20 C 142/2018-225 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Právní předchůdce žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 17.1.2018 domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 423 766,36 Kč s úrokem ve výši 4,92% ročně z částky 1 824 864,78 Kč od 12.1. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 824 864,78 Kč od 12.1.2018 do zaplacení. Uvedla, že mezi účastníky byla dne 21.5.2007 uzavřena smlouva o hypotečním úvěru, na základě které žalovaný čerpal úvěr ve výši 5 400 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky banky, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a oznámení o výši úrokové sazby. Ve smlouvě se žalovaný zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem nejpozději do 25.1.2037 s tím, že sjednané úroky z vyčerpané částky zaplatí vždy 25. dne kalendářního měsíce v pravidelných měsíčních splátkách. Zavázal se splácet vyčerpanou jistinu úvěru, přičemž výše splátky vyčerpané jistiny úvěru měla odpovídat rozdílu mezi výší anuitní splátky a výší úroků splatných za období od předcházejícího dne splatnosti úroku, popřípadě splátky jistiny úvěru dodaného dne splatnosti. Žalovaný se rovněž zavázal platit poplatky a služby poskytované bankou. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své povinnosti vzniklé na základě smlouvy o úvěru, přičemž poslední splátku uhradil s datem splatnosti 25.4.2014, přistoupila banka na základě sjednaných podmínek k zesplatnění úvěru dne 23.2.2015. Ke dni podání žaloby pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně se skládala z jistiny ve výši 1 824 864,78 Kč, ze smluvních úroků ve výši 712 668,04 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 878 350,55 Kč a z poplatků ve výši 7 882,99 Kč. 2. Žalovaný považoval žalobu za neopodstatněnou a navrhoval její zamítnutí. Nesporoval, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena předmětná smlouva o hypotéčním úvěru. Uvedl, že to bylo ve skutkovém omylu, když za účelem zajištění úvěru uzavřel jako zástavní věřitel na straně jedné s [jméno] a [jméno] [příjmení] jako zástavními dlužníky na straně druhé smlouvu o zřízení zástavního práva dne 22.5.2007. Nemovitost byla bankou oceněna na částku zdaleka přesahující jistinu úvěru, což pro něj bylo rozhodující, jinak by předmětnou hypoteční smlouvu neuzavřel. Uvedl dále, že většina jistiny z úvěru byla splacena po vydražení nemovitosti. Od té doby žalovaný nebyl schopen splácet úvěr, a v rámci veřejné dražby nemovitost byla vydražena za cenu, která zdaleka nedosahovala obvyklé ceny této nemovitosti. Při veřejné dražbě nemovitost byla drasticky podhodnocena a vydražena za příliš nízkou cenu. Žalobkyně tak svým nesprávným postupem při realizaci zajištění úvěru způsobila, že podmínky dražby byly nastaveny pro žalovaného nevýhodně a nepřistupovala k této dražbě s odbornou péčí. 3. V doplnění žaloby ze dne 1.12.2020 právní předchůdkyně žalobkyně dále uvedla, že po zesplatnění předmětného úvěru byla podána žaloba na soudní prodej zástavy a na základě vydaného rozhodnutí Okresního soudu pro Prahu-východ a bylo zahájeno exekuční řízení soudním exekutorem JUDr. Milanem Suchánkem. Nemovitost byla v rámci exekuce stanovena řádně znaleckým posudkem a o ceně nemovitosti bylo rozhodnuto. Žalovaný svého práva však nevyužil a proti rozhodnutí o ceně nemovitosti stanovené znaleckým posudkem odvolání nepodal. Žalovaný se též dobrovolně vzdal svého zástavního práva. Dále uvedla, že nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení nastal ze zákona po splatnosti pohledávky, tedy sjednané splátky, což bezpochybně nastalo i v projednávané věci. Smluvní úrok pak vyplývá ze samotné úvěrové smlouvy a ze sazebníku banky, což je okolnost, která žalovanému byla známa. Žalobkyně se tak domáhal nesplacené částky jistiny ve výši 1 824 864,78 Kč, dále požadovala smluvní úrok z prodlení jistiny, který kapitalizoval od 23.2.2015 do 11.1.2018 včetně příslušenství a to kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 23.2.2015 do 11.1.2018 a dále se domáhal uvedených příslušenství od 12.1. 2018 do zaplacení. 