10 C 84/2023-67 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky 10 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 390 Kč, kapitalizovaným zákonným z prodlení ve výši 922,19 Kč a dále zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5%. Dále se domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 500,15 Kč. 2. Žalobkyně odůvodnila žalobu tak, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru (dále jen„ formulář“). Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 4 290 Kč, spočívající v poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaném smluvním úroku. Žalovaný se zavázal poskytnuto částku splatit do [datum]. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 14 290 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 10 000 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 4 290 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny, dále právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu z nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 500,15 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání nařízenému na den [datum] se omluvil. Právní zástupce žalobkyně a žalobkyně se k jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z žalobního tvrzení a předložených důkazů. 4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a potvrzení o platbě ze dne [datum] a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému dne [datum] částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku uhradit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s úrokem ve výši 295,89 Kč, poplatkem za sjednání úvěru ve výši 3 794,40 Kč, a to ve lhůtě do [datum]. V případě překročení doby splatnosti se žalovaný zavázal uhradit celkem částku 14 290 Kč. V čl. VIII. odst. 1 smlouvy si účastníci sjednali v případě prodlení žalovaného s úhradou dlužné splátky dále smluvní úrok ve výši 36% ročně, úrok z prodlení v zákonné výši, náhradu účelně vynaložených nákladů podle Sazebníku a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z celkové dlužné částky do zaplacení. 6. Z žádosti o úvěr bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně zjišťoval příjmy a výdaje žalovaného. Přičemž žalovaný měl pobírat v předmětné době mzdu ve výši [částka] měsíčně. Náklady na bydlení uvedl žalovaný ve výši [částka], dále měsíční splátku nebankovního úvěru ve výši [částka], ostatní výdaje ve výši [částka], celkem [částka]. 7. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek s přílohou, potvrzení o provedení transakce, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 10. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. 16. Žalobkyně prokázala aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby, neboť soud posoudil postoupení pohledávek za žalovanou jako platné. 17. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru dne [datum]. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy. 18. Z provedených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že zaměstnán, má již jeden úvěr, který splácí ve výši 1 000 Kč měsíčně, jeho celkové měsíční náklady činí 3 500 Kč měsíčně (z toho částka za bydlení 1 500 Kč měsíčně). 19. Právní předchůdce žalobkyně nikterak neověřoval sdělené údaje žalovaným, vycházel z uvedeného příjmu žalovaného a jeho výdajů, které nijak neověřoval (přestože tyto jsou uvedeny v naprosto minimální výši). Právní předchůdce žalobkyně tedy sice zjišťoval údaje k posouzení úvěryschopnosti žalovaného, nicméně nijak je neověřoval. 20. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být poučena dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. ohledně doplnění rozhodných skutečností a důkazů k nim. 21. Žalobkyně neprokázala, že posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. 22. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch ve výši 10 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o úvěru byla neplatná od počátku). Na pohledávku žalobkyně neuhradil žalovaný ničeho. Proto soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalovanému prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě dne [datum] (oznámení postoupení). Touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů ode dne doručení, avšak datum doručení není soudu známo, proto postupoval dle § 573 o. z. a bral dopis za doručený (třetí pracovní den po odeslání) dne [datum], počínaje dnem [datum] se ocitl s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) za použití ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v