12 C 210/2020-48 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku v celkové výši 47 573 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], [IČO] (dále jen jako„ předchůdce žalobce“), uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále také„ zápůjčka [číslo]“) a dále dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále také„ zápůjčka [číslo]“), kdy na základě zápůjčky [číslo] předchůdce žalobce půjčil žalovanému částku ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit 18 917 Kč (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši 8 917 Kč, představující úroky ve výši 1 789 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 208 Kč), a to v pravidelných 60ti týdenních splátkách po 316 Kč. Na základě zápůjčky [číslo] předchůdce žalobce půjčil žalovanému částku ve výši 30 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit 55 750 Kč (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši 25 750 Kč, představující úroky ve výši 5 366 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 160 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 13 224 Kč), a to v pravidelných 60ti týdenních splátkách po 930 Kč. Žalovaný však neuhradil sjednané splátky řádně a včas, kdy na zápůjčku [číslo] uhradil 5 300 Kč a žalobce požaduje doplatit 12 399 Kč a na zápůjčku [číslo] uhradil 18 400 Kč a žalobce požaduje doplatit 35 174 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které při podpisu smlouvy žalovaný převzal částku 10 000 Kč a zavázal se vrátit celkem 18 917 Kč, tedy zapůjčenou částku včetně tzv. poplatku sestávajícího z úroku ve výši 1 789 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 208 Kč, v 60ti týdenních splátkách po 316 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které při podpisu smlouvy žalovaný převzal částku 30 000 Kč a zavázal se vrátit celkem 55 750 Kč, tedy zapůjčenou částku včetně tzv. poplatku sestávajícího z úroku ve výši 5 366 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 160 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 13 224 Kč, v 60ti týdenních splátkách po 930 Kč. Ve smluvních podmínkách si žalovaný a právní předchůdce žalobce ujednali pevnou úrokovou sazbu po celou sjednanou dobu trvání smlouvy [číslo] ve výši 29 % ročně a smlouvy [číslo] ve výši 29 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z příslušné přílohy soud zjistil, že předmětné pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn s upozorněním, že celková výše pohledávek činila 70 673 Kč bez příslušenství. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván i právním zástupcem žalobce před podáním žaloby, kdy odeslání předžalobní výzvy je prokázáno podacím lístkem. Z nijak nerozporovaného tvrzení žalobce soud zjistil, že žalovaný na zápůjčku [číslo] uhradil celkem 5 300 Kč a na zápůjčku [číslo] uhradil celkem 18 400 Kč. 5. Spor mezi účastníky řízení posoudil soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle právní úpravy účinné v době vzniku závazkového vztahu. Pokud jde tedy o zápůjčku [číslo] [číslo] postupoval soud podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, konkrétně dle § 2390, § 2392 odst. 1 věta prvá, § 1813 věta prvá, § 547, § 580 odst. 1, § 513 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 1813 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 9. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly platně uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce, kdy na základě zápůjčky [číslo] předchůdce žalobce zapůjčil žalovanému částku ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši 1 789 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 208 Kč a na základě zápůjčky [číslo] předchůdce žalobce zapůjčil žalovanému částku ve výši 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši 5 366 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 160 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní ve výši 13 224 Kč. 14. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok ve výši 17,89 % ročně v podobě 1 789 Kč v případě zápůjčky [číslo] ve výši 17,88 % ročně v podobě 5 366 Kč v případě zápůjčky [číslo] lze považovat za zcela souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. 15. Pokud jde o ujednané poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení v celkové výši 7 128 Kč, což je cca 71,28 % z jistiny zápůjčky [číslo] má soud za to, že fakticky těmito poplatky, jejichž důvodnost žalobce nijak neprokázal, žalobce, resp. jeho právní předchůdce skrytě a nepřiměřeně navýšil smluvené úroky na cca 89,17 % z jistiny v případě smlouvy o zápůjčce [číslo]. Stejně tak pokud jde o ujednané poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení v celkové výši 20 384 Kč, což je cca 67,94 % z jistiny zápůjčky [číslo] má soud za to, že fakticky těmito poplatky, jejichž důvodnost žalobce nijak neprokázal, žalobce, resp. jeho právní předchůdce skrytě a nepřiměřeně navýšil smluvené úroky na cca 85,82 % z jistiny v případě smlouvy o zápůjčce [číslo] Nejvyšší soud přitom dovodil, že pokud jsou sjednány úroky ve výši 60 % ročně, jde o úroky sjednané v nepřiměřené výši, odporující dobrým mravům. S ohledem na uvedené posoudil soud ujednání smluv o poplatcích za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení jednoznačně jako ujednání v rozporu s dobrými mravy a jsou tedy absolutně neplatná podle ustanovení § 1813 věta prvá a § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Takto sjednaná výše úplaty se stala pro žalovaného hrubě nevýhodná a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 12. 2004, sp.zn. 21 Cdo 1484/2004). To však neznamená, že smlouvy o zápůjčce jsou neplatné jako celek, neboť soud má za to, že ujednání o výši uvedených poplatků lze v souladu s § 576 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, oddělit od ostatního obsahu smluv. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 23. 3. 2017 sp. zn. 19 Co 73/2017, případně na rozhodnutí téhož soudu z 31. 5. 2017 sp. zn. 30 Co 176/2017. 16. Platby v částce 5 300 Kč, které žalovaný dle nijak nerozporovaného tvrzení žalobce uhradil na zápůjčku [číslo] soud započetl nejprve na příslušenství dluhu, tedy na smluvní úrok ve výši 1 789 Kč a ve zbývající výši 3 511 Kč na jistinu zápůjčky ve výši 10 000 Kč a uložil žalovanému uhradit žalobci částku ve výši 6 489 K