18 C 13/2021-57 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 55 000 Kč s odůvodněním, že na základě smlouvy o dílo zaplatila žalovanému dne [datum] zálohu na práci ve výši 55 000 Kč s tím, že zakázka na [anonymizována dvě slova] měla být zhotovena do [datum]. Žalovaný však doposud zakázku nevyhotovil, žalobkyně se proto domáhá vrácení zaplacené zálohy. Žalobkyně dne [datum] po opakovaném nedodržení smluveného termínu odstoupila od smlouvy a vyzvala ho k vrácení zálohy. Na to jí žalovaný přesvědčil, aby od smlouvy neodstupovala a slíbil zakázku vyhotovit s tím, že práci zahájí [datum] a dílo odevzdá [datum], na což žalobkyně přistoupila. Poté se žalovaný odmlčel a práci opět neprovedl. 2. Podáním ze dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], žalobkyně navrhla rozšíření žaloby o smluvní pokutu ve výši 0,05% denně za období od 15. 8. 2018 do dne podání žaloby 10. 10. 2020 v kapitalizované výši 21 642,50 Kč. Usnesením ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], soud změnu žaloby připustil. 3. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) proto soud jednal v nepřítomnosti žalovaného. [Anonymizovaný odstavec.] 5. Podle § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 6. Podle § 1807 o.z., má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha. 7. Podle § 1902 o.z., dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen. 8. Podle § 1980 odst. 1 o.z., byla-li ve smlouvě ujednána přesná doba plnění a vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy závazku, že věřitel nemůže mít na opožděném plnění zájem, zaniká závazek počátkem prodlení dlužníka, ledaže věřitel dlužníku bez zbytečného odkladu oznámí, že na splnění smlouvy trvá. 9. Podle § 1980 odst. 2 o.z, zánikem závazku nastávají tytéž účinky, jako by věřitel od smlouvy odstoupil. 10. Podle § 2001 o.z., od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. 11. Podle § 2002 o.z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu. 12. Podle § 2004 o.z., odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. 13. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1969 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 16. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení [anonymizována dvě slova]. Účastníci si sjednali cenu za provedení díla [částka], přičemž první platba 55 000 Kč měla být provedena do 5 dnů od podpisu smlouvy. Jakkoli je ve smlouvě označená částka 55 000 Kč jako„ první platba“, z obsahu komunikace mezi účastníky i vystavené faktury se podává, že tuto částku je nutno posoudit jako zálohu, na které se účastníci smluvně dohodli, přičemž je zřejmé, že v případě neuhrazení zálohy by k započetí díla nedošlo, resp. v souladu s čl. VI.4. by se doba plnění předmětu díla prodloužila v případě prodlení objednatele v platbou zálohy. Zaplacení zálohy 55 000 Kč soud zjistil jednak z předložené faktury, jednak její poskytnutí bylo zjištěno z rozsáhlé emailové komunikace mezi stranami, kdy žalobkyně opakovaně o vrácení zálohy žalovaného žádala a žalovaný její zaplacení nikdy nezpochybnil. Účastníci se dohodli na termínu dokončení díla nejpozději [datum]. 18. Žalobkyně dne [datum] emailem odstoupila od smlouvy a požádala o vrácení zálohy. Následně došlo mezi stranami k nové dohodě o termínu započetí díla dne [datum]. Jakkoli tedy žalobkyně již dne [datum] sdělila žalovanému odstoupení od smlouvy, dohodu o novém termínu započetí díla posoudil soud z právního hlediska jako novaci, tedy změnu dohody o dílo, přičemž z obsahu komunikace mezi stranami je zřejmé, že došlo ke změně obsahu závazku toliko co do termínu započetí a dokončení díla, nikoli co do ostatních ujednání. Původní smlouva o dílo proto zůstala v platnosti i vedle dohody nové, vyjma termínu započetí a dokončení díla. 19. Strany se nově dohodly na termínu započetí díla dne [datum]. Z obsahu komunikace mezi stranami bylo zjištěno, že ani v tomto termínu žalovaný se zhotovováním díla nezačal, načež žalobkyně dopisem ze dne [datum] žalovanému písemně sdělila, že odstupuje od smlouvy o dílo a požaduje vrácení poskytnuté zálohy. Na tomto místě posoudil již soud závazek žalovaného započít se zhotovováním díla dne [datum] jako závazek fixní ve smyslu § 1980 o.z. Z rozsáhlé komunikace mezi stranami soud zjistil, že žalobkyně opakovaně žalovaného urgovala o započetí díla, přičemž jakkoli zamýšlela původně od smlouvy o dílo odstoupit v plném rozsahu, nakonec souhlasila se změnou závazku a změnou termínu započetí dne [datum]. Z povahy smlouvy i jednání mezi stranami je zřejmé, že žalobkyně již na dalším trvání smlouvy neměla zájem, což následně stvrdila opětovným písemným odstoupením od smlouvy. Soud proto závazek žalovaného započít s realizací díla dne [datum] posoudil jako fixní, neboť již v době, kdy se strany na tomto novém termínu dohodly, bylo zřejmé, že žalobkyně v případě nedodržení termínu nebude mít na dalším trvání závazku zájem. 20. Ve smyslu § 1980 o.z. tedy prodlením žalovaného, tj. dnem [datum], došlo k zániku závazku mezi stranami. Tento zánik závazku má přitom stejné účinky jako odstoupení od smlouvy. Došlo tedy ke zrušení závazku ze smlouvy o dílo s účinky ex tunc, tj. zániku veškerých práv a povinností, přičemž strany jsou povinny vrátit si poskytnutá plnění. Žalobkyně přitom prokázala, že žalovanému poskytla zálohu na smlouvu o dílo 55 000 Kč. Jelikož tedy ze strany žalobkyně bylo plněno na základě závazku, který byl zrušen, posoudil soud nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Jelikož žalobkyně plnila žalovanému, když mu poskytla zálohu 55 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost tyto peněžní prostředky, tedy to, oč se obohatil, žalobkyni vrátit. Žalovaný však nesplnil svou povinnost vrátit žalobkyni to, oč se obohatil, když ani přes písemnou výzvu ze strany žalobkyně peněžní prostředky nevrátil a dostal se do prodlení. Soud proto shledal žalobu co do částky 55 000 Kč důvodnou a jako takové jí v této části vyhověl. 21. Soud však neshledal žalobu důvodnou co do nároku na smluvní pokutu. Strany se ve smlouvě o dílo dohodly, že v případě nedodržení termínu poskytne zhotovitel objednatelce smluvní pokutu 0,05% denně. Zánikem od smlouvy došlo k účinkům odstoupení a tedy zániku veškerých práv a povinností Soudní praxe se ustálila na závěru, že nárok na smluvní pokutu v důsledku odstoupení od smlouvy nezaniká, vznikl-li ještě před odstoupením od smlouvy z důvodu jejího dřívějšího porušení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2003, sp. zn. 33 Odo 131/2003, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 44. 2011, sp. zn. 23 Cdo 484/2009). Zjednodušeně tedy řečeno, po odstoupení od smlouvy má věřitel nárok jen na tu smluvní pokutu, která byla splatná do zániku závazku, nikoli již na smluvní pokutu, jejíž splatnost nastala až po odstoupení od smlouvy. 22. V daném případě však nastala ona opačná situace, když žalobkyně se domáhala smluvní pokuty za období od [datum] do dne podání žaloby [datum]. Jelikož však ke dni [datum] došlo k zániku závazku, tj. závazku hlavního, nemohla téhož dne nastat splatnost smluvní pok