17 C 124/2022-79 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované (dále jen„ žalovaný“) zaplacení částky 11 411,40 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne [datum], ve znění smlouvy o úvěru ze dne [datum], se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdce žalobkyně) Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně úvěr ve výši 20 000 Kč převodem na účet žalovaného, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 24 480 Kč do [datum]. Žalovaný však částku nehradil řádně a včas, tím mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, za období od [datum] do [datum] Smluvní pokuta je požadovaná po revizním přepočtu ve výši 3 431,40 Kč spolu s nesplacenou jistinou 7 980 Kč, paušální náhradou výdajů spojených s upomínáním ve výši 150 Kč (50 Kč za každou upomínku, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 775,59 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 980 Kč od [datum] do zaplacení. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum] na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Před zahájením jednání soudu ve věci dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 3 431,40 Kč a částky 150 Kč (představující smluvní pokutu a paušální náhradou výdajů spojených s upomínáním). 4. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. S ohledem na výše uvedené částečné zpětvzetí žaloby před zahájením jednání, soud řízení výrokem I. v této části zastavil. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], ve znění ze dne [datum], bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč (původně 10 000 Kč) žalovanému, když částka byla zaslána převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne [datum] ve výši 10 000 Kč a dne [datum] ve výši 10 000 Kč (vyplynulo z výpisů z účtu), a ten se zavázal zaplatit za poskytnutí částky úrok ve výši 112 % ročně, s tím, že žalovaný se zavázal vrátit celkově částku 24 480 Kč do [datum] Součástí smlouvy je ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % ze splatné, avšak nezaplacené částky, a to za každý den prodlení. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky. 6. Z dohody o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. 7. Dopisem ze dne [datum] bylo prokázáno oznámení o postoupení pohledávky žalovanému, kdy zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 12 206 Kč do deseti dnů po obdržení dopisu. Odeslání oznámení bylo prokázáno podacím archem ze dne [datum]. 8. Dopisem ze dne [datum] bylo prokázáno učinění předžalobní výzvy žalovanému ze strany žalobkyně. Její odeslání bylo prokázáno podacím archem ze dne [datum]. 9. Dopisem ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně upomínal žalovaného o zaplacení. Shodně bylo prokázáno výzvou k úhradě ze dne [datum] a výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum] a [datum] 10. Z potvrzení o přijetí platby ze dne [datum] bylo prokázáno zaplacení platby za postoupené pohledávky ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 11. Na základě zjištěných skutečností soud učinil tento skutkový závěr. Právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému dne [datum] ve výši 10 000 Kč a dne [datum] ve výši 10 000 Kč převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit přenechané peníze spolu se smluveným úrokem v celkové výši 24 480 Kč do [datum], což neučinil. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku na žalobkyni. 12. Soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), ve znění účinném k datu uzavření smlouvy tedy k [datum] a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy. 13. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 15. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru dne [datum] ve znění ze dne [datum]. Žalobkyně však ani k výzvě soudu řádně nedoplnila skutková tvrzení ke splnění povinnosti poskytovatele, že s odbornou péčí posoudil schopnost žalované, jako spotřebitele, úvěr splácet, když uvedla, že důkazy k těmto tvrzením nedisponuje a reagovala částečným zpětvzetím žaloby, kdy nadále požadovala zaplacení dlužné jistiny, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a zákonného úroku z prodlení ode dne [datum]. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného, který ji skutečně vznesl v tomto konkrétním případě, soud nad rámec odkazuje na rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne [datum], v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako neplatnou, (aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele). Žalobkyně neprokázala žádným způsobem, že poskytovatel posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak mu ukládá citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru. Žalobkyně tak v tomto směru neunesla jak břemeno důkazní, tak břemeno tvrzení. 19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu ve výši 20 000 Kč. Na tuto částku byla započtena uhrazená částka 16 500 Kč, proto soud uložil žalované výrokem II. zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, soud mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od [datum], neboť dluh byl splatný až na základě první prokázané výzvy, (nikoli splatností dle neplatné smlouvy), odeslané dne [datum], pokud byla výzva dle § 573 o.z. doručena dne [datum] a částka mohla být uhrazena následujících 10 dnů, pak prodlení nastalo dne [datum] v souladu s § 1958 odst. 2 o.z. Soud přiznal úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně v souladu s požadavkem žalobkyně, byť zákonná výše dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byla vyšší. Ve zbytku požadovaného nároku byla žaloba výrokem III. zamítnuta. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 20. Ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť po odečtení úspěchu od neúspěchu při zohlednění kapitalizovaného příslušenství (požadovaná částka 11 411,40 Kč bez příslušenství, přiznaná částka 3 500 Kč) je zjevné že procesně úspěšnější je žalovaný, ale žádné náklady mu nevznikly.