11 C 110/2020-72 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 54 113,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalovaným, jako úvěrovaným, a [právnická osoba], jako úvěrujícím, byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] [rok] [číslo], na základě které úvěrující poskytla žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč na sjednanou dobu. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutý úvěr spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek v jeho bydlišti, a to ve 13 pravidelných měsíčních splátkách, se splatností poslední splátky ke dni 28. 12. 2018. Úvěr byl poskytnut v hotovosti dne 28. 11. 2017. Žalovaný však svůj závazek vyplývající z předmětné smlouvy o úvěru nesplnil řádně a včas, a je v prodlení s dlužnou částkou 33 800 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou postoupena [právnická osoba], ta ji postoupila dne [datum] [právnická osoba], která ji následně smlouvou ze dne [datum] postoupila žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn. Účastníci smlouvy sjednali v článku V. smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Tuto smluvní pokutu kapitalizovala žalobkyně částkou 20 313,80 Kč, a to z částky 33 800 Kč za dobu od 29. 12. 2018 do 20. 8. 2020, tj. za 601 dnů. Žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne [datum] tak, že upřesnila, z čeho se skládá dlužná částky 33 800 Kč a dále rozšířila žalobu o smluvený úrok 25,85 % p. a. z jistiny 20 000 Kč od 29. 12. 2018 do zaplacení. Částka 33 800 Kč se dle doplnění žaloby skládá z dlužné jistiny 20 000 Kč, neuhrazeného poplatku za správu úvěru 4 400 Kč, z inkasního poplatku za hotovostní výběr splátek 3 800 Kč a neuhrazeného smluveného úroku v částce 5 600 Kč. 2. K jednání ve věci se žalobkyně omluvila a žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud postupoval dle ustanovení § 101 odst. 3. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, a věc projednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy navrženými a předloženými žalobkyní a z nich zjistil následující skutečnosti. 4. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, tak jak je shora uvedeno v skutkovém tvrzení žaloby, uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] [rok] [číslo] dne [datum], na základě které poskytla úvěrující žalovanému bezhotovostním bezúčelový úvěr 20 000 Kč téhož dne. Úvěr byl poskytnut za sjednaný úrok 25,85 % p. a., poplatek za uzavření smlouvy 800 Kč, poplatek za správu úvěru 4 400 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek 3 800 Kč. Úvěr se sjednaným příslušenstvím byl splatný v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 2 600 Kč. V čl. V. odst. 2. smlouvy účastníci mimo jiné sjednali, že splatností poslední splátky přirůstá nesplacená část úroků k poskytnuté jistině. V odst. 4. tohoto článku smlouvy pak účastníci sjednali pro případ prodlení dlužníka s úhradou kterékoliv splátky smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky v prodlení. Částka uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout souhrn čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. 5. Žalovanému byly poskytnuty při uzavírání smlouvy na formuláři standartní informace o spotřebitelském úvěru a splátkový kalendář. Podle credit scoring vypracovaného úvěrující dosáhl žalovaný na celkem 19 bodů, tj. v polovině rozmezí možnosti poskytnutí úvěru do 25 000 Kč dle podmínek úvěrující. Podle formuláře žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru pobíral žalovaný mzdu 12 300 Kč čistého měsíčně, žije v nájemním bytě či u rodičů, není ženatý a vybavení bytu je standartní, nikdy neměl [příjmení] půjčku. Bylo doporučeno poskytnutí úvěru 20 000 Kč. 6. Podle formuláře Žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru a formuláře Finanční analýza činí měsíční příjem žalovaného 12 600 Kč, na jídlo vynaloží 4 100 Kč, minimální měsíční výdaje činí 7 600 Kč, když na bydlení vynaloží 3 600 Kč. S žalovaným žilo jedno nezletilé dítě ve věku od 6 do 15 let a v domácnosti byla jedna výdělečně činná osoba. Volné finanční zdroje tak představují 3 700 Kč. Podle výpočtu minimálních měsíčních výdajů se počítá s částkou 3 500 Kč jako minimální výdaj pro jednotlivce, 2 200 Kč minimální měsíční výdaj na nezaopatřené dítě od 6 let do 15 let věku, tj. 5 700 Kč. Rezerva na neočekávané výdaje je stanovena na 1 000 Kč. 7. Podle formuláře Čestné prohlášení bydlel žalovaný v době žádosti o úvěr u přítelkyně v [obec] a na nájem přispíval částkou 3 500 Kč. Jako kontaktní osobu uvedla svoji přítelkyni. Podle výplatnice za měsíc [anonymizováno] [rok] činila čistá mzda žalovaného 12 330 Kč a sraženo mu bylo na výživné 4 116 Kč. V [anonymizováno] [rok] pak činila čistá mzda 12 383 Kč a na výživné mu bylo sraženo 4 084 Kč. Výplatní pasáku za září dle vlastního prohlášení ztratil. Dle nájemní smlouvy ze dne [datum] [jméno] [příjmení] měla pronajatý byt na adrese uvedené žalovaným v žádosti o úvěr za 7 806 Kč měsíčně včetně služeb. Podle mzdového výměru ze dne [datum] náleží žalovanému hrubá měsíční mzda 14 000 Kč. 8. Pokud od čisté měsíční mzdy 12 300 Kč v [anonymizováno] [rok] odečteme sražené výživné 4 116 Kč, zůstává žalovanému k dispozici 8 184 Kč. Pokud by tato částka byla následně ponížena o úvěrující uvedené měsíční výdaje žalovaného ve výši 7 600 Kč a stanovenou 1 000 Kč rezervu, je již na počátku žalovaný v mínusu – 400 Kč. Obdobně v [anonymizováno] [rok] podle výplatnice by se dostal do mínusu – 301 Kč. Již z tohoto prostého výpočtu je evidentní, že úvěrující přistupovala k uzavření smlouvy neprofesionálním způsobem a nedostatečně zjišťovala a stanovila bonitu žalovaného a jeho úvěruschopnost. Žalovaný evidentně kromě dítěte v domácnosti měl další vyživovací povinnost, která mu byla srážena přímo z platu. S touto povinnosti se však vůbec v žádosti ani ve výpočtu credit scoring nepočítá. Poskytovatel úvěru nezjišťoval skutečné příjmy a výdaje domácnosti, v které žalovaný žil se svou přítelkyní. V podkladech pro smlouvu o úvěru se také nikde neuvádí, jakým jiným způsobem (např. veřejné či placené rejstříky dlužníků) poskytovatel úvěru ověřoval solventnost žadatele. 9. Předžalobní výzva ze dne [datum] byla zaslána žalovanému doporučeně poštou téhož dne. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek tak, jak uvedeno v žalobě. 10. Soud na projednávaný spor aplikoval ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1, § 588 a § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, ustanovení tohoto zákoníku o spotřebitelských smlouvách a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Při svém rozhodnutí vyšel ze zjištění shora uvedených. 11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Jak vyplývá z citovaného znění zákonných ustanovení, povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy pro případ, že tak neučiní. 15. Soud má s ohledem na shora popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze považovat zákonem uloženou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ze strany poskytovatele úvěru za splněnou. 16. Z provedeného dokazování je zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala při sjednávání smlouvy a jejím uzavírání z pohledu zjištění úvě