10 C 190/2021-98 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u Obvodního soudu pro Prahu 10 domáhala proti žalované zaplacení částky 25 440,04 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 408,33 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 685,42 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 15 000 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, úrokem ve výši 29% ročně z částky 15 000 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. 2. K odůvodnění nároku žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 3 676 Kč, odměnou za zpracování a doručení ve výši 4 130 Kč a poplatku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 4 514 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 1 518 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná na pohledávku ničeho neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla věc postoupena zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. 4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K jednání nařízenému ve věci na den [datum] se nedostavila. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z žalobního tvrzení a předložených důkazů. 5. Žalobkyně byla soudem (výzva Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]) vyzvána k doplnění skutečností a důkazů k prokázání skutečnosti, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěryschopnost žalované před uzavřením smlouvy. Na výzvu soudu reagovala žalobkyně podáním ze dne [datum] a doložením listin ze dne [datum]. 6. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. 7. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně přenechal žalované dne [datum] částku 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala tuto částku uhradit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 12 320 Kč (konkrétně z toho úrok ve výši 3 676 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 514 Kč a poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 130 Kč). Celkovou částku 27 320 Kč se žalovaná zavázala splácet v 18 měsíčních hotovostních splátkách po 1 518 Kč. Z karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně ověřoval před uzavřením smlouvy finanční situaci žadatele – žalované. Konkrétně bylo zjištěno, že žalovaná je [anonymizováno], podpora v [anonymizováno] činí [částka]. Měsíční výdaje žadatelky činí [částka]. Dále žalovaná uvedla, že bydlí na [anonymizováno], má [anonymizováno] vzdělání, je [anonymizováno], má [anonymizováno] vyživovací povinnost, nemá zápůjčky u jiné společnosti. Údaje měly být ověřovány z„ výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky“. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 9. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 11. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. 17. Žalobkyně prokázala aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby, neboť soud posoudil postoupení pohledávek za žalovanou jako platné. 18. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o zápůjčce [číslo]. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila (resp. její právní předchůdce) schopnost žalované splácet zápůjčku v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako na neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. 19. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že posuzovala (resp. její právní předchůdce) schopnost žalované zápůjčku splácet s odbornou péčí. 20. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k důkazu, vyplývá, že její stálý příjem byl pouze z [anonymizována tři slova]. Pokud jsou v kartách zákazníka uváděny výdaje žalované, pak není zřejmé, o jaké výdaje jde (z jakých konkrétních výdajů mělo být vycházeno). Příjmy žalované měly být ověřovány z potvrzení o [anonymizováno] v [anonymizováno]. Tato listina soudu nebyla předložena. Nicméně je třeba především upozornit na to, že nijak nebyla zjišťována stálost příjmu žalované (přičemž je zřejmé, že [anonymizováno] v [anonymizováno] stálým příjmem není a nemůže být vycházeno z její výše při zjišťování dlouhodobého příjmu žadatele o úvěr). Z výsledku posuzování úvěryschopnosti žalované plynou tedy důvodné pochybnosti o schopnosti žalované zápůjčku splácet, přesto tyto pochybnosti nebyly poskytovatelem zápůjčky nijak odstraněny. Rovněž nebyly ověřovány výdaje žalované (například výše úhrad za ubytování). Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že posoudila schopnost žalované úvěry splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o zápůjčce. 21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalované, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná získala majetkový prospěch ve výši 15 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o zápůjčce byla neplatná od počátku), proto by jí byla uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit, a to společně s uhrazením zákonných úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost poh