Okresní soud v Příbrami 7 C 68/2026-30 – Bezdůvodné obohacení

Žalobkyně podala k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 23. 1. 2026 se společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., která pohledávku za žalovaným nabyla od původního věřitele, od společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru dne 4. 4. 2024, na základě této smlouvy poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se jej zavázal uhradit spolu se smluvním úrokem ve výši 40% p.m. z jistiny. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. Původní věřitel využil svého práva na zesplatnění úvěru a úvěr byl zesplatněn ke dni 6. 7. 2024, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. Žalovaná částka ve výši 39 680 Kč se skládá z jistiny ve výši 20 000 Kč a z nesplacené části smluvního úroku ve výši 8 000 Kč, žalobkyně rovněž požaduje smluvní pokutu ve výši 11 680 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení od 7. 7. 2024 z částky 28 000 Kč do zaplacení.2. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který ačkoliv byl včas a řádně předvolán, k jednání se nedostavil, a v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila.3. Z předložených důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel v dubnu 2024 smlouvu o úvěru, na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaný se zavázal navíc splácet smluvní úrok. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. Původní věřitel využil svého práva na zesplatnění úvěru a úvěr byl zesplatněn ke dni 6. 7. 2024, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Postupní smlouvou byla pohledávka postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní výzva dne 10. 2. 2026. Soud vycházel zejména ze smlouvy o úvěru, z potvrzení o platbě, ze smlouvy o postoupení včetně seznamu, z oznámení o postoupení, z podacího lístku, z výzvy k plnění.4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.6. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Právní předchůdce žalobkyně totiž nezkoumal řádně úvěruschopnost žalovaného (soudu nebyly žalobkyní předloženy žádné důkazy o tom, že by právní předchůdce žalobkyně jakkoliv zkoumal úvěruschopnost žalovaného, zda zkoumal jeho příjmy a jeho běžné výdaje na bydlení, stravu a energie), přičemž tuto povinnost mu ukládá shora citované zákonné ustanovení, z tohoto důvodu soud hodnotí úvěrovou absolutně neplatnou, a to dle § 588 občanského zákoníku (srovnej s rozhodnutími , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, ). Za této situace soud nárok žalobkyně posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaný obdržel částku 20 000 Kč bez právního důvodu, tudíž je povinen tuto částku vrátit (výrok I.).7. Na druhé straně soud žalobu zamítl ohledně zaplacení smluvního úroku a smluvní pokuty, neboť z neplatně sjednané smlouvy nemůže žalobkyni vzniknout nárok na zaplacení smluvní úroku a na zaplacení smluvní pokuty, s těmito nároky nemůže být ani žalovaný v prodlení, proto soud žalobu ve zbývající části zamítl, a to včetně úroků z prodlení (výrok II.).8. Podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení, neboť z procesního hlediska měl každý z účastníků úspěch zhruba v jedné polovině, proto si každý z účastníků ponese náklady ze svého.9. Soud pak dodává, že žalobkyni nebude vrácen přeplatek na soudním poplatku ve výši 4 Kč, když podle ustanovení § 10 odst. 1 věta čtvrtá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatek ani přeplatek na poplatku se nevrací, nepřevyšuje-li částku 50 Kč, s výjimkou uvedenou v odstavci 2 tohoto paragrafu, podle kterého soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena.