14 C 15/2019-39 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 3 558 728 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že Česká republika je na základě pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve znění potvrzujícího rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] výlučným vlastníkem pozemku č. parc. [číslo] kat. území [část obce], jehož součástí je budova [adresa]. Do doby právní moci tohoto rozhodnutí byly v katastru nemovitostí výše uvedené nemovité věci zapsané ve vlastnictví obce Hlavního města Prahy se svěřenou správou ve prospěch Městské části [obec a číslo]. Dne [datum] došlo mezi žalovanou v postavení předávajícího a žalobcem v postavení přejímajícího k odevzdání a převzetí výše uvedeného nemovitého majetku [datum]. V rámci převzetí nemovitého majetku došlo mezi žalovanou a žalobcem k předání a převzetí přehledu předpisů a plateb, resp. z tabulky o příjmech z hospodaření, z nichž vyplývalo, že žalovaná měla za období let 2008 až 2017 příjmy z hospodaření těchto nemovitých věcí ve výši Kč 8 274 491,15. Žalovaná svým dopisem ze dne 14. 6. 2018 pod č. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] uvedla, že odmítá zaplacení této částky a současně i to, že výše uvedené nemovité věci do doby jejího odevzdání žalobci držela jako poctivý držitel. V obsahu tohoto dopisu žalovaná rovněž uvedla, že během této držby vynaložila finanční prostředky do těchto nemovitých věcí v období 2007 až 2016 na zachování jejich podstaty, a to v celkové výši 5 453 052. Žalobce odmítá, že by žalovaná jednala v rámci tzv. poctivé držby, když žalovaná musela vědět o uplatněném restitučním nároku ze strany pana [jméno] [jméno] [příjmení], který vylučoval přechod vlastnického práva na obec dle § 4 odst. 2 zák. č. 172/1991 Sb. To vyplývá z obsahu výpisů z katastru nemovitostí ze dne [datum] a ze dne [datum], kde byla vyznačena plomba pro řízení o povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch pana [jméno] [jméno] [příjmení]. Samotná restituční výzva ze strany pana [jméno] [jméno] [příjmení] byla uplatněna dne [datum]. Žalovaná svou vědomost o sporu vyvolaného panem [jméno] [jméno] [příjmení] zjistila nejen z těchto výpisů, ale tak jak vyplývá i z obsahu zápisu z jednání mezi žalobcem a žalovanou ze dne [datum] - bod 2. Z toho vyplývá, že po dobu žalovaného období tj. ode dne [datum] až do [datum] jednala žalovaná dle ustanovení § 992 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. naopak jako nepoctivý držitel, neboť bylo zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží a měla by dle ustanovení § 1000 zák. č. 89/2012 Sb. veškerý užitek, který touto držbou nabyla, vydat. 2. Žalovaná nárok žalobce neuznává a navrhuje soudu, aby žalobu z níže uvedených důvodů zamítl. Dle ustanovení § 993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se má za to, že držba je řádná, poctivá a pravá. Žalovaná získala nemovitost do držby na základě souhlasného prohlášení Bytového podniku [obec a číslo], státní podnik v likvidaci, [IČO], ze dne [datum], který prohlásil, že vlastnická práva k této nemovitosti nejsou sporná ani pochybná. O nespornosti byla žalovaná ujišťována samotným žalobcem, když tento ve sporu o určení vlastnického práva vedeného mezi [jméno] [jméno] [příjmení], hl. městem Prahou a žalobcem, stál na straně hl. města Prahy a v řízení se snažil prokázat, že k přechodu vlastnického práva na hl. město Prahu došlo. Tento samý žalobce dnes vůči žalované namítá nepoctivost její držby a dožaduje se na ní náhrady bezdůvodného obohacení. Jako poctivý držitel žalovaná mohla nemovitost držet a užívat ji. Náleží ji tedy všechny plody věci, jakmile se oddělí a brát z věci užitky, které za dobu držby dospěly. I kdyby držba žalované byla nepoctivá, neměl by žalobce právo na vydání náhrady bezdůvodného obohacení, neboť podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je podmínkou vydání obohacení to, že k obohacení došlo bez spravedlivého důvodu. Žalovaná spatřuje spravedlivý důvod svého případného obohacení v tom, že žalobce sám jej v minulosti ubezpečoval, že drží řádně a poctivě. Alespoň mezi ní a žalobcem byla zachována subjektivní dobrá víra o tom, že o povaze držby není sporu. S odvoláním na jednání žalobce, který po celou dobu, kdy žalovaná nemovitost držela, ubezpečoval, že držba je řádná, poctivá a zahrnující vlastnické právo a na obranu tohoto tvrzení vystupoval v soudním řízení na straně hl. města Prahy, které svědčil zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí, považuje žalovaná požadavek žalobce za nepoctivý. Ještě před tím předchozí držitel - Bytový podnik [obec a číslo], státní podnik v likvidaci, písemně prohlásil, že vlastnické právo k nemovitosti přešlo z žalobce na hl. město Prahu a předal ji do svěřené správy žalované s ubezpečením, že vlastnická práva k nemovitosti jsou nesporná a jistá. Žalobce požaduje vydání náhrady bezdůvodného obohacení od [datum] do [datum], přesto, že by se ukázalo, že nárok žalobce je po právu, namítá žalovaná jeho promlčení v části od [datum] do [datum], neboť žaloba na náhradu bezdůvodného obohacení byla žalobcem podána až [datum]. 