64 C 108/2020 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobci se návrhem podaným soudu dne [datum] domáhali náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem ve smyslu ust. § 13 a násl. zákona č. 89/1998 Sb. V návrhu uvedli, že žalobci jakožto kupující nabyli do svého vlastnictví od [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] jakožto prodávajících na podkladu kupních smluv o převodu vlastnictví nemovitých věcí uzavřených dne [datum] níže uvedené nemovitosti: žalobce a) nabyl pozemek par. [číslo] ostatní plocha, o evidované výměře 700m2, žalobce b) nabyl pozemek par. [číslo] ostatní plocha, o evidované výměře 650m2, žalobce c) nabyl pozemek par. [číslo] ostatní plocha, o evidované výměře 700m2, žalobce d) nabyl pozemek par. [číslo] ostatní plocha, o evidované výměře 700m2; výše uvedené nemovité věci zapsány v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník na listu vlastnictví [číslo] (par. [číslo]) a listu vlastnictví [číslo] (par. [číslo]) pro obec Mělník a katastrální území Mělník (dále jen„ Pozemky“). Záměrem žalobců bylo nabýt Pozemky výlučně za účelem výstavby rodinných domů. Žalobci si proto před uzavřením kupních smluv s prodávajícími ověřili v aktuálním znění územně plánovací dokumentace – Územním plánu sídelního útvaru [obec] vydaném dne [datum], že je jejich záměr, tedy výstavba domů určených k trvalému bydlení, na pozemcích přípustný. Žalobci si především ověřili, že Pozemky náleží dle platné územně plánovací dokumentace do Smíšeného obytného území, které je univerzálním územím pro bydlení, obchod, služby, provozovny i administrativu. Před uzavřením kupních smluv, resp. nabytím nemovitostí tedy bylo ze strany žalobců na základě veřejně dostupných informací ověřeno, že se jedná o území, do kterého lze umístit bytové domy, rodinné domy, včetně staveb doplňkových, rekreační domy, rekreační chalupy, popřípadě veřejná hřiště, jakožto i zařízení a služby komerčního i nekomerčního významu. Na podkladě odborného vyjádření ze dne [datum], sp. zn.: NPÚ [číslo] 2017, vydaného podle ust. § 14 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm středních [obec] (dále jen„ Odborné vyjádření NPÚ“), však vyšlo najevo, že výstavba rodinných domů na zakoupených pozemcích je z hlediska zájmů státní památkové péče neakceptovatelná. Národní památkový ústav mimo jiného ve svém vyjádření konstatoval, že:„ předložená územní studie ulice [ulice] nebyla s odborným orgánem státní památkové péče v předstihu konzultována“. Z pohledu památkové péče je jakákoliv výstavba na předmětných pozemcích zcela nevhodná, jednoznačně neakceptovatelná a poškodí všechny hájené hodnoty areálu kláštera. Celá klášterní zahrada byla v minulosti nezastavěnou volnou plochou zeleně, a tak by tomu z hlediska památkové péče mělo být i nadále, zeleň v daném místě byla dokonce podpořena návrhem územního plánu obce Mělník pro společné projednání z října 2015 tím, že zde byla vymezena plocha PPII pro ochranu a kvalitativní rozvoj veřejné zeleně na ploše bývalé klášterní zahrady … proces schválení nyní platné územně plánovací dokumentace a záměr a proces rozparcelování zahrady na menší stavební parcely nebyl památkové péči předložen k posouzení a nebyl nikdy schválen.“ Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí Městského úřadu Mělník, odboru výstavby, č.j.: [číslo] [spisová značka], kterým byla zamítnuta žádost žalobce c) o vydání rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu, zpevněné plochy, vodovodní, kanalizační a plynovodní přípojky, oplocení [obec], [ulice] ul. na pozemcích [číslo] v k.ú. [obec]. Žalobci jsou toho názoru, že právě činností Městského úřadu Mělník došlo k nesprávnému úřednímu postupu, v jehož důsledku byla žalobcům způsobena majetková újma. Dle obsahu Odborného vyjádření NPÚ je evidentní, že Městský úřad Mělník, jakožto orgán územního plánování v přenesené působnosti ve smyslu ust. § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ [ulice] zákon“), opakovaně porušil své povinnosti kladené na něj při pořizování územního plánu zákonem, a to zejména nikoli však výlučně: - ust. § 47 odst. 2 stavebního zákona, dle kterého je pořizovatel povinen zaslat návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům, a dále těmto umožnit, aby tyto mohly do 30 dnů od obdržení návrhu zadání uplatnit u pořizovatele vyjádření, ve kterém uvedou požadavky na obsah územního plánu vyplývající z právních předpisů a územně plánovacích podkladů; - ust. § 50 odst. 