31 C 59/2019-160 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce domáhá se (po změně žaloby připuštěné v souladu s ust. § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku ve výši 126 005 Kč s příslušenstvím. Žalobce v žalobě tvrdil, že uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o investičním životním pojištění [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ Pojistná smlouva“), jejíž součástí se staly všeobecné obchodní podmínky označené jako [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ VPP“) a doplňkové pojistné podmínky označené jako [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ DPP“), a na jejímž základě žalobce hradil pojistné ve výši 2 790 Kč měsíčně, které zahrnovalo i sjednané připojištění, pojistná částka činila 2 000 000 Kč a zaplacené běžné pojistné žalobce v plné výši (100 %) alokoval do dynamického fondu fondů. Žalobce [příjmení] smlouvu vypověděl dne [datum]. Žalovaná spolu s výplatou odkupného nepředložila žalobci žádné vyúčtování zaplaceného pojistného k datu zániku pojištění. Žalovaná předložila žalobci pouze stručné vyčíslení odkupného ve výši 126 643 Kč, které stanovila k datu [datum]. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná vyčíslila odkupné v nižší částce, než mu podle Pojistné smlouvy náležela, neboť z předloženého vyúčtování vyplývá, že odkupné snížila o nesplacené počáteční náklady ve výši 21 822 Kč, čímž žalovaná neoprávněně v průběhu pojištění snížila negarantovanou kapitálovou hodnotu pojištění. Dále odkupné snížila o nesprávně účtovaný poplatek za ukončení pojištění ve výši 180 Kč, když poplatek má činit 320 Kč a žalovaná započetla poplatek ve výši 500 Kč. Dále odkupné snížila o část kapitálové hodnoty ve výši 22 372,51 Kč, kdy v rámci stanovení odkupného žalovaná použila koeficient KH ve výši 0,85 a tento koeficient není nikde ve smluvní dokumentaci upraven a postup je tak protiprávní. Pro účely stanovení odkupného žalovaná provedla součet kapitálové hodnoty garantované (TÚM), kapitálové hodnoty negarantované (s vyhlašovanou úrokovou mírou) a kapitálové hodnoty negarantované (fondy). Součet všech tří kapitálových hodnot činí 149 150,06 Kč a takto stanovenou hodnotu žalovaná vynásobila koeficientem 0,85 a došla k částce 126 777,55 Kč Celkem žalovaná snížila odkupné žalobce o částku 44 375 Kč, která tvořila před změnou žaloby předmět tohoto řízení. Žalovaná ničeho neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou v celém rozsahu. Žalovaná vznesla námitku promlčení údajného nároku žalobce uplatněného žalobou, neboť pojistná smlouva byla uzavřena dne [datum] za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), a to tak, že na tuto Pojistnou smlouvu byly převedeny finanční prostředky žalobce (pojistná rezerva) z pojistné smlouvy [číslo] (dále jen„ První pojistná smlouva“). Žalovaná odkázala na pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2019, č. j. [číslo jednací], týkající se stejných účastníků a První pojistné smlouvy, ve kterém bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 27. 11. 2018, č. j. [číslo jednací], a ve kterém bylo soudem rozhodnuto tak, že subjektivním momentem pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby byl okamžik, kdy se žalobce dozvěděl, že žalovaná z ukončené pojistné smlouvy vyplatila, resp. převedla na novou pojistnou rezervu pojistného ve výši 78 201 Kč. S ohledem na uvedené rozhodnutí žalovaná tvrdí, že promlčecí doba začala plynout nejpozději v roce 2011, když žalobce zjistil, jaká částka mu byla převedena z první pojistné smlouvy na Pojistnou smlouvu a uplynula v roce 2013. Dále žalovaná vznesla pro případ, že by soud shledal Pojistnou smlouvu jako absolutně neplatný právní úkon, rovněž námitku promlčení nároků ve vztahu k pojistnému zaplacenému více než dva roky před podáním žaloby. Žalovaná uvedla, že má za to, že Pojistná smlouva byla uzavřena platně a určitě. K žalobcem uvedeným neoprávněným snížením kapitálové hodnoty pojištění žalovaná uvedla, že se jedná o definované a v pojistně technické dokumentaci uváděné koeficienty, které byly zahrnuty v rámci pojistných produktů od jejich počátku. Způsob výpočtu odkupného nebyl nikdy měněn. K žalobcem uvedeným nesplaceným počátečním nákladům žalovaná uvedla, že tímto pojmem se rozumí částka sjednaných celkových počátečních nákladů, které nebyly ke konkrétnímu datu splaceny. Tím, že jsou splátky počátečních nákladů hrazeny z každé žalobcovy platby pojistného, dochází ke splacení počátečních nákladů průběžně po celou pojistnou dobu. V průběhu trvání pojištění se celková výše nesplacených počátečních vkladů snižuje, a tím, že byla pojistná smlouva předčasně ukončena, došlo k tomu, že se nesplacené počáteční náklady staly splatnými a jejich výše se uplatnila při stanovení odkupného. 