20 C 247/2016 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou soudu dne 16.112016 se žalobkyně domáhala vůči oběma žalovaným společně a nerozdílně (změna žalobního požadavku byla v tomto směru připuštěna soudem při jednání dne 7.8.2020 viz č.l.150 spisu) zaplacení částky 23 147 087,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Úroky vyčíslila s ohledem na to, že ke škodě docházelo v období od 1.1.2014 do 31.10.2015 tak, že denní ušlý zisk činil 35 322,85 Kč a žalobkyně počítala prodlení od každého následujícího kalendářního dne, počínaje 1.1.2014 a konče dnem 31.10.2015 z částky 35 322,85 Kč. Dále žalobou proti oběma žalovaným uplatnila nárok z bezdůvodného obohacení ve výši 68 402 Kč 2. Žalobkyně popsala skutkový děj následovně: Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 19. 3. 2008, č. j. 12 C 70/2007-271, určil, že Hlavní město Praha je vlastníkem domu [adresa] postaveného na pozemku [parcelní číslo] a pozemku [parcelní číslo] v obci Praha, k. ú. [část obce] (dále také jen„ předmětná nemovitost“), rozsudek nabyl právní moci dne 13. 2. 2009 a byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29. 1. 2009, č. j. 20 Co 376, 377/2008-328. Dovolání žalobkyně proti tomuto rozsudku bylo usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. 11. 2010, č. j. 28 Cdo 3817/2009-392 (dále jen„ usnesení Nejvyššího soudu“), odmítnuto. Nálezem xanon xanon xanon -101 ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. IV. ÚS 600/11, bylo zrušeno usnesení Nejvyššího soudu, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 1. 2009, č. j. 20 Co 376, 377/2008-328, v rozsahu výroků I a II, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 3. 2008, č. j. 12 C 70/2007-271, v rozsahu výroků I a III, a doplňující usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. 5. 2008, č. j. 12 C 70/2007-277. Podle čl. 89 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky rozhodnutí xanon xanon xanon -101 je vykonatelné, jakmile bylo vyhlášeno způsobem stanoveným zákonem, pokud Ústavní soud o jeho vykonatelnosti nerozhodl jinak, přičemž vykonatelná rozhodnutí xanon xanon xanon -101 jsou závazná pro všechny orgány i osoby. Žalovaní se zjevně vykonatelným rozhodnutím xanon xanon xanon -101 neřídili, když se stále chovali k předmětné nemovitosti jako vlastník. Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 5. 2. 2014, č. j. 12 C 70/2007-471, znovu určil, že Hlavní město Praha je vlastníkem předmětné nemovitosti. Tento rozsudek byl změněn rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2014, č. j. 20 Co 185/2014-521, který nabyl právní moci dne 21. 7. 2014, tak, že žalobu zamítl. 3. Podle mínění žalobkyně měli žalovaní předcházet škodám dle ust. § 2900 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) a předat žalobkyni předmětný majetek, když rozsudek soudu I. stupně ze dne 9.3.2008 byl zrušen rozhodnutím Ústavního soudu ČR, proto podle žalobkyně žalovaní odpovídají za škodu ve výši 23 147 078,83 Kč, která ušla žalobkyni na obvyklém nájemném za dobu od 1.1.2014 do 31.10.2015 podle § 2894 odst. 1 o.z. Vedle vzniklé škody došlo k bezdůvodnému obohacení Hlavního města Prahy ve výši 68 402 Kč. Žalobkyni se při jednání soudu dne 7.8.2020 dostalo poučení dle ust. § 118 a ods.t 1,3 o.s.ř., že je třeba doplnit tvrzení a navrhnout důkazy k nároku z bezdůvodného obohacení a ke způsobené škody ohledně tvrzeného protiprávního jednání žalovaných v letech 2014 a 2015, vzniku škody – výslovně o tom, že příjem žalobkyně z pronájmu předmětných prostor v tvrzené výši byl v letech 2014 a 2015 reálně dosažitelný a k příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaných a vznikem škody a o následcích neunesení břemene tvrzení a dokazování (č.l. 152 spisu). Žalobkyně na poučení reagovala podrobným výkladem o tom, že nájemné za listopad a prosinec 2015 hradili tři nájemci na účet žalovaného 2), zatímco již náleželo žalobkyni. K nároku na náhradu škody žalobkyně doplnila, že již dopisem z 18.8.2014 vyzvala žalovaného 2) k předání nemovitostí a navrhla k důkazu písemnou a elektronickou komunikaci mezi žalobkyní a žalovaným 2), probíhající o d 18.8.2014 do 20.10.2015. K otázce reálnosti ušlého zisku žalobkyně uvedla, že jejím úkolem je naplňovat veřejný zájem nikoli dosahovat zisk. Uvedla, že s odstupem 5 až 6 let nelze prokázat, že by žalobkyně po předání nemovitostí uzavřela nájemní smlouvy s potenciálními nájemci za obvyklé nájemné. Zdůraznila, že měla v úmyslu poskytovat předmětné prostory bezúplatně mládežnickým organizacím. Nežádá tedy ušlý zisk, ale skutečnou škoda, která vznikla tak, že žalobkyně nemohla poskytovat bezúplatně předmětné prostory, ale namísto toho musela poskytovat mládežnickým organizacím dotace na obvyklé nájemné. Dále uvedla, že mohla předmětnou budovu také využívat jako pracoviště pro část svých zaměstnanců a ušetřit také prostředky státního rozpočtu, k důkazu navrhla nájemní smlouvy se společností [právnická osoba] a [právnická osoba] pro dvě svá pracoviště. Dále uvedla, že nepochybně jí vznikla škoda ve výši 5 769 746 Kč, která představuje součet nájemného, které žalovaný 2) obdržel od ledna 2014 do října 2015 na základě nájemních smluv, uzavřených na jednotlivé prostory v předmětné nemovitosti a tyto smlouvy navrhla k důkazu. 