6 C 161/2022-59 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že dne 3.2.2021 žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě této žalovaný obdržel částku 4 200 Kč, zavázal se za poskytnutí úvěru zaplatit poplatek 4 586,82 Kč a smluvní úrok se splatností do 5.3.2021. Žalovaný své povinnosti nesplnil, až dosud ničeho nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávky byla pohledávka postoupena na žalobce, žalovanému bylo postoupení oznámeno, před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužných částek, ničeho však nezaplatil. Žalobce požaduje krom jistiny ve výši 4 200 Kč zaplacení zákonného úroku z prodlení od 6.3.2021 do 14.3.2022 v kapitalizované výši 740,80 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení od 5.5.2022 do zaplacení, se smluvním úrokem v kapitalizované výši 5 861,27 Kč, jakož i na náklady vynaložené v souvislosti s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 473 Kč Částku 2 100 Kč požaduje na základě smluvního ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s ohledem na zákonné ustanovení požaduje pokutu pouze do výše 50% jistiny, tedy 2 100 Kč, a to za období od 6.3.2021 do 30.10.2021. 2. V průběhu řízení žalobce omezil výši kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení s tím, že tento činí 354,09 Kč, co do zbývajících 386,71 Kč na zákonném úroku z prodlení vzal žalobu zpět. 3. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který ačkoli byl řádně a včas předvolán, k jednání se nedostavil. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 3.2.2021 se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě této žalovaný obdržel částku 4 200 Kč, kterou se zavázal zaplatit do 5.3.2021, ničeho však věřiteli nezaplatil, pohledávka byla platně postoupena postupní smlouvou na žalobce. Soud vycházel zejména ze smlouvy o úvěru včetně smluvních podmínek, z výpisu z bankovního účtu, ze smlouvy o postoupení včetně oznámení o postoupení, z poštovního podacího archu, z předžalobní výzvy. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobce, na kterého byla pohledávka platně postoupena totiž netvrdil žádné relevantní skutečnosti k povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost dlužníka ještě před uzavřením smlouvy, a to dle § 86 odst. l, resp. § 87 odst. l zákona č. 257/2016 Sb., za tohoto stavu soud uzavřenou smlouvu hodnotí jako absolutně neplatnou dle § 588 občanského zákoníku. Nárok žalobce proto soud posoudil jako tzv. bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaný obdržel od věřitele finanční prostředky bez právního důvodu, tudíž na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení právě co do částky 4 200 Kč, s touto částkou je zcela jistě v prodlení, zákonný úrok z prodlení odpovídá § 1968 občanského zákoníku, proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. shora uvedeno. 7. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. soud zastavil řízení co do části 386,71 Kč, neboť v této části žalobce vzal žalobu zpět /výrok III./. 8. Ve zbývajících nárocích soud žalobu zamítl, neboť z neplatně uzavřené smlouvy nemohl vzniknout platně nárok na zaplacení smluvního poplatku, smluvního úroku či smluvní pokuty. 9. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodl o nákladech řízení, neboť z procesního hlediska měl větší úspěch žalovaný, tomuto však žádné náklady řízení nevznikly, proto si každý z účastníků ponese náklady ze svého /výrok V./. 10. Podle § 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích soud rozhodl o povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč, neboť v daném případě nebyl vydán elektronický platební rozkaz, tudíž výše soudního poplatku činí 1 000 Kč, žalobce dosud zaplatil 400 Kč, proto zbývajících 600 Kč uložil soud žalobci zaplatit spolu s rozhodnutím ve věci samé /výrok IV./.