10 C 118/2021-45 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26.5.2021 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 8 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z této částky za období od 2.7.2015 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 4 863 Kč za období od 30.3.2009 do 19.4.2010. 2. K odůvodnění žaloby uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně jistinu a souhrnný poplatek ve výši 5 888 Kč. Celkovou částku 13 888 Kč měl žalovaný uhradit v 55 týdenních splátkách po 256 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 55 týdnů od data podpisu smlouvy, ke dni [datum]. Žalovaný uhradil celkem 1 025 Kč. Neuhrazená část pohledávky tak činila 12 863 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem – [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ přechodný věřitel“), došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Přechodný věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil pohledávku žalobkyni, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován přípisem ze dne [datum]. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní upomínky. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání nařízenému na den [datum] se bez omluvy nedostavil. Právní zástupce žalobkyně a žalobkyně se k jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z žalobního tvrzení a předložených důkazů. 4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. 5. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému dne [datum] částku 8 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal tuto částku uhradit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 888 Kč (celková částka 13 888 Kč) v 55 týdenních hotovostních splátkách po 256 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku ze smlouvy za žalovaným [právnická osoba] [anonymizováno]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek (založené ve správním deníku soudu pod sp.zn. [spisová značka]), přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek (založené ve správním deníku soudu pod sp.zn. [spisová značka]), Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] bylo prokázáno, že [právnická osoba] [anonymizováno] postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 8. Soud v projednávané věci v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění, při právním posouzení věci vycházel ze zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění [účinnost] (dále jen„ obč. zák.“), neboť smlouva, o níž je opřen žalobou uplatněný nárok, byla uzavřena za účinnosti tohoto zákona. 9. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 11. Podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 12. Podle ustanovení § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. 13. Podle ustanovení § 524 odst. 1 a 2 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 14. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě přenechal právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 888 Kč, a to v 55 týdenních splátkách. Právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupil [právnická osoba] [anonymizováno], která ji následně postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. 15. Soud právo na zaplacení„ souhrnného poplatku“ právně posoudil jako právo na zaplacení úroku, neboť tento nárok svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Částka 5 888 Kč za dobu 55 týdnů představuje úrok ve výši 69,58% ročně - (5 888/) / 8 000 Kč x 100. Tedy několikanásobně převyšuje obvyklou míru poskytovanou bankami v době uzavření smlouvy o půjčce činila max 23,99 % ročně (přehled ČNB ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů). Dohoda o úrocích z peněžité půjčky podléhá korektivu dobrých mravů (ust. § 3 odst. 1 obč. zák.). Přičemž soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2004, sp.zn. 21 Cdo 1484/2004, podle kterého je rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. 16. Ujednání o souhrnném poplatku proto soud posoudil jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy (ust. § 39 obč. zák.), a to včetně ujednání o hrazení splátek půjčky, ve které byly zahrnuty platby poplatku. Jelikož z neplatného ujednání právo na zaplacení smluvního úroku (souhrnného poplatku) nevzniklo, nebylo možné započíst na tuto neexistující pohledávku plnění žalovaného. 17. Částku 1 025 Kč, kterou žalovaný na úhradu půjčky dosud zaplatil, tak žalovaný v celém rozsahu plnil na jistinu ve výši 8 000 Kč. Z žaloby ani připojených důkazů přitom není zřejmé, kdy žalovaný uhradil uvedenou částku. 18. Soud žalobkyni přiznal nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny, a to ode dne následujícího od výzvy žalobkyně žalovanému k uhrazení dlužné částky. Žalovaný byl poprvé vyzván k uhrazení dluhu podle předložených listinných důkazů v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] Touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů ode dne doručení, avšak datum doručení není soudu známo, proto postupoval dle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (doručováno za jeho účinnosti) a bral dopis za doručený (třetí pracovní den po odeslání) dne [datum] (dle podacího archu byla výzva odeslána dne [datum]). Lhůta k plnění žalovanému uplynula dne 2.8.2015 a počínaje dnem 3.8.2015 se ocitl v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 a 2 o.s.ř. Při rozhodování o nákladech zastoupení advokátem postupoval soud podle ustanovení § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších přepisů, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání návrhu), tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 189 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 1000 Kč. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v 54%, žalovaný ve 46%. Od úspěchu žalobkyně ve výši 54% byl odečten její neúspěch ve výši 46%, žalobkyně má právo na náhradu řízení ve výši 8%, což činí z částky 2 089 Kč částku 167 Kč Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.