26 C 242/2021-40 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 333 295 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši ve výši 8,5 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že žalobce uzavřel s žalovanou 3 smlouvy investičního životního pojištění, a to dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ [anonymizována dvě slova]“, která byla sjednána na 30 let (dále také jen„ Smlouva I.“); dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ [anonymizována dvě slova]“, která byla sjednána na 30 let (dále také jen„ Smlouva II.“) a dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ [anonymizována dvě slova]“, která byla sjednána na 30 let (dále také jen„ Smlouva III.“), Smlouvy I. - III. dále společně také jen jako„ Smlouvy“. Součástí Smluv se staly i všeobecné pojistné podmínky typu ŽP-VPP-DIM [číslo] (dále jen„ VPP“) a doplňkové pojistné podmínky typu [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ DPP“). Smlouvy zanikly k výpovědi žalobce ze dne [datum]. Žalovaná vyplatila žalobci v souvislosti s ukončením pojištění ze Smluv dne plnění ve výši 16 439 Kč ze Smlouvy I. dne [datum]; ve výši 21 554 Kč ze Smlouvy II. dne [datum] a ve výši 4 472 Kč ze Smlouvy III. dne [datum]. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná mylně stanovila částku odkupného u jednotlivých Smluv, neboť v souvislosti se zánikem pojištění měla stanovit odkupné ve vyšší výši, v souladu se smluvní dokumentací. Dle § 3 písm. x) zákona o pojistné smlouvě je odkupné definováno jako část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku soukromého pojištění. Dle článku 7 odst. 1 VPP pak„ Výši odkupného pojistitel stanoví podle pojistně technických zásad“, a dle článku 1 bod 8. 3. DPP:„ Odkupné se určuje jako část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená matematickými metodami k datu zániku pojištění.“ Okamžik zániku pojištění je dle článku 8 bod 2 VPP vázán na výplatu odkupného v hotovosti pojistníkovi, vystavení šeku, nebo zadání příkazu k provedení výplaty odkupného peněžnímu ústavu. Zákon o pojistné smlouvě v § 66 odst. 2 písm. f) ukládá povinnost seznámit zájemce o pojištění se způsobem určení výše odkupného. Tuto informační povinnost žalovaná vůči žalobci nesplnila a s matematickými metodami použitými při výpočtu odkupného u jednotlivých Smluv žalobce neseznámila. Z Informací ke Smlouvám vyplývá, že žalovaná u všech Smluv na vrub zaplaceného pojistného účtovala počáteční a správní náklady a rizikové pojistné, ačkoliv tyto položky nebyly ve Smlouvách sjednány. Ke snižování kapitálové hodnoty tak docházelo v rozporu se Smlouvami. Srážky počátečních a správních nákladů a rizikového pojistného neměly být realizovány. Na základě výše uvedeného žalobce uvádí, že v souladu se zákonnou, jakož i smluvní definicí odkupného je v daném případě odkupné rovno zaplacenému pojistnému, neboť smluvní dokumentace neumožňuje žalované zaplacené pojistné snižovat (spotřebovával) o jakoukoliv položku. Vzájemná plnění mezi účastníky sporu byla u jednotlivých Smluv taková, že u Smlouvy I. žalobce uhradil žalované za dobu trvání pojištění pojistné v celkové částce 214 274 Kč. Žalovaná vyplatila žalobci dne [datum] mimořádný výběr ve výši 23 674 Kč, dne [datum] mimořádný výběr ve výši 30 000 Kč a dne [datum] výplatu při zániku pojištění ve výši 16 439 Kč, celkem tedy 70 113 Kč. Žalobce požaduje zaplacení rozdílu celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění, tj., částku 144 161Kč. Pokud jde o Smlouvu II., žalobce uhradil žalované za dobu trvání pojištění pojistné v celkové částce 94 360 Kč. Žalovaná vyplatila žalobci dne [datum] výplatu při zániku pojištění ve výši 21 554 Kč. Žalobce požaduje zaplacení rozdílu celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění, tj., částku 72 806 Kč. Pokud jde o Smlouvu III., žalobce uhradil žalované za dobu trvání pojištění pojistné v celkové částce 120 800 Kč. Žalovaná vyplatila žalobci dne [datum] výplatu při zániku pojištění ve výši 4 472 Kč. Žalobce požaduje zaplacení rozdílu celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění, tj. částku 116 328 Kč. Celkový rozdíl mezí tím, co mělo být žalobci žalovanou uhrazeno při zániku Smluv dle smluvní dokumentace, a co bylo skutečně vyplaceno činí 333 295 Kč. Žalovaná žalobci ničeho nezaplatila, na předžalobní upomínku nereagovala. