21 C 63/2020-100 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobu proti žalované domáhala zaplacení částky [částka] s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena pracovní smlouva, na základě které žalobkyně jakožto zaměstnanec vykonávala práci na pozici manager projektu. Žalobkyni náležela dle pracovní smlouvy mzda ve výši [částka] měsíčně. Žalovaná nezaplatila žalobkyni mzdu za vykonanou práci za měsíce květen a červen 2019 v celkové výši [částka]. Během měsíce července 2019 nebyla žalobkyni přidělována práce, čímž vznikla překážka v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce, za kterou má žalobkyně nárok na náhradu mzdy, tj. ve výši [částka]. Dne [datum] žalobkyně z důvodu nevyplacení mzdy zrušila pracovní poměr okamžitým zrušením dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, čímž jí vznikl nárok na náhradu mzdy, která odpovídá délce výpovědní doby, tj. na částku [částka]. Žalovaná však žalobkyni výše uvedené částky ani přes výzvu ze dne [datum] nevyplatila. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a namítla zamítnutí žaloby s následujícím odůvodněním. Pracovní poměr žalobkyně k žalované byl pro vzájemné neshody ukončen dohodou ze dne [datum] k témuž dni. Žalobkyně z důvodu tohoto ukončení odevzdala následně žalované věci, které jí byly poskytnuty za účelem plnění pracovních úkolů, o čemž byl sepsán protokol. Mezi stranami byly taktéž plně vypořádány pohledávky, což obě strany potvrdily svým podpisem na příslušné listině. 3. Žalobkyně v replice uvedla, že sporuje pravost podpisu na listině, kterou žalovaná nazvala dohoda o ukončení pracovního poměru. 4. Žalovaná v podání ze dne [datum] začala tvrdit, že žalobkyně si dne [datum] vybrala na úhradu své mzdy z bankovního účtu žalované částku [částka] a dne [datum] opět částku [částka], když tyto částky si dle předchozí dohody ponechala na úhradu mzdy za měsíc květen a červen 2019. Pokud by žalobkyně toto sporovala, pak by žalované nezbývalo než tyto finanční prostředky vymáhat soudní cestou. 5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyni vznikl k žalované pracovní poměr s tím, že měsíční mzda žalobkyně byla sjednána částkou [částka]. 6. Naopak mezi účastníky řízení bylo sporné, jakým způsobem a kdy zanikl pracovní poměr žalobkyně a zda došlo k vypořádání vzájemných pohledávek. Žalobkyně sporovala pravost podpisu na dohodě o skončení pracovního poměru a dále sporovala tvrzení žalované, že si strany vypořádaly vzájemné pohledávky. 7. Provedeným dokazováním soud zjistil tento skutkový stav. Pracovní smlouvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně jako zaměstnanec a žalovaná jako zaměstnavatel uzavřely pracovní smlouvu, na základě níž měla žalobkyně vykonávat práci manager projektu, den nástupu do práce byl sjednán dnem [datum] s tím, že pracovní smlouva byla sjednána na dobu určitou do [datum]. Délka pracovní doby byla sjednána na 40 hodin týdně. Okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum] včetně sledování zásilek a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobkyně dle § 56 písm. b) zák. práce okamžitě zrušila pracovní poměr z důvodu více než dvouměsíčního prodlení s vyplacením mzdy za květen a červen, tato zásilka byla dána na poštu [datum] a dodána žalované dne [datum]. 8. Předávacím protokolem ze dne [datum] předloženým žalobkyní (barevnou fotokopií) má soud za prokázané, že žalobkyni byly dne [datum] žalovanou předány notebook [anonymizováno], telefon [anonymizováno] včetně sim karty a kreditní karta [číslo]. Dne [datum] bylo výše uvedené žalobkyní žalované vráceno. Předávacím protokolem ze dne [datum] předloženým žalovanou (černobílou fotokopií) má soud za prokázané, že obsah tohoto protokolu se shoduje s protokolem předloženým žalobkyní s výjimkou, že navíc obsahuje text„ ke dni ukončení pr. poměru jsou závazky vypořádány“, který je umístěný nad slovem„ převzal“ a dále razítko žalované u podpisu převzetí. 9. Výzvou k úhradě ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] do 15 dnů od obdržení této výzvy. Výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum]. 10. Výslechem žalobkyně má soud za prokázané následující. Žalovaná žalobkyni ve druhém čtvrtletí 2019 nepředala výplatnice, když žalobkyně neobdržela výplatnice za žádný měsíc trvání jejího pracovního poměru. Žalobkyně si nevzpomínala, že by ve druhém čtvrtletí roku 2019 byla nemocná. Žalobkyně pracovala z domova, tudíž i kdyby byla nemocná, tak by pracovala. Ve druhém čtvrtletí roku 2019 čerpala 1 den dovolené. 11. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přičemž přihlížel ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. V souladu s ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal soud za svá skutková zjištění i shodná tvrzení stran. Soud v řízení dále provedl k důkazu kopii dohody o skončení pracovního poměru předloženého žalovanou, z níž vyplývalo, že pracovní poměr mezi účastníky řízení měl skončit dohodou ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně sporovala pravost jejího podpisu na této listině, soud za účelem prokázání skutečnosti, zda se jedná o pravý podpis žalobkyně či nikoli, v řízení ustanovil znalce z oboru písmoznalectví a žalované uložil, aby soudu, resp. znalci předložila originál dohody o skončení pracovního poměru. Žalovaná však přes opakované výzvy soudu a znalce originál listiny nepředložila, čímž zmařila provedení znaleckého posudku. S ohledem na jednání žalované je tak evidentní, že na dohodě o skončení pracovního poměru není pravý podpis žalobkyně a tato dohoda nebyla uzavřena. V daném případě tak pracovní poměr žalobkyně skončil na základě okamžitého zrušení pracovního poměru. Účastnickou výpověď žalobkyně soud považuje za autentickou a věrohodnou, když žalovaná nepředložila výplatnice žalobkyně za měsíce duben, květen, červen 2019 ani na výzvu soudu. Vzhledem k tomu, že žalovaná požadované výplatnice nepředložila, dospěl soud k logickému závěru, že žalovaná tyto listiny nepředložilo proto, že tyto prokazují tvrzení žalobkyně. Dále soud žalovanou na ústním jednání dne [datum] poučil dle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkaz k prokázání svého tvrzení, že žalobkyni za měsíc květen a červen 2019 uhradila mzdu a poučil ji o následcích nevyhovění této výzvy v podobě neunesení důkazního břemene. Žalovaná po tomto poučení začala tvrdit, že úhrada mzdy za výše uvedené měsíce byla učiněna tím, že si žalobkyně dne [datum] a [datum] vybrala celkem částku [částka] z účtu žalované a tuto si ponechala. Ze samotného tvrzení je zřejmé, že tyto částky nemohly představovat úhradu mzdy za měsíce květen a červen 2019, neboť částky byly vybrány ještě dříve, než žalobkyni vůbec nárok na mzdu za dané měsíce vznikl. Soud tedy neprováděl žalovanou označené důkazy k prokázání tvrzených výběrů, neboť i kdyby žalobkyně skutečně tyto prostředky vybrala a ponechala si je, nemohlo tímto dojít k úhradě mzdy, nýbrž o způsobení škody žalované, tj. ke vzniku pohledávky žalované z titulu náhrady škody. Navíc žalovaná ani soudu nepředložila výpis z bankovního účtu a kamerový záznam, jimiž chtěla výběry prokázat, tudíž tyto důkazy ani nemohly být provedeny a soud tak nemá tvrzení o výše uvedených výběrech za prokázané. Konečně pokud jde o listinu předávací protokol ze dne [datum], pak s ohledem na skutečnost, že žalobkyně předložila tuto listinu (byť v kopii) podepsanou i žalovanou bez textu„ ke dni ukončení pr. poměru jsou závazky vypořádány“, je tak tak zřejmé, že tento dovětek musel být na kopii listiny v držení žalované dopsán žalovanou později bez vědomí žalobkyně. 12. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně: Žalobkyni vznikl na základě pracovní smlouvy dnem [datum] dle § 36 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zák. práce“) pracovní poměr. Dle § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je od vzniku pracovního poměru zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem. S ohledem na shora uvedené byla žalovaná jakožto zaměstnavatel povinna zaplatit žalobkyni jakožto zaměstnankyni mzdu za měsíce květen 2019 a červen 2019 za žalobkyní vykonanou práci. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že měsíční mzda žalobkyně byla sjednána částkou [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná přes poučení soudem dle § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázala, že by žalobkyni uhradila mzdu za měsíce květen a červen 2019, neunesla tak důkazní břemeno ohledně tohoto svého tvrzení. Jak již soud uvedl v odstavci 11 odůvodnění tohoto rozsudku, ani v případě že by žalobkyně skutečně vybrala v průběhu května ([číslo] a [číslo]) žalovanou tvrzené finanční částky z peněžního účtu žalované, nemohlo tímto způsobem rozhodně dojít k úhradě mzdy za květen a červen 2019, neboť v době tvrzeného výběru finančních prostředků nárok žalobkyně na mzdu za výše uvedené měsíce ještě nevznikl. Nárok žalobkyně na zaplacení částky