3. Ve vztahu k samotnému dokazování soud uvádí, že považoval námitku promlčení vznesenou žalovanou za důvodnou. S ohledem na to bylo dokazování prováděno pouze k nepromlčené části toho majetkového prospěchu, který by měl být žalovanou vydán, konkrétně za období od [datum] do [datum]. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [anonymizována tři slova] [rok] soud zjistil, že probíhal soudní spor mezi panem [jméno] [jméno] [příjmení], hlavním městem Prahou a žalobcem. V tomto soudním sporu byla řešena předmětná nemovitost a bylo rozhodnuto tak, že Česká republika je ode dne účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. nepřetržitě vlastníkem pozemku [parcelní číslo], o výměře 677 m², druh: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s [adresa], to vše v k.ú. [část obce], obec Praha, zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], vedené Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha. Takto bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum] a tento rozsudek byl v této části potvrzen odvolacím soudem dne [datum rozhodnutí] rozsudkem pod sp. zn. [spisová značka]. Z protokolu o jednání ze dne [datum] soud zjistil, že Česká republika uvedla že, není ráda, pokud se jí nemovitosti vrací jen za účelem toho, aby je vydala. Je nepochybné, že pokud žalobce p. [příjmení] v dubnu 1991 požádal o vydání nemovitosti, přičemž zák. 172/1991 Sb. nabyl účinnosti [datum], pak nemělo být zapsaného vlastnické právo hl. město Prahu. Z protokolu ze dne [datum] pak vyplývá, že p. [příjmení] jako žalobce v závěrečné řeči uvedl, že je to právě Česká republika, která je nepřetržitým vlastníkem předmětných nemovitostí. V daném případě je třeba, aby soud takto pozitivním způsobem ovlivnil konkrétní chod věcí, aby vyhověl této žalobě, kdy podle našeho názoru již [datum] učinil žalobce výzvu podle příslušných ustanovení zák. č. 403/1990 Sb. ve vztahu k bytovému podniku [obec a číslo] s tím, že v daném případě se jednalo o řádné uplatnění nároku na vydání předmětných nemovitostí. Ostatně v daném případě je také možné odkázat na příslušné znění judikátu 30 Cdo 1831/99 s tím, že je třeba zdůraznit, že v takovémto případě nikdy nemohlo rovněž také dojít ve smyslu příslušných ustanovení zák. č. 172/1991 Sb. k tomu, že by snad tento majetek mohl přejít ze strany ČR na žalovaného [číslo] tedy na Hlavní město Praha. Rovněž pokud se týká námitky, že by snad žalovaný [číslo] mohl nabýt předmětné nemovitosti v dobré víře vydržením, pak se domníváme, že tato argumentace je zcela lichá, není možné na ni přistoupit, neboť v daném případě si musel být žalovaný [číslo] jednoznačně vědom tohoto omezení, resp. musel si být vědom zákonných opatření, která se týkají právě možnosti přechodu takovéhoto majetku. 6. Z výpisů z katastru nemovitostí vyplývá, že vlastníkem předmětné nemovitosti bylo do právní moci výše uvedeného rozhodnutí hlavní město Praha a svěřená správa pak byla na žalované. Na [list vlastnictví] pak bylo zapsáno Oznámení o podaném žalobním návrhu na určení vlastnického práva ze dne [datum]. Poznámka spornosti byla zapsána dne [datum]. 7. Z protokolu o odevzdání a převzetí nemovitého majetku ze dne [datum] soud zjistil, že k tomuto datu došlo k předání předmětné nemovitosti žalobkyni ze strany žalované. 8. Ze sdělení ze dne [datum], odpovědi ze dne [datum] soud zjistil, že mezi účastníky ohledně vypořádání probíhala komunikace. Ze zápisu z pracovního jednání [datum] a z jednání ze dne [datum] soud nezjistil pro věc ničeho podstatného. 9. Soud s ohledem na zjištění skutečným nákladů a výnosů vyzval žalovanou k předložení tabulky a jednotlivých faktur za roky 2016 a 2017. Žalovaná toto předložila, viz její výpočty na čl. 25-27. Účastníci shodně konstatovali, že považují nesporné výše získaného nájmu ve výši 271 137 Kč za rok 2017 a za rok 2016