10 C 204/2021-64 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 12 009 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 12 009 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení. K odůvodnění nároku žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které si ujednali, že žalobkyně na požádání žalované poskytne v její prospěch finanční prostředky do určité částky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek za čerpání úvěru a úrok, to vše dle podmínek uvedených ve smlouvě. Na podkladě smlouvy poskytla žalobkyně žalované na její žádost peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty bankovním převodem na účet č. [bankovní účet], jež žalovaná uvedla ve smlouvě. Žalovaná nesplácela úvěr dle smluvního ujednání. Na předmětný dluh uhradila částku 7 990 Kč. Žalobkyně po započtení uhrazených částek na dluh žalované požadovala uhrazení jistiny úvěru ve výši 8 686 Kč, dále poplatek za čerpání úvěru 1 000 Kč, dále úrok ve výši 2 202 Kč a smluvní pokutu ve výši 121 Kč Dále se žalobkyně domáhala smluvní pokuty ve výši 605 Kč (ve výši 5x 121 Kč). Žalovaná uhradila 2 160 Kč. Od [datum] je však žalovaná v prodlení, neboť nehradila řádně splátky. Celková dlužná částka tak činí 10 641 Kč. 2. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. Dne [datum] uzavřeli účastníci elektronicky Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále také jen„ smlouva“). Žalobkyně jako úvěrující se zavázala poskytnout na požádání žalované jako klienta peněžní prostředky do celkové výše 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit, a k tomu zaplatit poplatky a úrok. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v minimálních splátkách 300 Kč měsíčně. Dále se zavázala uhradit poplatek za čerpání úvěru 20% jistiny s tím, že poplatek se každý měsíc stává součástí jistiny (č.l. 5 smlouvy). Strany si sjednaly smluvní úrok ve výši 20% měsíčně s tím, že stane-li se celý dluh splatný, je klient povinen platit úrok 8% ročně místo 20% měsíčně, úrok se ke konci každého měsíce stává součástí jistiny (čl. 6 smlouvy). Dále si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Smluvní pokuta se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny (čl. 6 smlouvy). Žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, žalovaná žalobkyni vrátila částku 7 990 Kč (výpis z účtu, výpisy k revolvingovému úvěru). Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby. 3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 5. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 6. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 7. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. 13. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet zápůjčku v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako na neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. 14. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že posuzovala schopnost žalované zápůjčku splácet s odbornou péčí. 15. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k důkazu, vyplývá, že mezi její příjmy náležel [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] a dále mzda ve výši [částka] čistého měsíčně. Žalobkyně vycházela při posouzení úvěryschopnosti žalované z čistého měsíčního přijmu žalované (klienta) ve výši [částka], aniž by zjišťovala či ověřovala stálost uvedeného příjmu. Z tvrzení žalobkyně a předložených důkazů je zřejmé, že stálostí příjmů žalované se nezabývala. Rovněž nezjišťovala a neověřovala výši nákladů žalované (klientky). Omezila se na zjištění, že žalovaná má náklady na obživu ve výši [částka] měsíčně (zřejmě chybně uvedeno [částka] měsíčně). Dále vyšla z nákladů průměrného klienta ve výši [částka] (jak uvádí ve svém tvrzení). Dle názoru soudu je však nutné úvěryschopnost posuzovat individuálně. Přestože žalovaná uvedla, že bydlí v „ [anonymizováno]“, nebyly náklady na bydlení zjišťovány ani ověřovány. Žalobkyně se spokojila s neúplnými informacemi o příjmech a výdajích žalované. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že posoudila schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru. 16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalované, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná získala majetkový prospěch ve výši 10 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o úvěru byla neplatná od počátku), proto by jí měla být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit, a to společně s uhrazením zákonných úroků z prodlení. Žalovaná však na pohledávku žalobkyně uhradila částku 7 990 Kč. Proto soud uložil žalované uhradit žalobkyni částku 2 010 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalované prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě dne [datum] (předžalobní upomínka). Touto výzvou byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do [datum]. Počínaje dnem [datum] byla s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaná byla sice ve věci úspěšnější, ale soud z obsahu spisu nezjistil, že by jí v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady (předmětem řízení bylo vedle pohledávky též její příslušenství, soud proto zvažoval míru úspěchu v celém sporu,