27 C 49/2021-107 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni 14 378,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 378,91 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9% ročně a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a uložil jí povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 10 480 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta (výrok II.). Rozhodl v řízení, v němž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 14 378,91 Kč s přísl. s tvrzením, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo. Dne [datum] došlo k nehodě nákladního vozidla žalované [příjmení], [registrační značka] na dálnici [anonymizováno], na km [anonymizováno] ve směru do [obec] v k. ú. [obec] [stát. instituce] uložil žalované rozhodnutím č. j. [spisová značka] povinnost provést opatření k nápravě po úniku motorové nafty. Dne [datum] objednala žalovaná u žalobkyně provedení sanačních prací. Žalobkyně sanační práce provedla a cenu prací vyúčtovala žalované fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] částku 68 471 Kč a daň z přidané hodnoty (dále i jen,,DPH“), tj. celkem 82 849,91 Kč včetně DPH. Dne [datum] sdělila [právnická osoba], že vyplatí žalobkyni pojistné plnění 68 471 Kč odpovídající fakturované částce bez DPH, což se stalo. Částku odpovídající DPH, tj. 14 378,91 Kč žalovaná doposud neuhradila ani přes kvalifikovanou výzvu právního zástupce žalobkyně podle § 142a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen,,o. s. ř.“) ze dne [datum]. Žalobkyně zaslala prostřednictvím svého právního zástupce žalované výzvu k úhradě dlužné částky dne [datum] se základním skutkovým a právním rozborem a lhůtou pro úhradu do [datum]. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, namítla, že cena za poskytnuté plnění neodpovídá ceně obvyklé za srovnatelné plnění v téže době a za obdobných podmínek. 3. Soud I. stupně zjistil následující skutkový stav věci. Za nejpodstatnější je třeba zrekapitulovat, že rozhodnutím [stát. instituce] ze dne 6. 8. 2018, č. j. [spisová značka] byla žalované uložena povinnost provést opatření k nápravě po úniku provozní kapaliny – motorové nafty z poškozené nádrže na [anonymizováno] km dálnice [anonymizováno] v k. ú. [obec]. Opatření spočívá v odtěžení zeminy kontaminované uniklými ropnými látkami a likvidaci znečištěného sorbetu s tím, že okolní terén měl být uveden do původního stavu navezením čisté zeminy. Žalovaná objednala sanační práce u žalobkyně na základě objednávky ze dne [datum] (viz e-mailová korespondence z téhož data). Žalobkyně sanační práce provedla a cenu prací ve výši 68 471 Kč a DPH (celkem 82 849,91 Kč včetně DPH) vyúčtovala žalované fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum]. Dne [datum] sdělila [právnická osoba], že vyplatí žalobkyni pojistné plnění 68 471 Kč odpovídající fakturované částce bez DPH, což učinila. Částku odpovídající DPH, tj. 14 378,91 Kč žalovaná neuhradila ani přes kvalifikovanou výzvu právního zástupce žalobkyně podle § 142a o. s. ř. ze dne [datum]. 4. Soud I. stupně posoudil vztahy mezi účastníky dle ust. § 2586 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), o příslušenství pohledávky rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb., v platném znění, a to i pokud šlo o náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Konečně o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. 5. Proti rozsudku soudu I. stupně podala žalovaná včasné odvolání s odkazem na ust. § 205 odst. 2 písm. c), e), g) o. s. ř. Pokud jde o zjištěný skutkový stav věci, pak z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že,,odůvodnění rozsudku musí být dostatečné a srozumitelné tak, aby závěry soudu byly přezkoumatelné; rozsudek, jehož skutkové a právní závěry vycházejí ze souhrnného zjištění, jímž se zjišťuje rozhodný skutkový stav současně na základě všech provedených důkazů, aniž je uvedeno, na základě kterých konkrétních důkazů se to které zjištění a z jakých důvodů činí, jakož i bez vysvětlení případných rozporů mezi nimi, je nepřezkoumatelným“ (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 739/2004, sp. zn. 26 Cdo 1472/2003). K tomuto názoru se přiklonil i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 3902/2001, když uvedl, že„ obecný soud učinil ústavně nepřípustné souhrnné skutkové zjištění, nevyvodil dílčí (konkrétní) skutková zjištění odrážející jednotlivé komponenty“. Žalovaná s ohledem na výše uvedenou judikaturu namítá, že rozsudek soudu I. stupně je neodůvodněný, tudíž nepřezkoumatelný. Žalovaná má za to, že z důkazní situace předložené žalobkyní nevyplývá, že by se žalobkyně s žalovanou domluvily na konkrétní ceně plnění. Tedy cena nebyla sjednána dostatečně určitě a rovněž nevyplývá, že by mezi žalobkyní a žalovanou byl sjednán způsob jejího určení, tímto se měl prvostupňový soud zabývat, což neučinil. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení. 6. Žalobkyně se vyjádřila k podanému odvolání, uvedla, že soud I. stupně stručně, nicméně zcela jednoznačně, uvádí, jaké skutečnosti vzal za prokázané, a na základě jakých důkazů. Žalovaná provedení díla objednala (s ohledem na povahu sanačních prací, jejichž rozsah nemůže být předem znám) bez dohody o ceně, jak to připouští § 2586 odst. 2 druhá věta o. z. Podle uvedeného ustanovení platí v takovém případě za sjednanou cena obvyklá. Skutečnost, že cena díla vyúčtovaná žalobkyní, byla cenou obvyklou, je potvrzena faktem, že [právnická osoba], u které měla žalované sjednáno povinné ručení, uhradila žalobkyni celou cenu díla bez DPH (pojišťovny neproplácejí DPH s ohledem na podstatu daně z přidané hodnoty a daňové předpisy, podle kterých DPH uplatňuje subjekt, jemuž byla služba poskytnuta). Pokud není tato úvaha v odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně uvedena, není to důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí. Soud I. stupně správně zjistil skutkový stav věci, věc správně právně posoudil a nezatížil řízení žádnou vadou, pro kterou by bylo na místě jeho rozhodnutí zrušit. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně a přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů soudního řízení. 7. Žalovaná podáním ze dne [datum] omluvila svoji neúčast u odvolacího jednání a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Uvedla, že s ohledem na nucenou likvidaci nedisponuje likvidátor žalované žádnými podklady, proto se ve věci samé nemůže kvalifikovaně vyjádřit. 8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu I. stupně, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), ve věci nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), jednal v nepřítomnosti žalované dle ust. § 101 odst. 3 ve spojení s ust. § 211 o. s. ř. a odvolání žalované neshledal důvodným. 9. Pokud jde o námitku žalované stran nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku, pak této odvolací soud nepřisvědčuje. Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu I. stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu I. stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, sp. zn. 29 Cdo 2661/2012). 10. Podle ust. § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek (odst. 2). 11. Podle § 2586 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít smlouvu bez určení ceny díla s tím, že podle zákona se zaplatí cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. V posuzovaném případě je nutno vyjít z konkrétních okolností projednávané věci, kdy, jak správně argumentovala žalobkyně, [právnická osoba] uhradila žalobkyni vyúčtovanou cenu díla v plné výši bez DPH (viz informace o likvidaci škody č. [rok] [číslo]), lze tak usuzovat, že vyúčtovaná cena za sanační práce je cenou obvyklou, tedy cenou placenou za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy, nevybočující z ceny za práce obdobného charakteru, neboť v odlišném případě by ze strany pojišťovny nedošlo k výplatě pojistného plnění. Lze tak uzavřít, že cena placená za srovnatelné dílo činí 68 471 Kč. Předmětem pojistného plnění nebylo toliko D