5 C 255/2015-1439 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud určil, že je vlastníkem nemovitostí uvedených v I. a II. výroku tohoto rozsudku. V žalobě mimo jiné uvedl, že v letech 1991 2008 jako podnikatel provozoval [anonymizována dvě slova] v budově [adresa] v [obec], [anonymizováno] a [anonymizováno] v budově [adresa] v [obec], za účelem financování stavebních prací na nemovitostech v rámci budovy [adresa] a také na samotných [anonymizována dvě slova] čerpal na základě úvěrových smluv z roku 2006 úvěry 2 000 000 Kč a 500 000 Kč zajištěné zástavními smlouvami na nemovitostech, splácel i leasing [anonymizována dvě slova] z titulu smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci z 24.10.2006. V roce 2008 bylo rozvedeno jeho manželství s [jméno] [příjmení], byl povinen platit výživné na dcery [jméno] a [jméno] celkem 10 000 Kč měsíčně, na základě dohody o vypořádání majetkových vztahů pro dobu po rozvodu z 13.10.2008 a 20.5.2009 připadlo bývalé manželce kromě jiného i finanční vyrovnání ve výši 1 000 000 Kč, oproti čemuž on se stal vlastníkem budov [adresa] a [adresa] se souvisejícími pozemky. Po tomto rozvodu manželství se žalobce dostal do nepříznivé finanční situace, neplnění jeho povinností vůči dcerám a bývalé manželce mělo za následek vznik dluhů vůči nim, nařízení exekucí, vymáhání vyústilo až k nařízení dražby v řízení vedeném u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], která byla nařízena za účelem vymožení dluhů na výživném ve výši 103 500 Kč s příslušenstvím a náklady řízení, když předmětem dražby byl dům [adresa] a k němu náležející pozemky. Kromě toho se v důsledku nepříznivé finanční situace v průběhu roku 2010 žalobce dostal do prodlení i se splácením úvěrů banky, protože upřednostnil uhrazení leasingu [anonymizována dvě slova], v dubnu 2011 leasing v plné výši uhradil. a tato nepříznivá situace přetrvávala až do roku 2012, kdy se v únoru dozvěděl o plánované dražbě od [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který mu nabídl i poskytnutí pomoci ve věci zastavení plánované dražby prostřednictvím svého bratrance [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V březnu 2012 se uskutečnila mezi žalobcem a [anonymizováno] [příjmení] schůzka, při které mu [anonymizováno] [příjmení] sdělil, že dražbu dokáže zastavit tím, že na žalobce vyhlásí [anonymizováno] a„ přes páky v rodině“ sníží dluh vůči bývalé manželce z 900 000 Kč na 500 000 Kč, oproti tomu však žalobce bude muset domy [adresa] a [adresa] s pozemky převést na prvého žalovaného, resp. [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], tedy společnosti, v nichž vystupuje jako jednatelka manželka [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobce [příjmení] [příjmení] důvěřoval, považoval za důležité zastavit dražbu, neboť v domě [adresa] i sám bydlel, žalobce kladně hodnotil též to, že prvý žalovaný měl převzít všechny dosavadní exekuce žalobcovy bývalé manželky a to, že na žalobce v tomto čase již žádné exekuční návrhy manželka nepodávala. Za shora uvedeným účelem žalobce 21.3.2012 s prvým žalovaným a [právnická osoba] – [právnická osoba] uzavřel několik smluv mezi nimiž byla i mandátní smlouva, v níž se tato společnost zavázala vyvíjet činnost směřující k uspokojení věřitelů žalobce jinak než provedením exekuce a i když mandatářem byla uvedená společnost, fakticky žalobce jednal s [anonymizováno] Mandátní smlouvou byla stanovena odměna na 300 000 Kč, která se později navýšila o dalších 250 000 Kč jako další odměny za skončení dalších exekucí vedených proti žalobci, o jejichž nařízení v době uzavření mandátní smlouvy strany nevěděly. Pro případ nezaplacení odměny byla sjednána smluvní pokuta 80 000 Kč navýšená později dvěma dodatky, nejdříve na 110 000 Kč a následně na 660 000 Kč. Mimo to došlo k vystavení blankosměnky vlastní a k uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva k žalobcovým nemovitostem. Žalobce 4 5 C 255/2015 v čase, kdy proti němu byly nařízeny exekuce v celkové výši 800 000 Kč, neměl prostor mandátní smlouvu ani jiné smlouvy spolukontrahovat, byl mu předložen jednostranný návrh, kopii mandátní smlouvy neobdržel, [anonymizováno] [příjmení] mu bylo sděleno, že kopie a originály smluv mu budou vydány až po vyřešení záležitosti ohledně jeho osoby. Žalobce v souvislosti s přípravou smluv byl [anonymizováno] [příjmení] odkázán na [anonymizováno] [příjmení], který měl vystupovat jako žalobcův právní zástupce, a který měl za vypracování mandátní smlouvy žádat provizi 75 000 Kč s tím, že žalobci jinak žádnou