10 C 104/2023-67 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky 20 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z této částky za období od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 1 720 Kč za období od [datum] do [datum]. 2. K odůvodnění žaloby uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně jistinu a souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Celkovou částku 33 920 Kč měla žalovaná uhradit v 53 týdenních splátkách. Smlouva zanikla uplynutím doby ke dni [datum]. Žalovaná uhradila celkem 12 200 Kč, která byla započtena na souhrnný poplatek. Od [datum] se dostala žalovaná do prodlení s uhrazením částky 21 720 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem – [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ přechodný věřitel“), došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum]. Přechodný věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil pohledávku žalobkyni, žalovaná byla o postoupení pohledávky informována přípisem ze dne [datum]. Žalovaná dluh neuhradila ani na základě předžalobní upomínky. 3. Žalovaná uvedla, že není schopna uhradit žalovanou částku. Žádala o plnění ve splátkách. K jednání nařízenému na den [datum] se omluvila. Právní zástupce žalobkyně a žalobkyně se rovněž k jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z žalobního tvrzení a předložených důkazů. 4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. 5. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované dne [datum] částku 20 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala tuto částku uhradit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč (celková částka 33 920 Kč) v 53 týdenních hotovostních splátkách po 640 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku ze smlouvy za žalovanou [právnická osoba] [anonymizováno]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek (založené ve správním deníku soudu pod sp.zn. [spisová značka]), přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek (založené ve správním deníku soudu pod sp.zn. [spisová značka]), Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] bylo prokázáno, že [právnická osoba] [anonymizováno] postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 8. Soud v projednávané věci v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění, při právním posouzení věci vycházel ze zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obč. zák.“), neboť smlouva, o níž je opřen žalobou uplatněný nárok, byla uzavřena za účinnosti tohoto zákona. 9. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 11. Podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 12. Podle ustanovení § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. 13. Podle ustanovení § 524 odst. 1 a 2 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 14. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě přenechal právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč, a to v 53 týdenních splátkách. Právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupil [právnická osoba] [anonymizováno], která ji následně postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. 15. Soud právo na zaplacení„ souhrnného poplatku“ právně posoudil jako právo na zaplacení úroku, neboť tento nárok svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Částka 13 920 Kč za dobu 53 týdnů představuje úrok ve výši 68,28% ročně - (13 920/) / 20 000 Kč x 100. Tedy několikanásobně převyšuje obvyklou míru poskytovanou bankami v době uzavření smlouvy o půjčce činila max 23,99 % ročně (přehled ČNB ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů). Dohoda o úrocích z peněžité půjčky podléhá korektivu dobrých mravů (ust. § 3 odst. 1 obč. zák.). Přičemž soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2004, sp.zn. 21 Cdo 1484/2004, podle kterého je rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. 16. Ujednání o souhrnném poplatku proto soud posoudil jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy (ust. § 39 obč. zák.), a to včetně ujednání o hrazení splátek půjčky, ve které byly zahrnuty platby poplatku. Jelikož z neplatného ujednání právo na zaplacení smluvního úroku (souhrnného poplatku) nevzniklo, nebylo možné započíst na tuto neexistující pohledávku plnění žalované. 17. Částku 12 200 Kč, kterou žalovaná na úhradu půjčky dosud zaplatila, tak žalovaná v celém rozsahu plnila na jistinu ve výši 20 000 Kč. Z žaloby ani připojených důkazů přitom není zřejmé, kdy žalovaná uhradila uvedenou částku. 18. Soud žalobkyni přiznal nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny, a to ode dne následujícího od výzvy žalobkyně žalovanému k uhrazení dlužné částky. Žalovaná byla poprvé vyzvána k uhrazení dluhu podle předložených listinných důkazů v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] Touto výzvou byl žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů ode dne doručení, avšak datum doručení není soudu známo, proto postupoval dle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (doručováno za jeho účinnosti) a bral dopis za doručený (třetí pracovní den po odeslání) dne [datum] (dle podacího archu byla výzva odeslána dne [datum]). Lhůta k plnění žalovanému uplynula dne [datum] a počínaje dnem [datum] se ocitla v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše. Lhůtu k plnění stanovil soud ve splátkách v souladu s § 160 odst. 1, věta za středníkem o. s. ř. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaná byla sice ve věci úspěšnější, ale soud z obsahu spisu nezjistil, že by jí v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady (předmětem řízení bylo vedle pohledávky též její příslušenství, soud proto zvažoval míru úspěchu v celém sporu, tedy též ohledně příslušenství).