4. V doplnění vyjádření ze dne 1.12.2020 žalovaný dále uvedl, že zpochybňuje existenci celého žalovaného nároku. Poukazoval na to, že účinky zesplatnění předmětného úvěru nastávají ze smlouvy, kdy navíc je rozhodující den doručení výzvy. Dle smluvních ujednání, zesplatnění úvěru dle úvěrových podmínek nastává následující pracovní den po doručení. Žalovaný též namítal neurčitost obsahu oznámení banky o zesplatnění úvěru. Argumentoval tím, že ke zesplatnění mělo v projednávané věci dojít dne 19.2.2015, a nikoli dne 23.2.2015. Z uvedeného důvodu pohledávka žalobkyně neexistuje a nemůže být ani dospělá. Dále poukazoval na to, že v úvěrové smlouvě účastníci ujednali, že banka má nárok na úroky z prodlení ve výši rozdílu mezi zákonnými úroky z prodlení a výší běžných úroků ze smlouvy o hypotečním úvěru. Hypoteticky tedy žalobkyně měla nárok na úrok z prodlení ve výši rozdílu mezi 8,05% a 4,92%. V samotném textu smlouvy pak je ujednána sazba 4,13 p.a., kdy to byla smluvní běžná úroková sazba. Poukazoval dále na to, že banka též byla povinna oznámit změny úrokové sazby úvěru, a že z úvěrové smlouvy dále nevyplývá v případě žalovaného jako fyzické osoby nepodnikatele povinnost platit i úrok z prodlení v zákonné výši. Nárok banky na náhradu zákonných úroků z prodlení tudíž neexistuje a sjednaná výše úroků z prodlení na smluvní bázi měla přednost. Žalovaný dále uvedl, že z opatrnosti vznáší námitku promlčení celého nároku. K okolnostem prodeje zástavy dále uvedl, že mezi bankou a žalovaným bylo ujednáno, že může dojít k prodeji zastavených nemovitostí v dobrovolné dražbě. S podmínkami této dobrovolné dražby žalovaný souhlasil s tím, že výnos z prodeje nemovitostí bude ve prospěch banky. Žalovaný sám pověřil banku organizací prodeje zastavených nemovitostí v dobrovolné dražbě a domníval se, že budou dodrženy podmínky banky, které vyslovila v dopise ze dne 11.5.2015. K prodeji zástavy došlo, nakonec však hluboce pod cenou nemovitosti. Z kupní ceny zastavených nemovitostí byla připsána pouze částka ve výši 2 902 967 Kč k dlužnému úvěru. Poukazoval dále na to, že následně došlo k prodeji nemovitostí takřka o trojnásobnou cenu, než která odpovídala nejvyššímu podání v dražbě, což byl postup banky v rozporu s dobrými mravy. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala soudu návrh na záměnu účastníka na straně žalobce, jelikož v průběhu řízení, na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 9.12.2021, byla pohledávka uplatněna žalobou postoupena na společnost žalobkyně. O procesním návrhu soud rozhodoval usnesením ze dne 25.1.2022. 6. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporné, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli předmětnou úvěrovou smlouvu. Mezi účastníky též nebylo sporné, že součástí úvěrové smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky banky a úvěrové podmínky pro fyzické osoby – nepodnikatele. Mezi účastníky dále nebylo sporné, že na základě předmětné smlouvy banka poskytla úvěr žalovanému ve výši 5 400 000 Kč, za účelem koupě rodinného domu v obci [obec a číslo]. Z předmětné úvěrové smlouvy ze dne 21.5.2007 soud dále zjistil, že smlouva byla uzavřena podle ustanovení obchodního zákoníku a žalovaný se zavázal bance splatit vyčerpanou jistinu úvěru nejpozději do 25.1.2037. Ve smlouvě se zavázal dále hradit bance úroky z vyčerpané jistiny úvěru podle čl. 5 této smlouvy. Podle čl. 5 účastníci dohodli úrokovou sazbu ve výši 4,13% p.a., z vyčerpané jistiny úvěru. Doba platnosti úrokové sazby byla ujednána do 24.4.2012. Podle ujednání žalovaný se zavázal hradit úroky měsíčně vždy k 25. dni kalendářního měsíce s tím, že úroky se hradí za období od 25. dne kalendářního měsíce do 24. dne následujícího kalendářního měsíce. Ve smlouvě účastníci ujednali dále, že počínaje dnem 25.12.2007 bude žalovaný hradit vyčerpanou jistinu ve výše uvedených měsíčních splátkách a výše splátky vyčerpané jistiny úvěru bude odpovídat rozdílu mezi částkou 26 567 Kč a výší úroků splatných za období od předcházejícího dne splatnosti úroku, popřípadě splátky jistin úvěru do daného dne splatnosti. Výše poslední splátky bude vždy odpovídat částce nesplacené jistiny úvěru a neuhrazených úroků. Podle smlouvy se banka též zavázala nejdříve dva měsíce před uplynutím doby platnosti úrokové sazby výše uvedené zaslat návrh dodatku ke smlouvě, ve kterém navrhne novou výši úrokové sazby. Ve smlouvě bylo ujednáno, že pokud nedojde k uzavření dodatku do dne splatnosti úrokové sazby, zvyšuje se sjednaná úroková sazba s účinností k prvnímu dni následujícímu po uplynutí doby její platnosti na dvojnásobek, maximálně však do výše úrokové sazby stanovené v příslušném oznámení. Takto určená úroková sazba pak platí do splacení jistiny úvěru. Banka se zavázala uvedenou skutečnost písemně oznámit klientovi bez zbytečného odkladu. K zajištění úvěru bylo ujednáno, že se klient zavazuje bance poskytnout zajištění zástavním právem k nemovitosti a to k budově č. ev. 207, na pozemku parcelní č. st. 785, v katastrálním území Ládví. Klient