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Žalobce v žalobě fakticky tvrdí, že se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila, přičemž bezdůvodné obohacení v žalobě účelově nezmiňuje, neboť si je vědom, že je jeho nárok dle § 107 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), promlčen Skutečnost, že i žalobce si je vědom toho, že se jedná o bezdůvodné obohacení, je zřejmá i z návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem, který žalobce podal dne [datum] a kterým se domáhal jak určení neplatnosti Smluv, tak vydání bezdůvodného obohacení ve výši zaplaceného pojistného spolu s příslušenstvím. Z výše uvedeného je proto zřejmé přesvědčení žalobce o neplatnosti Smluv a posouzení plnění jakožto bezdůvodného obohacení. Žalovaná uzavírá, že tato taktika není na straně žalobce, resp. jeho právního zástupce, v obdobných řízeních ničím zvláštním, naopak se jedná o praxi zcela běžnou ze strany právního zástupce žalobce. Žalovaná toto jednání považuje za jednání šikanózní, které uměle prodlužuje trvání sporů v obdobných případech. S ohledem na výše uvedené je žalovaná přesvědčena, že v předmětné věci se jedná a vždy jednalo o posuzování platnosti Smluv a s tím související právo na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná i nadále tvrdí, že riziková složka i nákladová struktura Smluv byla sjednána zcela určitě a plně v souladu s právními předpisy účinnými v době uzavření pojistných smluv. Pokud by však nadepsaný soud došel k opačnému závěru, je třeba v předmětném sporu o požadovaném plnění uvažovat jako o bezdůvodném obohacení. Nárok žalobce uplatněný žalobou je promlčen a žalovaná vznáší námitku promlčení celého uplatněného nároku. Pojistné smlouvy byly mezi žalobcem a žalovanou uzavřeny dne [datum], [datum] a [datum] za účinnosti starého občanského zákoníku. Již při uzavření měl žalobce k dispozici veškeré relevantní podklady, ze kterých mohl dovodit případnou nevýhodnost či neurčitost Smluv, a měla tak možnost dovolat se včas údajné neplatnosti. Dle ustanovení § 107 odst. 1 obč. zák. je délka subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení dvouletá, objektivní pak dle odstavce 2 tříletá. Promlčecí doba plyne od doby, kdy se oprávněný z bezdůvodného obohacení dozví o vzniku bezdůvodného obohacení. Žalobce se o bezdůvodném obohacení mohl dozvědět již při uzavírání Smluv, neboť od tohoto momentu měl k dispozici veškeré informace, ze kterých mohl dovodit případnou neplatnost ustanovení pojistné smlouvy. Po uzavření Smluv byl navíc žalobce o jejich vývoji pravidelně informován prostřednictvím výročních dopisů a aktuálních stavů účtu. Žalobce nabyl vědomost o vzniku údajného bezdůvodného obohacení již ve dnech [datum], [datum] a [datum], tedy při uzavření jednotlivých pojistných smluv a subjektivní promlčecí doba dle § 107 odst. 1 obč. zák. tedy plyne ode dne uzavření pojistných smluv a dále od každé platby pojistného zaplaceného žalobcem. Bezdůvodné obohacení ve výši pojistného zaplaceného přede dnem [datum], je promlčeno uplynutím promlčecí doby dle § 107 odst. 1 obč. zák., neboť žaloba byla podána až dne [datum]. Vzhledem k tomu, že poslední plnění učiněné v souvislosti s pojistnými smlouvami bylo učiněno dne [datum], pak je zcela zřejmé, že v současné době jsou veškerá plnění žalobce i žalovaného promlčena. Nejvyšší soud v konstantní judikatuře dovodil, že pro počátek plynutí subjektivní promlčecí doby není významné, zda má oprávněný takové právní znalosti, aby byl subjektivně schopen posoudit skutkové okolnosti a zjistit, že smlouva, podle níž plnil, je neplatná. Pokud by soud posoudil pojistné smlouvy jako absolutně neplatný právní úkon, pro což však dle názoru žalované není žádný důvod, vznáší žalovaná z procesní opatrnosti pro případ celkové neplatnosti pojistných smluv rovněž námitku promlčení těchto nároků ve vztahu k pojistnému zaplacenému více než dva roky před uplatněním požadavku u soudu. Pokud by posoudil soud část pojistných smluv jako absolutně neplatnou, pro což však dle názoru žalované není žádný důvod, vznáší žalovaná z procesní opatrnosti pro případ částečné neplatnosti pojistných smluv vztahující se k ujednáním o nákladech a poplatcích rovněž námitku promlčení těchto nároků ve vztahu k počátečním nákladům a správním poplatkům účtovaným více než dva roky před uplatněním požadavku u soudu. K případné námitce nemravnosti námitky promlčení, kterou právní zástupce žalobce uplatňuje v obdobných případe, žalovaná uvádí, že uplatnění námitky promlčení v tomto řízení je zcela na místě a