13 C 46/2017-184 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 815 870,70 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemků žalobce bez právního důvodu. Dle tvrzení strany žalující je žalobce vlastníkem pozemku parc. [číslo] druh pozemku: orná půda, o výměře 11 588 m2, zapsaného na [list vlastnictví], pro katastrální území Horní Počernice, obec Praha, vedeného u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy] (dále jen„ pozemek HP“), a pozemku parc. [číslo] druh pozemku: orná půda, o výměře 4 457 m2, zapsaného na [list vlastnictví], pro katastrální území Horní Počernice, obec Praha, vedeného u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy] (dále jen„ pozemek ČM“). Dle žaloby nabyl žalobce pozemek HP v roce 2005 a pozemek ČM v roce 2011, přičemž v obou případech nevěděl o tom, že na pozemcích je umístěno vodní dílo a ani jeho právní předchůdci nebyli o takovéto skutečnosti informování. V roce 2016 žalobce z technické mapy hl. m. [obec] zjistil, že v pozemku HP je umístěn vodovodní řad DN 800, uvedený do trvalého užívání v roce 1994, a v pozemku ČM je umístěn vodovodní řad DN 2 x [číslo], realizovaný v roce 1997 O této skutečnosti žalobce informoval [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ PVS“), která je zcela vlastněná žalovanou a kterou žalovaná určila ke správě vodních děl v jejím vlastnictví, a to dopisem ze dne [datum]. V dopise žalobce uvedl, že se na jeho pozemcích se nacházejí vodní díla, která sice byla zbudována legálně, ale že žalovaná za užívání předmětných pozemků neplatí ničeho a že je tedy používá bez právního důvodu ke své podnikatelské činnosti. Dopisem ze dne [datum] informovala PVS žalobce, že dopis žalobce předala příslušnému odboru Magistrátu hl. m. Prahy (dále jen„ MHMP“), neboť žalobce ve svém dopise předem vyloučil možnost smluvního zřízení věcného břemene. Dopisem ze dne [datum], který byl žalobci doručen dne [datum], odpověděl příslušný odbor MHMP žalobci tak, že je třeba žalobcova tvrzení prověřit a zajistit stanoviska ostatních dotčených odborů MHMP. Jelikož žalobce nebyl v následujících dvou měsících informován o dalším postupu ve věci, podal dne [datum] na podatelnu MHMP výzvu k zaplacení náhrady za užívání předmětných pozemků ve výši 815 870,70 Kč s tím, že žalovanou vyzval, aby tuto částku zaplatila nejpozději do [datum]. 2. Žalobce vypočítal požadovanou náhradu na základě odborného stanovení ochranného pásma vodovodních řadů, kdy u pozemku HP činí plocha ochranného pásma vodovodního řadu dle ust. § 23 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoVK“), rozlohu o výměře 1 303 m2 a u pozemku ČM činí plocha ochranného pásma vodovodního řadu 1 029 m2. Dohromady se tedy jedná o plochu ro rozloze 2 332 m2. Při sazbě 120 Kč na 1 m2 činí výše náhrady, stanovená pro období od [datum] do [datum] celkem částku ve výši 815 870,70 Kč. K této částce dospěl žalobce následovně: 2 332 m² x 120 Kč x 2, [číslo] (2 roky + [číslo]) = 815 870,70 Kč. Sazbu 120 Kč zvolil žalobce jako sazbu obdobnou sazbě, kterou žalovaná běžně hradí za užívání pozemků pod veřejným prostranstvím vlastníkům těchto pozemků, přičemž sazba je též obdobná sazbě, kterou žalovaná platí panu [jméno] [příjmení] za užívání jeho pozemku v k. ú. [část obce], ve kterém je umístěno vodovodní potrubí DN 200 (viz usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne [datum]). Svůj nárok na zaplacení náhrady za užívání částí předmětných pozemků žalobce dovozuje z ust. § 59a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoV“), ve spojení s ust. zákona č. 303/2013 Sb. V tomto řízení se tak žalobce domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 815 870,70 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, tj. za dobu plynoucí ode dne následujícího po dni stanoveném žalobcem v dopise ze dne [datum] jako poslední den lhůty k zaplacení této částky. 