12 C 162/2021-53 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku v celkové výši 13 652,45 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen jako„ předchůdce žalobce“), uzavřel s žalovaným dne 23. 6. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále také„ zápůjčka“), kdy na základě zápůjčky předchůdce žalobce půjčil žalovanému částku ve výši 15 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit 23 865 Kč (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši 8 865 Kč, představující úroky ve výši 1 365 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 4 500 Kč), a to v pravidelných 43 týdenních splátkách po 555 Kč. Žalovaný však neuhradil sjednané splátky řádně a včas, kdy na zápůjčku uhradil 7 040 Kč a žalobce požaduje doplatit 13 652,45 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které při podpisu smlouvy žalovaný převzal částku 15 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit 23 865 Kč (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši 8 865 Kč, představující úroky ve výši 1 365 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč), a to v pravidelných 43 týdenních splátkách po 555 Kč. Ve smluvních podmínkách si žalovaný a právní předchůdce žalobce ujednali pevnou úrokovou sazbu po celou sjednanou dobu trvání smluv o zápůjčce ve výši 20,98 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřel žalobce s právním předchůdcem žalobce dne 6. 12. 2019 a z příslušné přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn s upozorněním, že celková výše pohledávky činila 16 825 Kč bez příslušenství. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván i právním zástupcem žalobce před podáním žaloby. Z nijak nerozporovaného tvrzení žalobce soud zjistil, že žalovaný na zápůjčku uhradil celkem 7 040 Kč. 5. Spor mezi účastníky řízení posoudil soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle právní úpravy účinné v době vzniku závazkového vztahu. Pokud jde tedy o předmětnou zápůjčku, postupoval soud podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, konkrétně dle § 2390, § 2392 odst. 1 věta prvá, § 1813 věta prvá, § 547, § 580 odst. 1, § 513 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 1813 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 9. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, kdy na základě zápůjčky předchůdce žalobce zapůjčil žalovanému částku ve výši 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal zaplatit úroky ve výši 1 365 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč. 14. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok v částce 1 365 Kč, tedy ve výši 9,10 % z jistiny zápůjčky, lze považovat za souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. 15. Pokud jde o ujednané poplatky za administrativní činnost, za hotovostní inkaso splátek a za pojištění v celkové výši 7 500 Kč, tedy ve výši 50 % z jistiny zápůjčky, má soud za to, že fakticky těmito poplatky, jejichž důvodnost žalobce nijak neprokázal, žalobce, resp. jeho právní předchůdce nepřiměřeně navýšil smluvené úroky na cca 60 % z jistiny v případě smlouvy o zápůjčce. Nejvyšší soud přitom opakovaně dovodil, že při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné; nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz. např. rozsudky [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či jeho usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozhodnutí dostupná na www.nsoud.cz). S ohledem na uvedené posoudil soud ujednání smlouvy o poplatku za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek, jako ujednání v rozporu s dobrými mravy a jsou tedy absolutně neplatná podle ustanovení § 1813 věta prvá a § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Takto sjednaná výše úplaty se stala pro žalovaného hrubě nevýhodná a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. To však neznamená, že smlouva o zápůjčce je neplatné jako celek, neboť soud má za to, že výše uvedená smluvní ujednání lze v souladu s § 576 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, oddělit od ostatního obsahu smlouvy. 16. Platby v částce 7 040 Kč, které žalovaný v rámci splátek uhradil na zápůjčku, soud započetl na příslušenství dluhu, tedy na smluvní úrok ve výši 1 365 Kč a ve zbylé části 5 675 Kč na jistinu zápůjčky ve výši 15 000 Kč. Soud proto uložil žalovanému uhradit žalobci částku ve výši 9 325 Kč s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud přiznal žalobci v souladu s uplatněným nárokem úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 9 325 Kč od 21. 4. 2017, tj. jak žalobce požadoval ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 325 Kč od 28. 4. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do zaplacení. S ohledem na nepřiznání poplatků uvedených shora a tedy s ohledem na jiný způsob započítání plateb žalované, nepropočítával soud výši úroků k 6. 12. 2019, ale tyto přiznal od prodlení žalovaného v procentní výši. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní. Ve zbývající části, co do částky 4 327,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 327,45 Kč od 28. 4. 2017 do zaplacení a dále s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 4 327,45 Kč od 21. 4. 2017 do zaplacení, soud žalobu z důvodu rozporu s dobrými mravy dle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zamítnul. 17. O nákladech řízení účastníků bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř., podle zásady úspěchu ve věci, kdy soud vyšel z toho, že celková částka předmětu sporu byla 13 652,45 Kč. Žalobce byl úspěšný co do částky ve výši 9 325 Kč. Naopak žalovaný byl úspěšný co do částky ve výši 4 327,45 Kč, tedy co do částky, pro kterou byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta. Lze tedy konstatovat žalobce byl v této věci úspěšný do výše cca 68 % a po odečtu neúspěchu v rozsahu cca 32 % má nárok na 36 % celkových nákladů řízení. Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 300 Kč podle § 14b a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházej