9 C 205/2020 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku v celkové výši 17 923 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], [IČO] (dále jen jako„ předchůdce žalobce“), uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále také„ zápůjčka [číslo]“) a dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále také„ zápůjčka [číslo]“). Na základě zápůjčky [číslo] předchůdce žalobce půjčil žalované částku ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala vrátit 18 917 Kč (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši 8 917 Kč, představující úroky ve výši 1 789 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 720 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 408 Kč), a to v pravidelných 60 týdenních splátkách po 316 Kč. Na základě zápůjčky [číslo] předchůdce žalobce půjčil žalované částku ve výši 14 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala vrátit 26 129 Kč (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši 12 129 Kč, představující úroky ve výši 2 413 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 468 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 248 Kč), a to v pravidelných 60 týdenních splátkách po 436 Kč. Žalovaná však neuhradila sjednané splátky řádně a včas, kdy na zápůjčku [číslo] uhradila 7 792 Kč a zbývá tak doplatit 11 125 Kč a na zápůjčku [číslo] uhradila 19 331 Kč a zbývá tak doplatit 6 798 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaná a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které při podpisu smlouvy žalovaná převzala částku 10 000 Kč s tím, že se zavázala vrátit 18 917 Kč (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši 8 917 Kč, představující úroky ve výši 1 789 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 720 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 408 Kč), a to v pravidelných 60 týdenních splátkách po 316 Kč. Ve smluvních podmínkách si žalovaná a právní předchůdce žalobce ujednali pevnou úrokovou sazbu po celou sjednanou dobu trvání smluv o zápůjčce [číslo] ve výši 29 % ročně. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaná a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které při podpisu smlouvy žalovaná převzala částku 14 000 Kč s tím, že se zavázala vrátit 26 129 Kč (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši 12 129 Kč, představující úroky ve výši 2 413 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 468 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 248 Kč), a to v pravidelných 60 týdenních splátkách po 436 Kč. Ve smluvních podmínkách si žalovaná a právní předchůdce žalobce ujednali pevnou úrokovou sazbu po celou sjednanou dobu trvání smluv o zápůjčce [číslo] ve výši 28 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřel žalobce s právním předchůdcem žalobce dne [datum] a z příslušné přílohy soud zjistil, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozuměna s upozorněním, že celková výše pohledávek činila 31 481,33 Kč bez příslušenství. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána i právním zástupcem žalobce před podáním žaloby. Z nijak nerozporovaného tvrzení žalobce ve spojení s přehledem splácení soud zjistil, že žalovaná na zápůjčku [číslo] uhradila celkem 7 792 Kč a na zápůjčku [číslo] pak 19 331 Kč. 5. [příjmení] mezi účastníky řízení posoudil soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle právní úpravy účinné v době vzniku závazkového vztahu. Pokud jde tedy o předmětné zápůjčky, postupoval soud podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, konkrétně dle § [číslo], § [číslo] odst. 1 věta prvá, § [číslo] věta prvá, § 547, § 580 odst. 1, § 513 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 1813 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 9. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byly platně uzavřeny smlouvy o zápůjčce, kdy na základě zápůjčky [číslo] předchůdce žalobce zapůjčil žalované částku ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit úroky ve výši 1 789 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 720 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 408 Kč. Na základě zápůjčky [číslo] předchůdce žalobce zapůjčil žalované částku ve výši 14 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit úroky ve výši 2 413 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 468 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 248 Kč. 14. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok částce 1 789 Kč, tedy ve výši cca 17,89 % z jistiny zápůjčky [číslo] dále sjednaný úrok částce 2 413 Kč, tedy ve výši cca 17,23 % z jistiny zápůjčky [číslo] lze považovat za souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. 15. Pokud jde o ujednané poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení v celkové výši 7 128 Kč ve vztahu k zápůjčce [číslo] tedy ve výši 71,28 % z jistiny zápůjčky [číslo] dále pokud jde o ujednané poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení v celkové výši 9 716 Kč ve vztahu k zápůjčce [číslo] tedy ve výši 69,40 % z jistiny zápůjčky [číslo] má soud za to, že fakticky těmito poplatky, jejichž důvodnost žalobce nijak neprokázal, žalobce, resp. jeho právní předchůdce skrytě a nepřiměřeně navýšil smluvené úroky na cca 89,17 % z jistiny v případě smlouvy o zápůjčce [číslo] na cca 86,63 % z jistiny v případě smlouvy o zápůjčce [číslo] Nejvyšší soud přitom opakovaně dovodil, že při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné; nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, či jeho usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. 33 Cdo 212/2014, rozhodnutí dostupná na www.nsoud.cz). S ohledem na uvedené posoudil soud ujednání smluv o poplatcích za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení jako ujednání v rozporu s dobrými mravy a jsou tedy absolutně neplatná podle ustanovení § [číslo] věta prvá a § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Takto sjednaná výše úplaty se stala pro žalovanou hrubě nevýhodná a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. To však neznamená, že smlouvy o zápůjčce jsou neplatné jako celek, neboť soud má za to, že výše uvedená smluvní ujednání lze v souladu s §