17 C 501/2024-131 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně domáhala určení, že žalovaný vůči ní nemá jím tvrzenou peněžitou pohledávku specifikovanou ve výroku tohoto rozsudku v celkové výši , částka, (dále jen „Pohledávka“), představující regresní nárok jednak z titulu ručení žalobkyně ve výši , částka, za společnost , právnická osoba, ., (dále jen „ČMS“) a jednak právo na vrácení vkladu z titulu tichého společenství žalobkyně v ČMS ve výši , částka, (tyto dva nároky dále také jako „Původní pohledávky“), kterou měl žalovaný nabýt přímo od žalobkyně Smlouvou o postoupení pohledávek z , datum, (dále jen „Smlouva“) a kterážto finanční částka byla zjištěna v konkursu ČMS a následně, spolu s dalšími finančními částkami žalobkyni vyplacena správcem konkursní podstaty po skončení konkurzu žalobkyně v rámci kterého bylo uspokojeno 100 % pohledávek věřitelů žalobkyně. Žalovaný není a nikdy nebyl věřitelem žádné z Původních pohledávek vůči ČMS, když podpisy stran na předmětné Smlouvě nejsou pravé, Smlouva obsahuje smyšlené údaje a byla antidatována. O tom svědčí i to, že to byla žalobkyně a nikoliv žalovaný, kdo Pohledávku řádně přihlásil do konkursu ČMS již v roce 2000 a tato Pohledávka byla v plném rozsahu zjištěna a následně na ni bylo v konkursu inkasováno 100 % její celkové nominální hodnoty. Žalovaný přitom žádnou pohledávku do konkursu nepřihlásil a insolvenční pořádek se na něj tudíž nemohl vztahovat. I kdyby však přesto byla řádně uzavřena, byla by absolutně neplatná pro rozpor s konkursním právem, jelikož v době jejího údajného uzavření byly původní pohledávky již sepsány v konkursní podstatě žalobkyně a případně by byla rovněž stižena neplatností pro oboustranný zkracující úmysl původních stran. Správce konkursní podstaty žalobkyně navíc od této Smlouvy v průběhu konkursního řízení žalobkyně platně odstoupil. Samotné tvrzené bezdůvodné obohacení dále navíc nelze ani zjistit, neboť plnění inkasovaná v konkursu na uvedené pohledávky se v průběhu konkursu promísila s ostatními příjmy konkursní podstaty a nebyla vedena odděleně. S ohledem na shora uvedené žalovanému žádný nárok z tzv. lepšího práva nevznikl a žalobkyně se na jeho úkor nemohla bezdůvodně obohatit. Jelikož je žalobkyně opakovaně ze strany žalovaného a dalších osob zjevně jednajících pod jednotným řízením pana , jméno FO, vyzývána k úhradě těchto pohledávek a u žalobkyně je tak vytvářen dlouhodobý stav právní nejistoty, jenž může odstranit pouze soudní rozhodnutí o neexistenci sporné pohledávky, je tak dán její naléhavý právní zájem na určení neexistence Pohledávky.2. Žalovaný, kromě k věci se nevztahujících tvrzení o „skupině , jméno FO, “, navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu s tím, že žalobkyní tvrzené skutečnosti považuje za nepravdivé. Přesto učinil nesporným výši Pohledávky, to, že byla v konkursu ČMS přihlášena a zjištěna; tvrdil však, že přihlášku podal on, nikoli žalobkyně a že tak učinil na základě Smlouvy jako věřitel Původních pohledávek. Popřel žalobkyní namítanou nepravost i antidatovanost Smlouvy. Tvrdil, že Pohledávka byla do konkursní podstaty žalobkyně sepsána neoprávněně, čehož se již v roce 2017 domáhal vylučovací žalobou, že správce konkursní podstaty žalobkyně pochybil při nakládání s náhradním peněžitým plněním z konkursu ČMS zejména tím, že peněžní prostředky nevedl odděleně, ač byly předmětem excindačního sporu, a po zrušení konkursu je ponechal žalobkyni, která se tak na úkor žalovaného bezdůvodně obohatila. Žalovaný teprve až poté, co byl soudem marně vyzván k vyjádření se k žalobě usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , na které nereagoval nijak, poté, co byl následně vyzván již dle § 114b o. s. ř. usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , na které reagoval rozsáhlým podáním ze dne , datum, , aniž se však v něm jakkoliv zmínil o postoupení Pohledávky, ke kterému mělo dojít již , datum, , a neučinil tak ani v podání ze dne , datum, , ve kterém pouze obecně namítl nedostatek své pasivní věcné legitimace bez dalších bližších tvrzení či připojením jakéhokoliv listiny, teprve až poté, co mu bylo dne , datum, doručeno předvolání k jednání, podáním ze dne , datum, počal tvrdit, že dne , datum, (téměř po dvou letech) postoupil mj. Pohledávku na třetí osobu a poprvé připojil fotokopii smlouvy o postoupení pohledávek společnosti , právnická osoba, . datovanou dnem , datum, .3. Žalovaný se k jednání nedostavil. Jak již shora uvedeno, podáním