18 C 13/2023-68 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 30 152,61 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi původním věřitelem, společností [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 30 152,61 Kč, přičemž splacen měl být do [datum]. Žalovaný však poskytnuté prostředky nevrátil. Úvěry jsou původním věřitelem poskytovány prostřednictvím webové stránky www.ferratum.cz, na kterých se žalovaný nejdříve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní smlouvy – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru. Úvěruschopnost byla zkoumána výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji s tím, že klientům je ponechána rezerva 10% rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy těchto 10% se musí rovnat minimálně životnímu minimu, které bylo 3 410 Kč. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě toho nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a žádosti o úvěr bylo vyhověno. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet], původní věřitel identifikoval platby úvěru variabilním symbolem [číslo]. Žalovaný byl k úhradě opakovaně upomínán. Smlouvou ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. 2. Žalovaný se vyjádřil tak, že úvěr si vzal, tehdy si vzal najednou asi 7 nebankovních půjček, asi 5 jich splatil, ale 2 zůstaly. Půjčené peníze použil na hraní na automatech. 3. Soud ve věci nevydal rozsudek pro uznání, neboť bylo potřeba zabývat se tím, zda původní věřitel splnil svou zákonnou povinnost řádně před poskytnutím úvěru zkoumat schopnost žalovaného coby spotřebitele splácet poskytovaný úvěr, tedy pro rozpor s kogentními normami nebylo na místě ve věci takovým způsobem rozhodnout bez řádného dokazování (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 5. 1998, sp. zn. 2 Cdon 994/97). 4. Jelikož žalovaný uzavření samotné smlouvy o úvěru uznal, považoval soud za nesporné, že mezi stranami k uzavření smlouvy o úvěru došlo, přesněji, že to byl skutečně žalovaný, kdo takové právní jednání učinil. Ze samotné Smlouvy o revolvingovém úvěru z [datum] včetně standardních informací o spotřebitelském úvěru a fotokopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] jako původní věřitel a žalovaný jako klient uzavřeli dohodu, na jejímž základě se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěru až do výše sjednaného úvěrového limitu 80 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednané úroky z úvěru a příslušné poplatky (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 2 smlouvy). Úvěr byl sjednán jako neúčelový, bezhotovostní, nezajištěný, s pravidelnými splátkami a možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (čl. II. odst. 1 smlouvy). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, úroková sazba úvěru byla sjednána 10,50% měsíčně, RPSN činila 231,39% ročně (čl. II odst. 3, 4 a 5 smlouvy, čl. IV. odst. 1 smlouvy). Žalovaný se zavázal úvěr, úroky z úvěru a poplatek za čerpání splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 11% nesplaceného úvěru nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší, a to každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému byly finanční prostředky dle této smlouvy připsány na jeho bankovní účet (čl. V. smlouvy). V případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením 1 splátky po dobu delší než 2 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek, je věřitel oprávněn prohlásit úvěr za okamžitě splatný s účinností ke dni doručení oznámení o okamžité splatnosti (čl. VI. odst. 2 smlouvy). 5. Z potvrzení o provedených platbách bylo zjištěno, že původní věřitel odeslal na bankovní účet č. [bankovní účet] dne 19. 4. 2021 částku 12 000 Kč, dne 22. 4. 2021 částku 5 000 Kč, dne 26. 4. 2021 částku 1 000 Kč v čase 11:00 hod, dne 26. 4. 2021 částku 1 000 Kč v čase 08:30 hod, dne 27. 4. 2021 částku 4 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil celkem 23 601,22 Kč. Žalovaný nato při jednání soudu prohlásil, že celkem čerpal peněžní prostředky ve výši 28 132 Kč, splatil 23 601,22 Kč, jak uvedla žalobkyně. Tvrzení žalovaného je v souladu s důkazem výpisu z úvěrového účtu, z nějž soud zjistil, že částka 28 132 Kč byla žalovaným celkově čerpána. Pokud jde o částku, kterou žalovaný uhradil, soud považuje tvrzení o úhradě 23 601,22 Kč za nesporné, neboť ji tvrdily obě strany. 6. Z platební informace soud zjistil, že původní věřitel evidoval celkovou dlužnou částku po splatnosti 30 152,61 Kč s tím, že součástí byl dlužný zůstatek 18 781,89 Kč, dále také náhrady účelně vynaložených nákladů, poplatky za výběr a úroky za období čerpání. 7. Ze sdělení [jméno] [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že vlastníkem bankovního účtu č. [bankovní účet] je žalovaný, a to od založení 15. 9. 2008, kdy pouze do roku 2014 byla disponentem účtu i paní [jméno] [příjmení], tedy ke dni uzavření smlouvy o úvěru byl majitelem a disponentem účtu pouze žalovaný. 8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla ze strany původního věřitele postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky z [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel oznámil žalovanému, že pohledávka byla postoupena žalobkyni. 9. Z výzvy k úhradě z [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne [datum]. 10. Soud neučinil žádná skutková zjištění z listiny Loan application, neboť zde uvedená data 20. 1. 2022 nekorespondují s tvrzeními obsaženými v žalobě ohledně data uzavření smlouvy o úvěru. 11. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o.z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost uloženou mu zákonem, tj. zda v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru před poskytnutím úvěru zkoumal řádně schopnost žalovaného tento úvěr splácet. Dospěl přitom k závěru, že právní předchůdce žalobkyně své zákonné povinnosti nedostál. Žalobkyně byla soudem písemně vyzvána, aby v tomto směru doplnila žalobní tvrzení a předložila k nim důkazy, přičemž byla poučena, že nedoplní-li potřebná tvrzení a důkazy, nemůže být v řízení úspěšná. Tím, že se z omluvila z účasti u jednání soudu dne 27. 2. 2023, se sama připravila o další poučení ze strany soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Žalobkyně přitom již v žalobě pouze tvrdila, že její právní předchůdce vycházel z příjmů a výdajů, aniž by však konkretizovala, jakých příjmů žalovaný dosahoval nebo jaké měl výdaje. Tvrdila sice, že žalovaný byl lustrován ve veřejně dostupných databázích, ani tyto však nepředložila. Soud proto ve smyslu shora citovaných ustanoveních na ochraně spotřebitele uzavřel, že uzavřená smlouva o úvěru je neplatným právním jednáním. 13. Provedeným dokazováním však bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovaném