80 C 45/2025-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 29. 11. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 167,80 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky řízení byla elektronickými prostředky komunikace na dálku dne 16. 4. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, které byly žalovanému zaslány dne 16. 4. 2024 na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí jednorázově nejpozději do 14. 5. 2024 společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 3 376,80 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splacením úvěru byla dle čl. 4.4.3. smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky 9 000 Kč. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty 1 791 Kč. Předžalobní upomínka byla právní zástupkyní žalobkyně odeslána dne 7. 8. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem.3. K nařízenému jednání dne 6. 11. 2025 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, žalobkyně se omluvila, souhlasila s jednáním v nepřítomnosti, žalovaný se neomluvil, nepožádal o odročení jednání. V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, na základě předložených listinných důkazů.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , vč. úvěrových podmínek, že žalobkyně je zde označena jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Listinou se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. Byla sjednána úroková sazba 36% ročně (RPSN 6263,53%). Úvěr měl být splacen jednorázově částkou ve výši 12 376,80 Kč do 28 dnů. Listina byla soudu předložena bez podpisu žalobkyně a žalovaného, podpis žalovaného měl být nahrazen kódem , Anonymizováno, .- Z výpisů z běžného účtu žalovaného za leden, únor, březen 2024 u , Anonymizováno, a výpisu z účtu žalovaného – , právnická osoba, , že si žalobkyně vyžádala od žalovaného před uzavřením smlouvy výpisy z jeho bankovního účtu k posouzení finanční situace žalovaného. Z výpisů vyplývá, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy zatížen splátkami několika dalších spotřebitelských úvěrů, přičemž některé platby jsou označeny slovy „po splatnosti“. Z výpisů dále vyplývá, že žalovaný pravidelně zasílá značnou část finančních prostředků na internetové portály zabývající se hazardními hrami (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ).- Z potvrzení o platbě 9 000 Kč, že byla odeslána na účet č. , č. účtu, dne 16. 4. 2024 platba ve výši 9 000 Kč, platba byla označena variabilním symbolem , var. symbol, .- Ze zprávy , právnická osoba, , že majitelem účtu č. , č. účtu, byl v rozhodném období žalovaný, byl jedinou osobou s dispozičním právem, ze strany žalobkyně byla na tento účet zaslána částka 9 000 Kč.- Z předžalobní výzvy ze dne 3. 10. 2024, včetně kopie e-mailu, že výzva k úhradě před podáním žaloby byla adresována žalovanému a žalobkyně ho vyzvala k zaplacení částky 18 816,23 Kč. Žalovanému byla poskytnuta lhůta k plnění do sedmi dnů. Soudu nebyl předložen doklad o odeslání ani doručení.5. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud především nemá na základě provedeného dokazování za prokázané platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 4. 2024, a to s ohledem na tvrzení žalobkyně, že předmětná smlouva byla s žalovaným uzavřena elektronicky. Podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojená k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, která podepisující osoba používá k podepisování (článek 3 bodu 10 tohoto nařízení). Předložená smlouva neobsahuje žádnou z výše uvedených forem podpisu. SMS kód může sloužit k podpisu smlouvy při kontraktaci prováděné na dálku, pokud byl kód žalovanému poskytnut a tento kód následně k podpisu smlouvy žalovaný použil. Žalobkyně však neprokázala, že smlouva byla uzavřena tímto způsobem, že tvrzený kód byl zaslán žalovanému a že následně žalovaný tento kód k podpisu smlouvy, případně žádosti o spotřebitelský úvěr, použil. Žalobkyně tedy neprokázala, že smlouva byla uzavřena tímto způsobem. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, avšak z této listiny nelze učinit závěr, že žalovaný projevil vůli, jejíž obsah je uveden v této listině. Žalobkyně tedy neprokázala, že smlouva o tvrzeném obsahu byla uzavřena způsobem uvedeným v žalobě, tedy pomocí prostředku komunikace na dálku. I v případě, že by soud měl za prokázané uzavření smlouvy o tvrzeném obsahu nutno uvést, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by posuzovala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí tak, jak bylo v žalobě tvrzeno. Byť si žalobkyně od žalovaného vyžádala výpisy z bankovního účtu, informace, které z těchto výpisů získala, nikterak dále neposuzovala. Z bankovních účtů např. vyplývá, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy zatížen hned několika dalšími spotřebitelskými úvěry, k těmto si však žalobkyně žádné další podklady nevyžádala a tyto blíže nezkoumala, a to přestože z výpisů vyplývá, že některé platby jsou činěny po splatnosti. Stejně tak z výpisů vyplývá, že značná část příjmů žalovaného je vynakládána na hazardní hry. V takovém případě byla žalobkyně povinna podrobně zkoumat příjmy i výdaje žalovaného, což neučinila.7. Žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový stav aplikovat kromě § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) rovněž ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem svého odvolacího soudu, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. 8 Co 47/2018, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).8. Jak již bylo uvedeno shora, žalobkyně na prokazování prověřování schopnosti splácet úvěr před uzavřením smlouvy rezignovala, případně toto v řízení dostatečně neprokazovala, když předložením výpisů z bankovního účtu žalovaného a nahlédnutím do veřejně dostupných registrů nelze hodnotit jako dostatečné. I z tohoto důvodu bylo tedy nutné vyhodnotit Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 4. 2024 jako neplatnou ve smyslu § 588 o. z. pro rozpor s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží bez návrhu, neboť se jedná o rozpor se zákonným ustanovením, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnou jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, které je s ním v rozporu. Byl by popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy podle § 2991 a § 2993 o. z. je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly.9. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému na jeho účet poskytla částku 9 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil a následně neprokázal, že by tuto částku, případně její část, žalobkyni vrátil, zavázal soud žalovaného k zaplacení částky 9