4. Žalovaný 1) - Hlavní město Praha předmětnou nemovitost dle § 34 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, svěřilo do správy Městské části Praha 1, žalované 2). Žalobkyně žalovanou 2) vyzvala dopisem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], k zaplacení dlužných finančních prostředků a k předání veškeré dokumentace související s předmětným majetkem. Byla vedena také osobní jednání mezi žalobkyní a Městskou částí Praha 1, k dohodě stran nedošlo. Žalobkyně informovala dopisem ze dne 26. 10. 2015 nájemce kanceláří, obytných a skladovacích prostor v domě [adresa] v k. ú. [část obce], že je i nadále vlastníkem pozemku p. č. 142 v k. ú. Nové Město, na němž stojí stavba č. p. 977, a tudíž jsou nájemci povinni platit nájemné žalobci. Od listopadu roku 2015 bylo žalobkyni placeno nájemné, které mu náleží. Někteří nájemci i poté, co byli vyrozuměni o tom, kdo je vlastníkem předmětných nemovitostí, nadále v roce 2015 platili nájemné Městské části Praha 1, případně měli již nájemné zaplaceno předem. Jednalo se o nájemce [právnická osoba], který dle smlouvy ze dne [datum] o nájmu nebytových prostor č. [anonymizováno] [číslo], byl povinen platit nájemné v měsíčních splátkách ve výši 15 000 Kč nejpozději do 15. dne měsíce předcházejícího měsíci, za který se nájemné platí. Žalobkyni nebylo zaplaceno nájemné na měsíc listopad a prosinec 2015, čili Hlavní město Praha se v tomto případě ve smyslu § 34 odst. 5 zákona č. 131/2000 Sb. bezdůvodně obohatilo o 30 000 Kč. Druhým nájemcem, který na základě smlouvy ze dne 4. 5. 2012 o nájmu nebytových prostor, [anonymizována dvě slova] [číslo], ve znění dodatku ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] [číslo], platil nájemné za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] Městské části Praha 1, byla paní [jméno] [příjmení]. Výše nájemného i lhůta k zaplacení nájemného byla stejná jako v případě nájemce [právnická osoba], tudíž i v tomto případě došlo k bezdůvodnému obohacení Hlavního města Prahy ve výši 30 000 Kč. Konečně posledním nájemcem, jenž na měsíc [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] neplatil nájemné žalobci, byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jež dle smlouvy ze dne 1. 6. 2010 o nájmu nebytových prostor č. N [číslo], byla povinna platit nájemné v měsíčních splátkách ve výši 4 201 Kč nejpozději do 15. dne měsíce předcházejícího měsíci, za který se nájemné platí. Žalobci nebylo zaplaceno nájemné na měsíc listopad a prosinec 2015, čili Hlavní město Praha se v tomto případě bezdůvodně obohatilo o 8 402 Kč. V celkovém součtu se Hlavní město Praha bezdůvodně obohatilo o 68 402 Kč. 5. Žalobci vznikla škoda ve výši 23 147 078,83 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Výše vzniklé škody plyne ze znaleckého posudku ze dne [datum] [číslo] znaleckého posudku ze dne [datum] [číslo]. Podle znaleckého posudku [číslo] v budově [adresa] v k. ú. [část obce] činí výměra kanceláří 2569 m2, výměra obchodních prostor [výměra] a výměra skladovacích prostor [výměra]. Podle znaleckého posudku [číslo] průměrné obvyklé nájemné za rok [rok] činilo 8 723 736 Kč za prostory kanceláří, 3 989 164,95 Kč za obchodní prostory a 179 939,88 Kč za skladovací prostory. Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy požaduje za rok [rok] nahradit škodu ve výši 12 892 840,83 Kč. Podle znaleckého posudku [číslo] průměrné obvyklé nájemné za rok [rok] činilo 8 333 836 Kč za prostory kanceláří, 3 752 370 Kč za obchodní prostory a 218 880 Kč za skladovací prostory. Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy požaduje za rok 2015 nahradit škodu za období od [datum] do [datum] ve výši 10 254 238 Kč. Celková výše škody činí podle žalobkyně 23 147 078,83 Kč. 6. Žalovaný 1) nárok žalobkyně neuznal. Nálezem xanon xanon xanon -101 sp. zn. IV. ÚS 600/11 ze dne 9.7.2013, jehož nerespektování žalobkyně žalovaným vytýká, nedošlo ke konečnému rozhodnutí ve věci samé, ale ke zrušení rozhodnutí obecných soudů, vě