smlouvu nepředá. Žalobce tuto částku odmítl zaplatit, domníval se, že odměna tohoto advokáta je již zahrnuta v odměně v uvedené mandátní smlouvě v rámci jejího prvého dodatku, a proto od [anonymizováno] [příjmení] smlouvu neobdržel. Dne 4.5.2012 a 11.5.2012 byly oběma dcerami a bývalou manželkou žalobce na prvého žalovaného smluvně postoupeny všechny pohledávky i exekutorská zástavní práva, která měl žalobce za nimi, výsledkem tak bylo nikoli oddlužení žalobce, nýbrž pouze změna v osobách věřitelů na [anonymizována tři slova] a prvého žalovaného. Následně 13.7.2012 žalobce podepsal s [anonymizováno] [příjmení] dvě kupní smlouvy o prodeji svých nemovitostí, při čemž [anonymizováno] [příjmení] ujistil žalobce, že po oddlužení mu budou nemovitosti vráceny. První smlouvou z 13.7.2012 žalobce na prvého žalovaného převedl vlastnické právo k budově [adresa] a souvisejícím pozemkům za kupní cenu 600 000 Kč, druhou kupní smlouvou z téhož dne převedl vlastnické právo k budově [adresa] a souvisejícím pozemkům na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] za kupní cenu 660 000 Kč. Dne 1.10.2012 žalobce s [anonymizováno] [příjmení] podepsal dohodu uzavíranou s prvým žalovaným o vzájemném zápočtu pohledávek, ve které žalobce a prvý žalovaný uznali existenci a výši zde uvedených pohledávek, započetli pohledávku žalobce za žalovaným ve výši 600 000 Kč z titulu kupní ceny za převod dle prvé uvedené kupní smlouvy na pohledávku prvého žalovaného vůči žalobci z titulu pohledávky na zaplacení příslušenství pohledávek spočívajících v nákladech řízení 197 302 Kč, úroku z prodlení 136 885,01 Kč a části postoupeného výživného 265 812,99 Kč a současně ujednali zpětné odkoupení domu [adresa] se souvisejícími pozemky žalobcem. Od října 2012 tak [anonymizováno] [příjmení] sám či prostřednictvím své manželky jako jednatelky prvého žalovaného pobíral nájemné za užívání těchto nemovitostí třetími osobami, žalobce byl v domněnce, že se jedná o dočasnou situaci, a že z nájemného je hrazen závazek žalobce vůči bance z titulu úvěrů, jak se ústně žalobce s [anonymizováno] [příjmení] dohodl. Později však žalobce zjistil, že žádné splátky takto činěny nebyly. V lednu 2013 došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky mezi bankou jako postupitelem a [anonymizována tři slova] jakožto postupníkem ohledně postoupení pohledávky z obou úvěrových smluv ve výši 2 374 250,84 Kč. Dne 29.1.2013 žalobce od prvého žalovaného obdržel upozornění o neoprávněném užívání domu [adresa] s výzvou k vyklizení prostorů. V důsledku toho byl žalobce nucen bydlet v karavanu, přišel o zdroj příjmů, musel se živit příležitostnými brigádami a v důsledku toho nebyl schopen dostát svých povinností platit výživné na své dcery. Kupní smlouva je svým charakterem smlouvou spotřebitelskou, naplňuje znaky smlouvy lichevní dle § 39 obč. zák., je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy z toho důvodu, že existuje hrubý nepoměr mezi poskytnutým plněním a hodnotou převáděného majetku, kupní cena představovala 600 000 Kč a tržní hodnota nemovitostí částku 12 000 000 Kč, byť byla zatížena smluvními soudcovskými či exekutorskými zástavními právy k zajištění pohledávek žalobcových věřitelů ve výši 6 756 248 Kč, když navíc prvý žalovaný při stanovení ceny vycházel z odhadů ceny administrativní znalce [příjmení] ve výši 6 400 000 Kč a nikoli z tržní ceny a dále z důvodu existence hrubého nepoměru vzájemných plnění s ohledem na výši smluvní pokuty ujednané v kupní smlouvě, když jednorázová smluvní pokuta ve výši 100 000 Kč pro případ, že žalobce jako prodávající neuhradí v zákonné lhůtě daň z převodu nemovitostí se v kombinaci se smluvní pokutou 5 000 Kč za každý den prodlení se splněním povinností uvedených v kupní smlouvě v článcích VII, VIII a XI jeví jako nepřiměřená. Dalším důvodem neplatnosti ze shora uvedeného důvodu je existence hrubého nepoměru vzájemných plnění s ohledem na výši smluvní pokuty u mandátní smlouvy, když odměna pro [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byla stanovena jako hodnota protiplnění představující závazek této společnosti k vyvíjení činnosti směřující 5 5 C 255/2015 k uspokojení věřitelů žalobce jinak než provedením exekuce ve výši 550 000 Kč, sjednané zajištění ve formě smluvních pokut nejprve 80 000 Kč a pozdějšími dodatky až 660 000 Kč, blankosměnkou a zástavním právem k majetku žalobce je nepřiměřené. Další důvod neplatnosti je dán v tom, že žalobce se v době uzavírání kupní smlouvy i ostatních smluv nacházel ve stavu tísně, neboť měl dluhy vůči bývalé manželce a d