10 C 146/2022-63 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky 13 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 147,33 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 412,36 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 23,79% ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. K odůvodnění nároku žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 2 600 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 6000 a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 390 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná na pohledávku uhradila částku 1 000 Kč, z toho na úrok za dobu řádného trvání smlouvy byla započtena částka 739,99 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek částka 260,01 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni. [datum], postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K jednání nařízenému ve věci na den [datum] se nedostavila. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z žalobního tvrzení a předložených důkazů. 4. Žalobkyně byla soudem (usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]) vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně posouzení úvěryschopnosti žalované jako spotřebitele před uzavřením předmětné smlouvy. Na výzvu soudu reagovala žalobkyně podáním ze dne [datum]. 5. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně přenechal žalované dne [datum] částku 13 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala tuto částku uhradit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, úrokem ve výši 2 600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Celkovou částku 23 400 Kč se žalovaná zavázala splácet v 60 týdenních hotovostních splátkách po 390 Kč. 7. Z karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně ověřoval před uzavřením smlouvy finanční situaci žadatele – žalované. Konkrétně bylo zjištěno, že žalovaná žije s [role v řízení] v [anonymizována dvě slova], vyživuje [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Pokud jde o příjmy, nebyl uveden žádný hlavní příjem. Příjmy žalované pocházejí z [anonymizováno], a to ve výši [částka] a [částka] (bez uvedení bližších informací). Dále žalovaná pobírá mateřskou ve výši [částka] měsíčně. Její celkové měsíční příjmy tak mají činit [částka]. Její výdaje činí měsíčně [částka] (nájem, inkaso, energie) – doplněn údaj o tom, že ½ výdajů na bydlení hradí přítel, osobní výdaje [částka]. Údaje měly být ověřovány bankovními výpisy, dokladem o přiznání mateřské dovolené. Poskytovatel úvěru vycházel z celkového příjmu žalované [částka] a výdajů ve výši [částka]. Tedy použitelného příjmu – rozdílu částek ve výši [částka]. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou ze smlouvy [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 9. Z tabulky umoření dluhu bylo prokázáno, že žalovaná uhradila celkem částku 1 000 Kč dne [datum] 10. Z nájemní smlouvy bylo prokázáno, že žalovaná jako nájemce uzavřela s pronajímatelem nájemní smlouvu k bytu na dobu určitou se sjednaným nájemným ve výši [částka] měsíčně. 11. Z výpisů z bankovního účtu žalované bylo prokázáno, že žalované byly v měsíci červenci [rok] až září [rok] poukazovány částky ve výši několika set až [částka] na její bankovní účet. 12. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 14. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. 20. Žalobkyně prokázala aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby, neboť soud posoudil postoupení pohledávek za žalovanou jako platné. 21. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 13 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru [číslo]. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila (resp. její právní předchůdce) schopnost žalované splácet úvěr v souvislosti s uzavřením smlouvy. 22. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že posuzovala (resp. její právní předchůdce) schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí. 23. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k důkazu, vyplývá, že její stálý příjem byl pouze z [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno]. Pokud jsou v kartě zákazníka uváděny jiné příjmy, pak není zřejmé, jaký je jejich zdroj, zda jde o pravidelné příjmy. Rovněž výdaje jsou uváděny pouze celkovou částkou bez specifikace, a to v minimální výši (uvažováno za okolností, že žalovaná rovněž vyživuje [anonymizována dvě slova]). Nicméně je třeba především upozornit na to, že nijak nebyla zjišťována stálost příjmu žalované ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] nemůže být považována za stálý příjmem, neboť je zřejmé, že se nejedná o dlouhodobý příjem žadatelky o úvěr, nadto je poskytován v minimální výši). Z výsledku posuzování úvěryschopnosti žalované plynou tedy důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, přesto tyto pochybnosti nebyly poskytovatelem úvěru nijak odstraněny. Rovněž nebyly ověřovány výdaje žalované, včetně jejího případného zadlužení. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že posoudila schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru. 24. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalované, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná získala majetkový prospěch ve výši 13 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o úvěru byla neplatná od počátku), proto jí byla uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit po odečtení částky 1 000 Kč (kterou na pohledávku uhradila), a to společně s uhrazením zákonných úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle p