13 C 150/2018 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 210 000 Kč z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedených Magistrátem města Karlovy Vary pod sp. zn. SÚ/18144/11 [číslo] a Okresním soudem v Karlových Varech pod sp. zn. 41 C 280/2014. 2. Dle tvrzení žalobce se jako vlastník pozemku parc. č. st. 177, v k.ú. [obec] u Karlových Var, jehož součástí je budova [adresa], část obce Otovice, obrátil s žádostí o ochranu pokojného stavu podle § 5 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, dne xanon [číslo], na Magistrát města Karlovy Vary (dále též jen„ Magistrát“). Pokojný stav měl být narušen vlastníkem sousedního pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u Karlových Var, panem [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalobce] (dále jen„ [jméno] [příjmení]“), který odstranil původní plot mezi parcelou žalobce č. st. 177 a parcelou [jméno] [příjmení] [číslo] nahradil jej novým, jenž zasahoval na pozemek žalobce, čímž byl pokojný stav narušen. Magistrát sdělil žalobci nedostatek své příslušnosti a oznámil mu, že s [jméno] [příjmení], bude vedeno řízení o odstranění stavby. Žalobce podal dále Žádost o ochranu pokojného stavu podle § 5 občanského zákoníku ze dne [datum], k Obecnímu úřadu v Otovicích, který mu sdělením z [datum] oznámil nedostatek své příslušnosti a postoupení Magistrátu. Magistrát následně přerušil řízení s ohledem na to, že souběžně probíhá řízení o odstranění stavby, proti čemuž se žalobce odvolal, načež bylo rozhodnutím Krajského úřadu Karlovarského kraje (dále jen„ KÚKK“) ze dne [datum] rozhodnutí zrušeno a věc Magistrátu vrácena. Magistrát následně rozhodl dne [datum] tak, že [jméno] [příjmení] bylo uloženo, aby neprodleně, nejdéle však do 10 dnů od právní moci rozhodnutí obnovil předešlý pokojný stav. Oba účastníci proti tomuto rozhodnutí podali odvolání, o čemž rozhodl KÚKK dne [datum] tak, že citované rozhodnutí Magistrátu bylo zrušeno a věc vrácena k novému projednání. Magistrát rozhodnutím ze dne [datum] rozhodl, že se návrh na ochranu pokojného stavu se zamítá. Žalobce se opět bránil odvoláním a poté s ohledem na nečinnost se dne [datum] obrátil na KÚKK s návrhem na postup dle § 80 správního řádu - opatření proti nečinnosti. KÚKK vydáno usnesení ze dne [datum], kterým bylo řízení přerušeno. Proti tomuto usnesení podal žalobce opět odvolání ze dne [datum]. Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne [datum] bylo usnesení KÚKK ze dne [datum], zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. Poté žalobce opět využil opatření proti nečinnosti návrhem ze dne [datum] i s následnou urgencí vyřízení dopisem ze dne [datum]. Poté bylo rozhodnuto ve věci samé rozhodnutím KÚKK ze dne [datum], kterým KÚKK zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary. Toto rozhodnutí bylo žalobcem napadenou u civilního soudu žalobou podle části páté o.s.ř., řízení bylo zahájeno dne [datum], přičemž proběhla tři odvolací řízení a až usnesením, které bylo doručeno žalobci dne [datum] bylo rozhodnuto konečně. Výsledek řízení ve věci samé byl takový, že [jméno] [příjmení] byla uložena povinnost obnovit pokojný stav. 3. Celková doba trvání řízení tedy činí započatých 7 let. Žalobce namítal, že předmět řízení nebyl složitý, neboť předmětem rozhodnutí bylo vydání rozhodnutí předběžného charakteru, tj. jedná se ve své podstatě o tzv. posesorní spor a nikoliv o petitorní spor. Žalobce v řízení žádné průtahy nepůsobil, pouze se procesně bránil proti vadným rozhodnutím správních úřadů a soudu prvního stupně. Žalobce zdůraznil, že po celou dobu vedení řízení se nacházel v nejistém právním postavení, což jej psychicky nepřiměřeně zatěžovalo a rovněž byl omezen na užívacím právu k části svého pozemku, který byl„ zabrán“ nezákonně realizovanou stavbou plotu ze strany [jméno] [příjmení], čímž byl rovněž zamezen přístup žalobce k zadní stěně skleníku a k zadní části garáže. Žalobce měl na předmětu řízení zvýšený zájem, neboť zásahem do pokojného stavu, jehož odstranění se domáhal, bylo zasaženo do jeho vlastnického práva, na jehož realizaci byl omezen. Důsledkem průtahů v tomto řízení, bylo neefektivní řešení protiprávního stavu, neboť namísto včasného narovnání, tento vleklý spor pouze prohloubil spory mezi žadatelem a [jméno] [příjmení]. Žalobce byl poškozen průtahy v řízení zaviněnými správními úřady, tj. stavebním úřadem Magistrátu města Karlovy Vary a Krajského úřadu Karlovarského kraje, jakož i soudy, v důsledku čehož