3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že popírá vznik obohacení na své straně. Žalovaná se domnívá, že zákonem daná limitace vlastnického práva není takové intenzity, že si zasluhuje poskytnutí kompenzace. Žalovaná namítla, že projednávaný případ není srovnatelný s případem pana [příjmení], na který ve svém podání odkazoval žalobce, a to proto, že panu [příjmení] užíváním jeho pozemku žalovanou vznikala vzhledem k charakteru jeho pozemku majetková škoda. V projednávané věci přitom vodovodní řady umístěné na pozemcích žalobce nijak neomezují v jejich užívání. Žalovaná také sporovala výši nájemného v případě pana [příjmení], kterou žalobce uvedl v žalobě. Dle žalované se v případě pana [příjmení] jednalo o pozemek o rozloze 1 702 m2, kde bylo sjednáno nájemné 88 200 Kč/rok, tj. 51,82 Kč/m2/rok, nikoliv 120 Kč/m2/rok, jak uváděl žalobce. Žalovaná také tvrdí, že nesouhlasí s právní kvalifikací žalobcem tvrzené újmy jako bezdůvodného obohacení, když dle žalované by bylo možno teoreticky uvažovat pouze o náhradě majetkové újmy dle ust. § 7 odst. 5 ZoVK. V této souvislosti ale žalovaná poukázala na to, že žalobce neprokazuje vznik majetkové újmy a že předmětné pozemky jsou zemědělsky používány, což je jejich jediné možné využití. Z toho žalovaná dovozuje, že žalobce není nijak fakticky omezen ve výkonu svého vlastnického práva. Žalovaná také namítala, že žalobce strategicky skupuje pozemky na území hl. města Prahy, u kterých předpokládá, že bude moci ze žalované„ odsávat“ prostředky za údajné bezdůvodné obohacení ohledně těchto pozemků. Žalovaná označila takovýto postup za rozporný s dobrými mravy. Žalovaná k tomuto uvedla další případy, ve kterých žalobce postupoval podobným způsobem. 4. V návaznosti na vyjádření žalované uvedl žalobce, že v případě pana [příjmení] se nejednalo o náhradu majetkové újmy, ale pan [příjmení] požadoval náhradu ze stejného titulu, z jakého jí požaduje žalobce v tomto řízení, tj. nároku na vydání bezdůvodného obohacení dle § 59a ZoV. Ohledně námitky žalované, že výše náhrady u pana [příjmení] byla nižší, než žalobce tvrdil v žalobě, uvedl žalobce, že výše úplaty pro výpočet nájemného byla v daném řízení stanovena znaleckým posudkem vypracovaným panem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Znalec ve svém posudku pracoval s výměrou pozemku pana [příjmení] 787 m2 a pro tuto stanovil výši obvyklého nájemného v období od roku 2002 do 2004 na částku 88 212 Kč/rok, tedy částku 112 Kč/m2. Výsledné nájemné pak bylo sjednáno na celou plochu pozemku o výměře 1 702 m2, protože zbylé plochy pozemku mimo ochranná pásma vodovodních řadů byly nepronajmutelné, tedy se o ně nájemné nenavyšovalo. Tvrzení žalované tak žalobce považuje za účelová. Žalobce poukazuje na to, že jeho případ je ve všech podstatných ohledech totožný s případem pana [příjmení], přičemž žalovaná je ve své jednání omezena zásadou zákazu libovůle, neodůvodněného nerovného zacházení a zásadou předvídatelnosti jejích rozhodnutí. Žalobce se také vyjádřil k tvrzení žalobkyně ohledně spekulativního skupování pozemků. Žalobce uvedl ke třem případům jmenovaným žalovanou, že dané pozemky získal darem, a tedy za jejich nabytí neplatil žádnou kupní cenu. Ohledně posledního z uvedených pozemků pak žalobce uvedl, že jej získal v lednu 2013 ve veřejné dražbě za nejvyšší nabídku a je tedy originárním nabyvatelem těchto pozemků. Žalobce uvedl, že jak pozemek HP, tak i pozemek ČM nabyl darem. V případě pozemku HP se jednalo o dar od pana [jméno] [příjmení] v kontextu narovnání jejich vzájemných vztahů a v případě pozemku ČM to byl dar v rámci vypořádání dědictví po smrti rodičů žalobce. Žalobce odmítl argumentaci žalované ohledně jeho jednání v rozporu s dobrými mravy. 5. Jelikož dne [datum] žalobce prodal pozemek HP panu [příjmení] [jméno] [jméno], namítla žalovaná, že náhrada dle vodního zákona nenáleží žalobci, nýbrž aktuálnímu vlastníku daného pozemku. Z tohoto důvodu žalovaná namítala, že žalobce ztratil aktivní legitimaci ve vztahu k náhradě za vodovodní řad umístěný na pozemku HP. 6. Žalobce k námitce žalované ohledně ztráty aktivní legitimace potvrdil, že pozemek HP skutečně převedl na JUDr. [jméno] [jméno]. Žalobce zjistil, že JUDr. [jméno] má přes [právnická osoba] [anonymizováno], s.r.o., [IČO], a [právnická osoba], [IČO], vazbu na okolní pozemky, a to tak, že nabytím pozemku HP do vlastnictví získá pro tyto obchodní společnosti přístup na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (ve vlastnictví [právnická osoba]), a na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (ve vlastnictví [právnická osoba]), vedoucí z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (ve vlastnictví Hlavního města Praha), který je jako ostatní komunikace veřejně přístupný. Zájem JUDr. [jméno] nabýt pozemek HP, určený územním plánem jako ZMK – zeleň městská a krajinná, do vlastnictví, tak byl dle závěrů žalobce motivován jednak zjednodušením řízení o umístění stavby na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], pokud sousední pozemek bude ve vlastnictví osoby jednající ve shodě, a jednak skutečností, ž