10 C 168/2021-43 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky 5 405,41 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 011,71 Kč a dále úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 405,41 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení v kapitalizované výši 897,41 Kč a dále zákonných úroků z prodlení z částky 5 405,41 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. 2. K odůvodnění žaloby uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 799 Kč, odměnou za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 410 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 408 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 236 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná na pohledávku za dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení pohledávky uhradila částku 1 200 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K jednání nařízenému ve věci na den [datum] se nedostavila. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z žalobního tvrzení a předložených důkazů. 4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně přenechal žalované dne [datum] částku 6 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala tuto částku uhradit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 4 617 Kč (konkrétně z toho úrok ve výši 799 Kč, poplatek za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 410 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 408 Kč). Celkovou částku 10 617 Kč se žalovaná zavázala splácet v 45 týdenních hotovostních splátkách po 236 Kč. Z karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně ověřoval před uzavřením smlouvy finanční situaci žadatele – žalované. Konkrétně bylo zjištěno, že žalovaná je [anonymizována tři slova], její měsíční příjem činí [částka], další (jinak nespecifikované) čisté příjmy domácnosti činí [částka], má [anonymizována dvě slova] děti, je [anonymizováno], bydlí [anonymizována dvě slova]. Její výdaje činí měsíčně [anonymizována dvě slova]. Dále žalovaná uvedla, že nemá zápůjčky u jiné společnosti. Údaje byly ověřovány z„ výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky“ ze dne [datum]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], postoupila žalobkyni pohledávu za žalovanou ze smluvy o zápůjčce [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 7. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 9. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. 15. Žalobkyně prokázala aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby, neboť soud posoudil postoupení pohledávek za žalovanou jako platné. 16. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o zápůjčce [číslo]. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila (resp. její právní předchůdce) schopnost žalované splácet zápůjčku v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako na neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. 17. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že posuzovala (resp. její právní předchůdce) schopnost žalované zápůjčku splácet s odbornou péčí. 18. S listinných důkazů, které žalobkyně předložila k důkazu, vyplývá, že její stálý příjem byl pouze z [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova]. Pokud jsou v kartách zákazníka uváděny tzv.„ další příjmy domácnosti“, pak není zřejmé, o jaké příjmy jde, ani zda se jedná o příjem stálý. Tyto příjmy rovněž nebyly nijak ověřovány. Ze zjištěných a ověřených údajů je zřejmé toliko to, že žalovaná má měsíční příjem ve výši [částka], přičemž uvedla, že je [anonymizováno] a má [anonymizována dvě slova] děti. Z výsledku posuzování úvěryschopnosti žalované plynou tedy důvodné pochybnosti o schopnosti žalované zápůjčku splácet, přesto tyto pochybnosti nebyly poskytovatelem zápůjčky nijak odstraněny. Rovněž nebyly ověřovány výdaje žalované. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že posoudila schopnost žalované úvěry splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o zápůjčce. 19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalované, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná získala majetkový prospěch ve výši 6 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o zápůjčce byla neplatná od počátku), proto by jí měla být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Žalovaná však na pohledávku žalobkyně uhradila částku 1 200 Kč. Proto soud uložil žalované uhradit žalobkyni částku 4 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalované prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě dne [datum] (oznámení postoupení). Touto výzvou byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů ode dne doručení, avšak datum doručení není soudu známo, proto postupoval dle § 573 o. z. a má dopis za doručený (třetí pracovní den po odeslání) dne 28.1.2021 Lhůta k plnění žalované uplynula dne 7.2.2021 a počínaje dnem 8.2.2021 byla s vrácením bezdůvodného