utrpěl nemajetkovou újmu, kterou vyčíslil ve výši 210 000 Kč tj. ve výši 30 000 Kč za každý započatý rok trvání dotčeného řízení. Požadavek zadostiučinění ve shora uvedeném rozsahu je odůvodněn okolnostmi uvedenými v ust. § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., zejména zjevně nepřiměřenou délkou řízení, které trvalo započatých sedm let, malou složitostí řízení, skutečností, že žalobce nijak k průtahům řízení nepřispěl a naopak opakovaně urgoval vydání rozhodnutí, opakovaně a důvodně se bránil přerušení řízení, a byl nucen využít institutu opatření proti nečinnosti. Během ústního jednání žalobce dále uvedl, že průběh řízení měl vliv i n atmosféru v rodině žalobce. Původní plot vystavěl otec žalobce, který nebyl schopen pochopit délku zjednání nápravy, ostatně konce řízení se nedožil. 4. Žalobce během řízení dále žádal, aby soud při navýšení zadostiučinění za nemajetkovou újmu rovněž zohlednil nepřiměřenou délkou tohoto kompenzačního řízení, které bylo zahájeno [datum]. 5. Žalovaná v rámci svých vyjádření především rozporovala, že by složkou, která má za stát v projednávané věci vystupovat, bylo Ministerstvo financí, vznesla námitku promlčení a navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. K věci samé uvedla, že ohledně průběhu správního řízení lze konstatovat, že kroky správního orgánu I. stupně byly konány bez zbytečných průtahů ve lhůtách, v případě správního orgánu II. stupně probíhalo první odvolací řízení bez zbytečných průtahů ve stanovených lhůtách. Druhé odvolací řízení probíhalo u správního orgánu II. stupně 19 měsíců. Ve dvou případech došlo k překročení lhůty pro vydání rozhodnutí (dvakrát šest měsíců). K prodlení došlo z důvodu souběžně běžících řízení, kdy od října roku 2012 běželo souběžně s řízením o ochraně pokojného stavu stavební řízení o dodatečném povolení stavby. Dle krajského úřadu bylo vhodné řízení přerušit, neboť pokud by správní soud žalobu zamítl, mělo by toto rozhodnutí závazný charakter a potvrzený stav by nemohl být měněn rozhodnutím v rámci ochrany pokojného stavu, kdy toto rozhodnutí má povahu„ předběžnou“ (nikoli však ve smyslu charakteru předběžného opatření dle o. s ř. nebo dle správního řádu). Dále shrnula, že soudní řízení probíhalo po dobu 3 let opakovaně na dvou stupních soudní soustavy, soudy obou stupňů rozhodly třikrát. V řízení nelze shledat procesní nečinnost soudů, jednotlivé úkony byly prováděny v přiměřených lhůtách. Celkovou délku řízení lze hodnotit jako přiměřenou. Dle žalované lze předmětné řízení považovat za složitější, když správní orgány a poté i soud musely posoudit, zda vůbec nějaký pokojný stav před tvrzeným zásahem žalovaného ([jméno] [anonymizováno]) existoval, k tomu bylo provedeno poměrně rozsáhlé dokazování. Soud se v řízení podle části páté o.s.ř. musel zabývat také tvrzením žalovaného souseda [jméno] [příjmení], že ze strany žalobce se jedná o šikanózní výkon práva. Na délku řízení mělo negativní vliv i chování žalovaného [jméno] [příjmení], který opakovaně žádal o odročení jednání, soud ho musel opakovaně vyzývat k doplnění odvolání proti rozsudkům, Žalovaná pak hodnotila význam předmětu řízení pro žalobce lze hodnotit jako značně snížený, zejména s ohledem na skutečnost, že žalobce se domáhal obnovy pokojného stavu kvůli průchodu k zadní stěně skleníku a garáže. Plot žalovaného zabral zcela nepatrnou část pozemku žalobce, navíc z provedeného dokazování před soudem I. stupně během řízení o žalobě podle části páté o.s.ř. vyplynulo, že údržbu skleníku žalobce v podstatě neprováděl a obnovy pokojného stavu se domáhal pouze pro případ, že by byla údržba potřeba. Řešení pokojného stavu nemohlo ovlivnit běžné používání skleníku a garáže, resp. nemohlo nijak omezit v užívání účelu, pro který byl a je skleník a garáž určeny. 6. Zdejší soud I. stupně rozhodl ve věci samé rozsudkem ze dne 23. 7. 2020, čj. 13 C 150/2018 – 109, kterým soud vyhověl žalobě, co do částky 103 334 Kč, ve zbylé části byla žaloba zamítnuta. Proti tomuto rozsudku podali oba účastníci odvolání, přičemž rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. 8. 2021, č.j. 72 Co 138/2021-109, byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud přitom vytkl soudu I. stupně, že nebylo rozhodnuto o návrhu žalobce na rozšíření žaloby, dále se soud I. stupně nevypořádal s požadavkem žalobce na odškodnění za tvrzenou nepřiměřenou délku kompenzačního řízení a dále uvedl, že se soud I. stupně nevypořádal se všemi námitkami žalované. 7. Usnese