3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná uvedla, že žalobce již v předešlém řízení před finančním arbitrem sp. zn. [spisová značka] [číslo] domáhal se určení neplatnosti a neurčitosti Pojistné smlouvy, a to pro rozpor se zákonem, tj. domáhal se současně vydání bezdůvodného obohacení. Předmětné řízení bylo zahájeno dne [datum] a žalobce v něm tvrdil, že Pojistná smlouva je absolutně neplatná ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. pro neurčitost. 4. V souzené věci bylo rozhodováno soudem I. stupně rozsudkem ze dne 14. 2. 2020, č. j. [číslo jednací], a ze dne 9. 6. 2021, č. j. [číslo jednací], kdy obě tato rozhodnutí byla zrušena Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím, a to usnesením ze dne 8. 12. 2020, č. j. [číslo jednací], a ze dne 22. 3. 2022, č. j. [číslo jednací]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2022, č. j. [číslo jednací], bylo navíc výrokem II. tohoto usnesení nařízeno, aby věc projednal a rozhodl jiný samosoudce soudu I. stupně. Posledně citovaným zrušujícím usnesením Městského soudu v Praze jako soudem odvolacím bylo soudu prvního stupně uloženo, aby se věcí znovu zabýval s ohledem na argumentaci, včetně označené judikatury, obou procesních stran v průběhu řízení vznesenou, s níž se pak řádně a srozumitelně vypořádá v novém rozhodnutí, když má zohlednit i platnou judikaturu, zejména rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. [spisová značka], když se soud prvního stupně má zejména vypořádat se všemi z žaloby vyplývajícími otázkami podstatnými pro hmotněprávní posouzení žalovaného nároku, tedy zejména s otázkou platnosti nebo neplatnosti celé předmětné smlouvy, popřípadě neplatnosti části, v souvislosti s tvrzením žalobce o tom, že v pojistné smlouvě nebyly řádně sjednány počáteční a správní náklady ani poplatky, když hlavní žalobní tvrzení žalobce je, že je žalovaná nárok žalobce na odkupné při ukončení předmětné smlouvy neoprávněně o počáteční a správní náklady a poplatky ponížila. Pokud pak soud prvního stupně shledá smlouvu, z níž žalobce uplatnil odstupné, neplatnou, bude zapotřebí podle znění § 118a o. s. ř. žalobce poučit o jiném právním hodnocení a vyzvat jej k doplnění žalobních tvrzení. V případě plnění na základě neplatné smlouvy platí zásada, dle které závazek k vydání bezdůvodného obohacení vzniká mezi osobami, jež na dotčeném právním důvodu participovaly, a měly si podle něj plnit. Nicméně je třeba mít na zřeteli, že i případné bezdůvodné obohacení se promlčuje, když odvolacím soudem bylo odkázáno na ustanovení § 107 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“), jímž se řídí posuzovaný právní vztah založený pojistnou smlouvu uzavřenou dne [datum], a to dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, (dále jen„ o. z.“). Rozhodným okamžikem je pak okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal, když běh subjektivní promlčecí doby se odvíjí od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o skutečnostech, jež uvedenou neplatnost zakládají, přičemž touto vědomostí přitom ustanovení § 107 odst. 1 obč. zák. nemíní znalost právní kvalifikace, nýbrž pouze skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit. Objektivní a subjektivní promlčecí doby pak počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí doba. 5. V dalším řízení soud prvního stupně, vázán právním názorem soudu odvolacího, ve věci nařídil jednání, při kterém v souladu s ustanovením § 119 odst. 3 o. s. ř. popsal dosavadní průběh řízení a sdělil obsah přednesů a provedených důkazů, když po konstataci výsledků přípravy jednání žalobce poučil podle § 118a odst. 2 o. s. ř. o tom, že soud s ohledem na tvrzení žalobce a dosud provedené dokazování nárok uplatněný žalobou po právní stránce posuzuje jako nárok z bezdůvodného obohacení; dále žalobce podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučil o tom, že žalobce pro to, aby byl v řízení úspěšný, je povinen tvrdit a prokázat skutečnosti rozhodné pro posouzení výše bezdůvodného obohacení, tedy musí doplnit tvrzení o tom,