31 C 1/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu z titulu nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle ustanovení § 31a zákona č. 82/1998 Sb., která jí měla vzniknout nezákonným trestním stíháním. Tvrdila, že je advokátkou a dne 7. 6. 2 2019 byla usnesením Policie České republiky, [anonymizováno], Obvodního ředitelství Policie [obec] I., se sídlem [adresa]. Tohoto se měla údajně dopustit dne 29. 3. 2019 ke škodě advokáta Mgr. Ing. [jméno] [jméno] při místním šetření soudu na adrese [adresa]. Jmenovaný neoprávněně zasahoval do práv žalobkyně, když si i přes výslovný nesouhlas žalobkyně a soudkyně nahrával na telefon. Stížnost žalobkyně proti usnesení byla zamítnuta usnesením Obvodního státního zastupitelství pro Prahu jedna ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 2 ZT 143/2019. Poté byla dne 22. 8. 2019 na žalobkyni podána obžaloba a věc byla projednávána Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 2 T 93/2019. Dne 26. 8. 2019 vydal Obvodní soud pro Prahu 1 trestní příkaz, kterým uznal žalobkyni vinnou z trestného činu (přečinu) ublížení na zdraví podle ustanovení § 146 odst. 1 tr. zákoníku a byl jí uložen peněžitý trest ve výši 50 000 Kč in eventum trest odnětí svobody na 6 měsíců pro případ, že by peněžitý trest nezaplatila. Peněžitá sankce, hrozba výkonu trestu v případě jejího nezaplacení a především hrozba ukončení výkonu advokacie z důvodu ztráty bezúhonnosti a hrozba ztráty příjmu žalobkyni šokovaly. Žalobkyně podala proti trestnímu příkazu odpor. Po hlavním líčení, kdy byl projednáván rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 2 T 93/2019 ze dne 26. 11. 2019 byla žalobkyně zproštěna obžaloby. Proti tomuto usnesení se odvolal státní zástupce, a na základě odvolání Městský soud v Praze usnesením sp. zn. 44 TO 22/2020 ze dne 21. 1. 2020 rozsudek soudu prvého stupně zrušil a sám rozhodl o postoupení věci k projednání Úřadu městské části [obec a číslo], neboť žalovaný skutek není trestným činem, ale mohl by být posouzen jako přestupek. Toto usnesení nabylo právní moci 21. 1. 2021. Řízení o přestupku bylo v době podání této žaloby vedeno před Úřadem městské části [obec a číslo] pod sp. zn. [spisová značka] a nebylo pravomocně skončeno. Konečný výsledek o údajném přestupku nebyl pro závěr o nedůvodnosti trestního stíhání žalobkyně rozhodným. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] je advokátkou par excellence, dlouhodobě se věnuje zejména případům, týkajícím se ochrany základních práv a svobod, a to často za sníženou odměnu nebo i bez odměny (pro bono). Takto spolupracuje i se spolkem [příjmení] a její odborný i mravní kredit je nezpochybnitelný. Z důvodu nedůvodně vedeného trestního stíhání žalobkyni reálně hrozilo, že jí bude pozastaven výkon advokacie podle § 9 a násl. zákona o advokacii, o čemž Česká advokátní komora skutečně vedla řízení pod sp. zn. P 28/2019, rozhodla však dne 14. 10. 2019 o tom, že žalobkyni výkon advokacie do skončení trestního řízení pozastaven nebude. Pozastavení výkonu advokacie žalobkyni hrozilo reálně a v tom případě by bývalo přivodilo žalobkyni finanční sociální a likvidaci. Žalobkyně je již důchodkyně, pečuje o těžce zdravotně postiženého manžela, se kterým žije ve společné domácnosti. Pozastavení výkonu advokacie by pro ni měla naprosto likvidační charakter. To se negativně odrazilo i na vztazích mezi žalobkyní a jejím manželem, který je nevidomý, který se žalobkyní nemluvil a uzavřel se do sebe, neboť se obával, co s ním bude, pokud by žalobkyně musela nastoupit výkon trestu, protože k úhradě peněžitého trestu neměla dostatek peněžních prostředků. Žalobkyně opakovaně prožívala pocit studu a ponížení, kdy se její jméno, jako obžalované objevovalo na informačním monitoru v budově soudu a na vývěskách u vchodu do jednací síně, kde si tyto údaje četli klienti žalobkyně a také její kolegové, advokáti. Prožívala i pocit ponížení, když se její kolegové i klienti vyptávali, jak to, že sama stojí před soudem a„ co vlastně provedla“. Žalobkyně je bezúhonná a nikdy soudně netrestaná osoba. Takto byla bezdůvodně vláčena 7 měsíců trestním řízením, ačkoliv žádný trestný čin nespáchala. Namísto, aby se po celou dobu věnovala nerušeně výkonu advokacie, klientům a péči o manžela, žila 7 měsíců ve stresu v obavě, co přinese budoucnost. Nedůvodným a nezákonným trestním stíháním vznikla žalobkyni závažná nemajetková újma, projevující se zejména v obavě o výsledek trestního řízení a další její budoucnost jako advokátky a