10 C 212/2021-98 — Okresní soud v Příbrami

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odstavec 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2 550 Kč (1 700 Kč jistina, smluvní pokuta ve výši 850 Kč) s příslušenstvím (kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 207,05 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 961,81 Kč a zákonnými úroky z prodlení z částky 1 700 Kč ode dne [datum] do zaplacení). 3. K odůvodnění nároku žalobkyně uvedla, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 1 700 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to elektronického formuláře umístněného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit do [datum], a to včetně poplatku ve výši 796,28 Kč a smluvního úroku z úvěru. Tuto povinnost nesplnila a dostala se do prodlení. Dne [datum] došlo ke sloučení právní předchůdkyně žalobkyně se společností [právnická osoba], [IČO], která následně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Dle ustanovení čl. VIII smlouvy o úvěru vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, s jejíž úhradou se dostala do prodlení, žalobkyně žalobou uplatnila smluvní pokutu do výše 50% jistiny úvěru. Dále žalobkyně požadovala uhrazení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky, tj. od [datum] do zaplacení. 4. Po provedeném dokazování předloženými listinnými důkazy dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] bankovním převodem na účet č. [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo], částku 1 700 Kč. Platba obsahovala zprávu pro příjemce s číslem úvěrové smlouvy uzavřené s žalovanou ([anonymizováno] [číslo]). Žalované se ve smlouvě zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku spolu poplatkem ve výši 796,28 Kč, s roční úrokovou sazbou ve výši 40%, celkem měla žalovaná uhradit částku 2 507,46 Kč do [datum]. Na základě projektu vnitrostátní fúze sloučením došlo dne [datum] ke sloučení právní předchůdkyně žalobkyně se společností [právnická osoba], [IČO], která následně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná vyrozuměna oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], a současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení oznámení, které jí bylo odesláno na adresu označenou ve smlouvě jako doručovací. Následně byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum]. 5. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 6. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 10. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši 1 700 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru dne [datum]. 12. Žalobkyně však netvrdila, natož prokazovala, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované, jako spotřebitele, úvěr splácet před uzavřením smlouvy. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako na neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. Žalobkyně neunesla jak břemeno tvrzení, tak důkazní, k tomu, že posoudila schopnost žalované úvěr splácet, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru. 13. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalované, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná získala majetkový prospěch ve výši 1 700 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o úvěru byla neplatná od počátku), proto by jí byla uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Proto soud uložil žalované uhradit žalobkyni částku 1 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalované prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě dne [datum] (oznámení postoupení). Touto výzvou byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů ode dne doručení, avšak datum doručení není soudu známo, proto postupoval dle § 573 o. z. a má dopis za doručený (třetí pracovní den po odeslání) dne [datum] Lhůta k plnění žalované uplynula dne [datum] a počínaje dnem [datum] byla s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaná byla sice ve věci úspěšnější (posuzováno včetně příslušenství), ale náklady řízení jí dle obsahu spisu nevznikly.