2 stavebního zákona, dle kterého je pořizovatel povinen oznámit místo a dobu konání společného jednání o návrhu územního plánu a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům, a zároveň vyzvat dotčené orgány k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání; - ust. § 52 odst. 1 stavebního zákona, dle kterého je pořizovatel povinen přizvat dotčené orgány k veřejnému projednání upraveného a posouzeného návrhu územního plánu nejméně 30 dnů předem. Z Odborného vyjádření NPÚ vyplývá, že Městský úřad Mělník jakožto pořizovatel územního plánu opomenul změnu územně plánovací dokumentace projednat s dotčenými orgány na úseku státní památkové péče, v důsledku čehož vznikl rozpor mezi schválenou územně plánovací dokumentací, ze které žalobci vycházeli, a platným právním stavem. V dané případě se nepochybně jedná o nesprávný úřední postup orgánu územního plánování, když Městský úřad Mělník v rozporu se zákonem fakticky vyloučil z procesu pořizování změny územního plánu orgán státní památkové péče (dotčený orgán), tedy neučil úkony předepsané mu zákonem, tj. mimo jiné (i) nezaslal návrh zadání územního plánu dotčenému orgánu, (ii) neoznámil dotčenému orgánu místo a dobu konání společného jednání o návrhu územního plánu, ani tento nevyzval k uplatnění stanovisek k vymezení zastavěného území, jakožto ani (iii) dotčený orgán nepřizval k veřejnému projednání upraveného a posouzeného návrhu územního plánu. Výše uvedené pochybení Městského úřadu Mělník mělo za následek vyhotovení územního plánu, který svým obsahem neodpovídal (a doposud ani neodpovídá!) faktickému právnímu stavu, neboť v podmínkách zastavěného území nejsou reflektovány zájmy památkové péče mající negativní význam na stavební činnost v předmětném území, tj. např. na Pozemcích žalobců nacházejících se v blízkosti kláštera. Dle ust. § 26 odst. 2 písm. c), 28 odst. 2 písm. c) a 29 odst. 2 písm. c) zákona [číslo] Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, přitom nemůže být pochyb o tom, že obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, potažmo Ministerstvo kultury coby orgány státní památkové péče jsou v procesu územního plánování dotčenými orgány, které uplatňují stanovisko k vymezení zastavěného území. Žalobci v dobré víře v informace uvedené v územním plánu města Mělník nabyli přesvědčení, že na Pozemcích je možné realizovat stavební činnosti, když tyto Pozemky spadají dle územního plánu do zastavěného území s funkčním využitím„ smíšené obytné území“. Toto podporuje i skutečnost, že k žádosti žalobce a) byla stavebním úřadem - Městským úřadem Mělník, odborem výstavby a rozvoje, vydána dne [datum] nesprávná Územně plánovací informace o podmínkách využívání území a změn jeho využití, z níž se podávalo, že se pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] nachází v zastavěném území s funkčním využitím„ smíšené obytné území“ dle platné územně plánovací dokumentace, tj. ÚPN SÚ města Mělník. Rovněž i poskytnutá územně plánovací informace žalobce 1) utvrdila v přesvědčení, že výstavba rodinného domu je na jeho pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] možná. K samotnému pochybení stavebního úřadu při vydání chybné územně plánovací informace je nezbytné akcentovat závěr Nejvyššího soudu, který uzavřel, že„ je-li povinností stavebního úřadu poskytnout žadateli vyjádření k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace, je třeba nesprávné vyjádření o souladu záměru s územním plánem obce považovat za porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání správního orgánu při jeho činnosti, a to i tehdy, jestliže si stavební úřad opatřil veškeré nutné podklady pro vydání vyjádření. V posuzovaném případě je proto potřeba vyjádření ze dne [datum], obsahující nepravdivou informaci, považovat za nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 OdpŠk.“. Má-li tedy správní orgán povinnost poskytnout informaci, má zároveň povinnost poskytnout informaci správnou, tedy takovým způsobem, aby nikoho neuvedl v omyl, a aby s ní mohl žadatel patřičně naložit a podle ní dále postupovat v rámci svého stavebního záměru. Vzhledem k tomu, že stavební úřad poskytl žalobci a) nepravdivou, tj. nesprávnou územně plánovací informaci, dopustil se tak nesprávného úředního postupu. Žalobcům tak byla v důsledku nesprávného úředního postupu Městského úřadu Mělník způsobena značná majetková újma, když tito jednali důvěřujíc informacím obsaženým v platném a účinném územním plánu města Mělník,