ze dne , datum, svou nepřítomnost omluvil „z důvodu nedostatku pasivní legitimace“. Soud proto věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti; v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů a žalovaný se svou lehkovážnou neúčastí u jednání zbavil možnosti být vyzván dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k jím uváděným sporným tvrzením, jako uvedeno níže a současně být poučen o nepříznivých důsledcích v podobě neunesení břemene tvrzení a důkazního v tomto sporu.4. Předně je třeba uvést, že soud nemá za prokázáno, že by žalovaný „ztratil“ svou pasivní věcnou legitimaci v tomto sporu, když žalovaný neunesl své břemeno důkazní poté, co se svou neúčastí u jednání zbavil možnosti být vyzván a poučen o případných nepříznivých následcích dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a neprokázal, že by mělo dojít k postoupení Pohledávky smlouvou o postoupení pohledávek údajně uzavřenou dne , datum, mezi žalovaným jako postupitelem a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako postupníkem, když k tomu předložená pouhá fotokopie této smlouvy nebyla předložena v originále poté, co žalobkyně zpochybnila nejen pravost, ale i její obsahovou správnost, navíc v časovém kontextu již zmíněném shora ve 2. odstavci tohoto odůvodnění, kdy žalovaný přesto, že tvrdí, že k postoupení Pohledávky mělo dojít již dne , datum, , od , datum, je účastníkem nynějšího sporu, jehož předmětem Pohledávka je, přes opakované výzvy soudu se k žalobě vyjádří až poté, co je poučen dle § 114b o. s. ř., aniž by však v podání, kterým reaguje na jednotlivá konkrétní skutková tvrzení žalobkyně, jakkoliv zmínil to nejpodstatnější, a to právě postoupení Pohledávky, a učiní tak až téměř po dvou letech od data údajného postoupení a až v nejzazší situaci v souvislosti s nařízeným soudním jednáním. Pro zjednodušení se tak odkazuje na znění takové výzvy soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. konstatované u jednání poté, co byl proveden důkaz právě žalovaným předloženou fotokopií listiny označené jako „smlouva o postoupení pohledávek“ datovanou dnem , datum, . Takové skutečnosti ve svém souhrnu svědčí o tom, že k vyhotovení smlouvy ze dne , datum, tak došlo za účelem modu operandi zapadajícího do předchozího vzorce procesních postupů osob spřízněných s bývalým jednatelem žalobkyně panem , jméno FO, , včetně žalovaného (viz dále zejména v případě Žaloby na vyloučení Původních pohledávek ze dne , datum, ).5. Soud vzal za prokázáno Úplným výpisem z OR žalobkyně, že žalobkyně byla od vzniku v roce 1992 holdingovou s. r. o. s podíly v dceřiných společnostech, mimo jiné i v ČMS, jak je níže prokázáno listinami předloženými žalobkyní zejména z konkursu na ČMS a konkursu na žalobkyni. Úplným výpisem z Obchodního rejstříku ČMS bylo prokázáno, že tato společnost byla od roku 1994 akciovou společností mimo jiné s předmětem podnikání výroba piva a sladu, od , datum, v konkurzu do , datum, , po dobu kterého dále pokračovala v provozu a dle Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byla schválena konečná zpráva ze dne , datum, , podle které ČMS uspokojila v rámci konkurzu 100 % pohledávek svých věřitelů a má nárok na vrácení zbývající hyperochy přes 18 mil. Kč. Dle Rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne , datum, vydaném v řízení pod sp. zn. , spisová značka, byl v roce 1998 veškerý majetek žalobkyně bez odpovídající protihodnoty vyveden tak, že podíly na žalobkyni byly převedeny na nekontaktní osobu s pobytem v Bělorusku a do funkce jednatele žalobkyně byla zvolena nekontaktní osoba. Žalovaný byl součástí podvodného jednání, jehož cílem bylo zmocnit se peněz z konkurzu žalobkyně tím, že je měl z konkurzu žalobkyně získat jiný z konkurzních věřitelů, když kdosi zfalšoval podpisy statutárního orgánu onoho konkurzního věřitele na rozhodčí smlouvě, podle které měl být právě žalovaný ustanoven rozhodcem ve fiktivním sporu proti osobě ruské národnosti. Žalovaný tak jako „rozhodce“ vydal rozhodčí nález a této ruské osobě přiznal plnění právě vůči onomu konkurznímu věřiteli žalobkyně a tato ruská osoba poté podala vůči onomu konkurznímu věřiteli exekuční návrh a byla jí tak přikázána pohledávka onoho konkurzního věřitele vůči žalobkyni. Poškozený konkurzní věřitel se ale úspěšně domohl zrušení rozhodčího nálezu žalovaného, jak je prokázáno Rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve kterém bylo v odůvodnění mimo jiné uvedeno, že „Tvr