Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení celkové částky 23 634 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne , datum, úvěrová smlouva (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které poskytla žalobkyně žalované téhož dne bezhotovostně bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splatit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 600 Kč. Žalovaná dále se žalobkyní sjednala volitelné služby za poplatek a sice: , Anonymizováno, úvěru za poplatek 199 Kč a službu tzv. , Anonymizováno, za poplatek 99 Kč. Úvěr byl splatný dne 2. 2. 2026. Žalovaná si dne 18. 11. 2025 prodloužila splatnost úvěru o 30 dnů tzv. , Anonymizováno, , kdy za toto prodloužení byl bankou účtován poplatek ve výši 1 980 Kč. Žalovaná, která nedostála svým smluvním povinnostem a ocitla se v prodlení s úhradou dlužné částky, byla žalobkyní informována o výši dluhu a vyzývána k jeho úhradě prostřednictvím SMS a e-mailu. Dne 7. 2. 2026 byly žalované vyúčtovány účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč. V souladu se smlouvou o úvěru byla žalované dále vyúčtována smluvní pokuta ve výši 600 Kč a to ve dnech 4. 3. 2026 a 6. 4. 2026. Žalovaná na svou pohledávku uhradila toliko 2 982 Kč. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 19 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, poplatku za , Anonymizováno, ve výši 199 Kč, poplatku za , Anonymizováno, ve výši 297 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti „, Anonymizováno, “ ve výši 976 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč, a smluvních pokut v celkové výši 1 200 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná však na svůj dluh ničeho neplnila. Žalobkyně si rovněž uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení.2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání.3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru, přičemž k uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, , Anonymizováno, v chráněném internetovém prostřední s ověřením identity žadatele – žalované (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , a kopie dokladů žalované). Na základě úvěrové smlouvy byla dne 29. 10. 2025 žalované, na účet ve smlouvě uvedený, zaslána částka 20 000 Kč (zjištěno z opisu výpisu proplacení Smlouvy). Tuto částku se žalovaná zavázala splatit do 2. 2. 2026, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, poplatkem za , Anonymizováno, ve výši 199 Kč, poplatkem za tzv. , Anonymizováno, ve výši 99 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , předsmluvních informací, Výpisu čerpání, splátek a úhrad, sazebníku poplatků). Žalobkyně prověřila žalovanou lustrací v databázích , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , kdy z těchto vyplynulo, že žalovaná není v insolvenci, nemá proti sobě vedeny exekuce, a žalovaná úspěšně prošla kontrolou dlužnosti. Žalobkyně dále zjistila, že příjem žalované činí částku 29 000 Kč měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti 30 000 Kč měsíčně, žalovaná bydlí ve vlastní nemovitosti (to vše zjištěno z Karty klienta). Žalovaná si dne 18. 11. 2025 prodloužila splatnost úvěru o 30 dnů tzv. , Anonymizováno, , kdy za toto prodloužení byl bankou účtován poplatek ve výši 1 980 Kč (zjištěno ze Výpisu čerpání, splátek a úhrad). Pro případ nedodržení termínu splatnosti úvěru pak byla mezi účastníky ujednána smluvní pokuta ve výši maximálně 0,1% denně z jistiny úvěru a úhrada účelně vynaložených nákladů na vymáhání (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, ). Jelikož žalovaná ke dni splatnosti úvěr nesplatila, byly jí ze strany žalobkyně vyúčtovány smluvní pokuty, a to dne 4. 3. 2026 ve výši 600 Kč a dne 6. 4. 2026 ve výši 600 Kč a dále jí byly 7. 2. 2026 účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč (zjištěno ze Výpisu čerpání, splátek a úhrad). Žalovaná na dluh uhradila toliko 2 982 Kč (zjištěno ze Výpisu čerpání, splátek a úhrad). Žalované byla před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva ze dne 17. 4. 2026, kterou byla v souladu s § 142a o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužných částek (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího archu).4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), a to ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku.5. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Dle § 2048 odst. 1 věta první občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.7. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Na předmětné smlouvy o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tyto smlouvy uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaná v pozici spotřebitele.10. Podle § 122 odst. 3 ve spojení s § 168 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věty první téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.12. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně žalované na základě úvěrových smluv poskytla finanční prostředky a žalovaná se zavázala úvěr splatit dle podmínek sjednaných ve smlouvě o úvěru. Žalovaná však porušila své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru, když se dostala s úhradou dlužné částky do prodlení. Smlouva o úvěru přitom byla uzavřena platně, neboť žalobkyně provedla zkoumání úvěruschopnosti žalované v dostatečné míře, když zkoumala, zda má žalovaná úvěry u dalších společností, zda tyto hradí, posoudila příjmovou a výdajovou stránku žalované a jiné podstatné skutečnosti (jako věk, rodinný stav a jiné). Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna.13. Co se týče smluvních úroků z prodlení tyto soud považuje za zcela přiměřené a souladné s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR a Krajského soudu v Praze, a tedy za platně sjednané. Co se týče smluvní pokuty tuto považuje soud taktéž za zcela přiměřenou a sjednanou způsobem neodporujícím výše citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru. Současně soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení zákonných úroků z dlužné částky, když žalovaná se dostala s úhradou dlužné částky do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.14. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobkyni zaplatila, případně že na svůj dluh zaplatila více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované tak uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru ze , datum, částku 23 634 Kč (představující dlužnou jistinu jistiny ve výši 19 999 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, poplatek za , Anonymizováno, výši 199 Kč, poplatek za , Anonymizováno, ve výši 297 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti „, Anonymizováno, “ ve výši 976 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč, a smluvní pokuty v celkové výši 1 200 Kč) s kapitalizovaným úrokem 134,03 Kč počítaným za období od 2. 5. 2026 do 19. 5. 2026, tedy od 15. dne po odeslání předžalobní výzvy do dne podání žaloby, a se zákonným úrokem z prodlení 11,50 % ročně z částky 23 634 Kč od 20. 5. 2026 do zaplacení.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142a odst. 1 a § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 761 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) po 400 Kč, tj. 1 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 1 500 Kč, tj. ve výši 315 Kč a zaplaceného soudní poplatku 946 Kč.16. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.