástavbu s kolaudací dne [datum]. Spoluvlastnický podíl o velikosti 1/5 na této stavbě nabyl do svého výlučného vlastnictví žalovaný dědictvím po své matce v únoru 2004 a zbývající 4/5 nabyli kupními smlouvami ze dne [datum] a [datum] oba účastníci do jejich SJM. Lze tedy již zde uzavřít, že dům [adresa] pochází po rodičích žalovaného. Dle výpisu [list vlastnictví] z Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, Katastrální území Ludgeřovice, jsou jako spoluvlastníci pozemků p. [číslo] na kterém stojí dům [adresa], p. [číslo] jehož součástí je stavba h