Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 242 443,58 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne , datum, uzavřela žalovaná se žalobkyní smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě jí žalobkyně poskytla částku 261 222 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 308 Kč, k nimž bylo připojeno měsíční pojistné 294 Kč. Sjednaná úroková sazba činila 8,49 % ročně.2. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná řádně hradila splátky do 21. 9. 2025. Splátky splatné 21. 10. 2025, 21. 11. 2025 a 21. 12. 2025 již nezaplatila. Žalobkyně proto úvěr dne 30. 12. 2025 zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky do 8. 1. 2026. Žalovaná dluh neuhradila ani zčásti.3. K prokázání svých tvrzení žalobkyně předložila smlouvu o úvěru č. , hodnota, , úvěrové podmínky, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru, potvrzení o podpisu smlouvy, potvrzení o vyplacení úvěru, potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta, výpis z běžného účtu žalované, úvěrovou zprávu, splátkový kalendář a výzvu k zaplacení ze dne 30. 12. 2025.4. Z provedených důkazů soud zjistil, že účastnice dne , datum, uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně poskytla žalované sjednané finanční prostředky ve výši 261 222 Kč. Žalovaná se zavázala hradit měsíční splátku úvěru ve výši 3 308 Kč, pojistné ve výši 294 Kč a sjednaný úrok ve výši 8,49 % ročně. Součástí smluvního ujednání byla možnost požadovat při prodlení žalované s úhradou splátky předčasné splacení úvěru a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku.5. S ohledem na datum uzavření smlouvy soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“).6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1810 o. z. se ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, a na závazky z nich vzniklé.8. Soud dospěl k závěru, že smlouva č. , hodnota, byla mezi účastnicemi platně uzavřena jako smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Současně jde o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť žalobkyně jednala při uzavření smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná úvěr sjednala mimo rámec své podnikatelské činnosti.9. Soud dále zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy vyhodnotila úvěruschopnost žalované. Vycházela z údajů žalované o jejích příjmech, výdajích, rodinné situaci a vyživovací povinnosti. Tyto údaje ověřila výpisy z běžného účtu žalované, údaji z úvěrových registrů a prověřením insolvenčního rejstříku. Žalobkyně zjistila ověřený čistý měsíční příjem žalované ve výši 35 232 Kč a po zohlednění výdajů vyhodnotila její disponibilní čistý měsíční příjem částkou 5 184 Kč. Soud proto uzavřel, že žalobkyně splnila povinnost podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ a úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy řádně posoudila.10. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaná zaplatila na úvěr celkem 65 336 Kč, z toho na jistinu 21 160,42 Kč, na smluvní úroky 33 159,14 Kč, na poplatek 5 224,44 Kč, na pojistné 5 292 Kč a na smluvní pokutu 500 Kč. Ke dni zesplatnění tak zůstala nesplacena jistina 240 061,58 Kč, smluvní úrok 5 539,43 Kč, smluvní pokuty 1 500 Kč a pojistné 882 Kč. Jistina neobsahuje úroky, úroky z prodlení, smluvní pokuty, poplatky ani jiné položky.11. Žalovaná byla se zesplatněním úvěru seznámena výzvou k zaplacení ze dne 30. 12. 2025; žalobkyně ji současně informovala prostřednictvím elektronické pošty, jejího uživatelského profilu a SMS zprávy. Žalovaná přes výzvu dlužnou částku do 8. 1. 2026 ani později neuhradila.12. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Žalovaná nesplnila svůj peněžitý dluh řádně a včas, a dostala se tak do prodlení.13. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, jestliže věřitel řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti. Výši úroku z prodlení stanoví vláda, nebyla-li mezi stranami sjednána jiná výše úroku z prodlení.14. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 351/2013 Sb.“), odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Soud shledal žalobu důvodnou v celém uplatněném rozsahu. Žalobkyni proto přiznal nesplacenou jistinu, smluvní pokuty a pojistné v souhrnné výši 242 443,58 Kč. Dále jí přiznal kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 5 539,43 Kč za období od 21. 9. 2025 do 29. 12. 2025, sjednaný smluvní úrok ve výši 8,49 % ročně z nesplacené jistiny od 30. 12. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z téže jistiny od 9. 1. 2026 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a náleží jí proto náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Výši náhrady soud určil podle § 151 odst. 5 o. s. ř.; náklady žalobkyně činí celkem 10 630,45 Kč. Tvoří je soudní poplatek ve výši 9 698 Kč a cestovní náklady ve výši 932,45 Kč. Soud shledal použití osobního motorového vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro cestu z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, a zpět účelným. Cestovní náklady při délce cesty 126 km sestávají z náhrady za spotřebované pohonné hmoty ve výši 189,05 Kč (126 km x 4,4 l / 100 km x 34,10 Kč) a ze základní náhrady za použití vozidla ve výši 743,40 Kč (126 km x 5,90 Kč).