její rodiny. Trestní řízení se odrazilo také na zdraví žalobkyně, měla poruchy spánku, oslabenou imunitu, nedokázala se soustředit na profesní povinnosti a zatěžovalo to závažně její manželství. Žalobkyně byla veřejně skandalizována před orgány České advokátní komory, před nimiž se musela osobně obhajovat. Tím vším bylo ze strany žalované neoprávněně zasaženo do osobního i profesního života žalobkyně, do jejího práva na ochranu její osobní cti a dobré pověsti, zaručené čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a bylo porušeno její základní právo nebýt trestně stíhán, jinak než z důvodů a způsobem, které stanoví zákon zaručené čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Žalobkyně se obrátila na ministerstvo spravedlnosti se žádostí, ve které podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. uplatnila nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 31a téhož zákona, které vznikla jejím nezákonným trestním stíháním, po ministerstvu spravedlnosti a požadovala omluvu ve shora uvedeném znění a finanční satisfakci ve výši 200 000 Kč. Žalované nárok žalobkyně v zákonné šestiměsíční lhůtě předběžně neprojednalo, ani částečně neuspokojilo. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že za dostačující formu kompenzace nemajetkové újmy považuje konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvu, což žalované sdělila stanoviskem ze dne 2. 4. 2021. Poukázala na ustanovení § 31a, odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. s tím, že se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle toho zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění v penězích se poskytuje pouze tehdy, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možné nahradit, jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení formy a výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Poukazuje na tu skutečnost, že zatímco v případě nepřiměřené délky řízení se újma na straně poškozeného presumuje, újma založena na jinou skutečností musí být prokázána. Žalovaná nesporuje, že jistá újma žalobkyni v důsledku předmětného nezákonného trestního stíhání vznikla, avšak vzhledem k okolnostem případu takto vzniklá újma nedosahuje takové intenzity, aby jí bylo nutno odškodnit formou finanční satisfakce. 3. V řízení soud vycházel z těchto důkazů: Z výpovědi žalobkyně [celé jméno žalobkyně] vyplynulo, že k události došlo tak, že před Obvodním soudem pro Prahu 1 probíhalo soudní řízení, jehož předmětem a výsledkem měl být pronájem lukrativní nemovitosti pro stranu žalující. Ve fázi, kdy se řízení chýlilo k závěru, navrhly obě strany důkaz místním šetřením. Toto mělo proběhnout v [obec a číslo], v [obec] ulici. Místního šetření se účastnili klientky žalobkyně a [anonymizováno] [jméno] [jméno], který byl zástupcem protistrany. Poté, co proběhlo místní šetření v bytě, který patřil klientce žalobkyně, v němž byl ubytován její bratr, všichni odešli zpět k soudu a tam pokračovalo jednání ještě přibližně 20 minut. Po nějaké době byla žalobkyně oslovena telefonicky příslušníkem Policie České republiky v [anonymizováno] s tím, že má přijít na výslech. Když se na výslech dostavila, zjistila, že se jedná o oznámení [anonymizováno] [jméno] [jméno] na její osobu s tím, že mu měla na místním šetření zlomit palec. Výslechů na policii se konalo mnoho, žalobkyně popřela, že by mu palec zlomila s tím, že nedošlo k takovému jednání, které by mohlo vyústit ve zlomení palce [anonymizováno] [jméno] [jméno]. Tvrdila, že po 20 letech advokacie by se nepouštěla do potyčky, nebo nevyvolala by sama potyčku s kolegou. Byla též odpovědná své klientce za to, že se bude chovat slušně. Poté, co proběhly výslechy, dostala do ruky usnesení o zahájení trestního řízení, seznámila se se spisem, na vlastní kůži zažila stejný postup, jaký probíhá, když poskytuje službu svým klientům. Žalobkyni z toho nebylo dobře a manžel ji na většinu výslechů provázel. Následně policie navrhla, aby státní zastupitelství podalo obžalobu, toto obžalobu podalo a žalobkyně dostala trestní příkaz. Bylo tam uvedeno, že pokud nesplní uložený peněžitý trest, půjde na 6 měsíců do výkonu trestu. [jméno] ví, jak výkon trestu vypadá a co se klientům ve výkonu trestu přihodilo, zvláště v ženských věznicích. Bylo již z toho úzko a vše se odrazilo na jejím vystupování v rodině. S manželem žijí sami, manžel je invalida a musel být s celou záležitostí seznámen. Žalobkyně podala odpor proti trestnímu příkazu, bylo nařízeno hlavní líčení, soudkyně neměla za p