7 C 77/2022-53 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne 29. 4. 2022 žalobu proti žalované o zaplacení částky 30 174,28 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne 11. 11. 2006 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na částku 30 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den podpisu smlouvy a zavázala se kromě jistiny zaplatit také souhrnný poplatek ve výši 19 920 Kč (nárok č. 1). Žalovaná se tak zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 49 920 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 960 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 11. 2007. Žalovaná však nehradila splátky půjčky řádně a včas. Poslední splátku žalovaná uhradila dne 26. 2. 2007, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná na tuto smlouvu o půjčce celkem uhradila 8 800 Kč. Žalované bylo již ze smlouvy známo, že má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 10. 11. 2007. Dlužná částka činila na jistině půjčky částku 24 711,54 Kč a na dlužném poplatku částku 16 408,46 Kč. Dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni s účinností ke dni 5. 1. 2021, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Žalobou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky dlužné jistiny ve výši 24 711,54 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 46 084,44 Kč a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 24 711,54 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 24 711,54 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 24 711,54 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 24 711,54 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Dlužnou část poplatku ve výši 16 408,46 Kč žalobkyně nepožaduje. Dále žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 5 462,74 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne 9. 5. 2006 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na částku 10 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den podpisu smlouvy a zavázala se kromě jistiny zaplatit také souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč (nárok č. 2). Žalovaná se tak zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 16 640 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 5. 2007. Žalovaná však nehradila splátky půjčky řádně a včas. Poslední splátku žalovaná uhradila dne 17. 10. 2006, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná na tuto smlouvu o půjčce celkem uhradila 7 550 Kč. Žalované bylo již ze smlouvy známo, že má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 8. 5. 2007. Dlužná částka činila na jistině půjčky částku 5 462,74 Kč a na dlužném poplatku částku 3 627,26 Kč. Dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni s účinností ke dni 5. 1. 2021, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Žalobou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky dlužné jistiny ve výši 5 462,74 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 10 017,13 Kč a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 5 462,74 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 5 462,74 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 5 462,74 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 5 462,74 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Dlužnou část poplatku ve výši 3 627,26 Kč žalobkyně nepožaduje. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 29. 7. 2021 k úhradě dlužných částek. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, doručení bylo vykázáno, lhůty k jednání byly zachovány, žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně i žalované. 3. Soud z provedených důkazů, a to ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 11. 11. 2006, zákaznické karty, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalované ze dne 6. 1. 2021, z výpisu z poštovního podacího archu, zjistil následující skutkový stav věci. Dne 11. 11. 2006 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce na částku 30 000 Kč, která jí byla v den podpisu smlouvy vyplacena. Žalovaná se zavázala kromě jistiny zaplatit také souhrnný poplatek ve výši 19 920 Kč, celkem tedy 49 920 Kč, v 52 týdenních splátkách po 960 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 11. 2007 (nárok č. 1). Dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno, a byla také vyzvána k dobrovolnému plnění. Žalovaná uhradila na dluh z této smlouvy o půjčce celkem 8 800 Kč. Dále ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 9. 5. 2006, zákaznické karty, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalovanému ze dne 6. 1. 2021, z výpisu z poštovního podacího archu, zjistil následující skutkový stav věci. Dne 9. 5. 2006 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce na částku 10 000 Kč, která jí byla v den podpisu smlouvy vyplacena. Žalovaná se zavázala kromě jistiny zaplatit také souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč, celkem tedy 16 640 Kč, v 52 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 5. 2007 (nárok č. 2). Dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno, a byla také vyzvána k dobrovolnému plnění. Žalovaná uhradila na dluh z této smlouvy o půjčce celkem 7 550 Kč. Žalobkyně žalované zaslala prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínku dne 29. 7. 2021. 4. Smlouvy o půjčce byly uzavřeny dne 11. 11. 2006 a dne 9. 5. 2006, a soud tak na základě § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postupoval podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013. 5. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 7. Podle § 559 občanského zákoníku dluh musí být splněn řádně a včas. 8. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 9. Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 pak soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 10. Podle ustanovení § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 12. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem došlo dne 11. 11. 2006 k uzavření smlouvy o půjčce podle § 657 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši 30 000 Kč. Převzetí částky v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy a zavázala se poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 19 920 Kč. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Pokud jde o ujednaný souhrnný poplatek ve výši 19 920 Kč, jehož důvodnost žalobkyně nijak neprokázala, má soud za to, že tento poplatek odporuje dobrým mravům a ujednání o souhrnném poplatku je tedy absolutně neplatné podle ustanovení § 39 občanského zákoníku. Takto sjednaná výše úplaty se stala pro žalovanou hrubě nevýhodnou a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). To však neznamená, že smlouva o půjčce je neplatná jako celek, neboť soud má za to, že ujednání o souhrnném poplatku lze v souladu s § 41 občanského zákoníku oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2017 sp. zn. 19 Co 73/2017, případně na rozhodnutí téhož