75 C 120/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 10. 2021 domáhala vyklizení nebytových prostor specifikovaných ve výroku I. rozsudku. Tvrdila, že je spoluvlastníkem spoluvlastnického podílu id. 2/3 k pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa] - jiná stavba, v k.ú. [obec], obec Praha, zapsaného na [list vlastnictví], což bylo deklaratorně určeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] s právní mocí k 10. 10. 2019. Rozsudkem MS v Praze bylo určeno, že spoluvlastnický podíl na nemovitosti je od roku 2000 ve vlastnictví žalobkyně. Domnělým spoluvlastníkem dle katastru nemovitostí byla [země] a právo hospodařit s ním měl [anonymizována tři slova] [ulice] [anonymizováno], [IČO] (dále také jako„ [jméno]“). Menšinovým spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem o výši 1/3 je pan [jméno] [příjmení], bytem [adresa] [jméno] uzavřel se žalovanou dne 1. 7. 2016 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem nebytových prostor o celkové výměře 81,63 m2 dle čl. III odst. 3.1 nájemní smlouvy a situačním plánku, který je přílohou č. 3 nájemní smlouvy, tedy prodejní prostor o výměře 77,46 m2 označený dle přílohy 3 nájemní smlouvy jako 02,03 a 04 a sklad o výměře 2,25 m2 označený dle přílohy č. 3 nájemní smlouvy jako 05, vše v 1. nadzemním podlaží předmětné budovy a sklad o výměře 1,92 m2 nacházející se v 1. podzemním podlaží. V roce 2020 byla provedena nová pasportizace budovy, kdy došlo přečíslování a přeměření jednotlivých místností a bylo zjištěno, že žalovaná užívá nebytové prostory dle nájemní smlouvy s upřesněním dle pasportizace tak, jak je specifikováno ve výroku I. Žalobkyně měla za to, že nájemní smlouva uzavřená s domnělým vlastníkem nemůže být právně závazná, neboť nikdo nemůže převést víc práv než sám má. Je tedy neplatná. Nájemní smlouva navíc v rozporu s § 27 odst. 1 a 2 zákona č. 219/2000 Sb. namísto toho, aby vylučovala automatickou prolongaci, tak jí výslovně umožňovala. Neumožňovala ani okamžité zrušení nájemní smlouvy a možnost výpovědi nájemní smlouvy je užší než požaduje citovaný zákon. Dle čl V. odst. 1 nájemní smlouvy bylo sjednáno trvání nájmu od 1. 7. 2016 - 30. 6. 2021. Dle čl. V. odst. 2 smlouva může být opakovaně prodloužena, pokud nájemce nebo pronajímatel neoznámí 6 měsíců před jejím ukončením, že na jejím ukončení trvá. Žalobkyně nechala z důvodu zachování případné dobré víry žalovanou užívat jím užívané prostory do 30. 6. 2021, avšak požadovala úhradu bezdůvodného obohacení. Současně dopisem ze dne 15. 12. 2020 sdělila žalované, že pro případ, že je nájemní smlouva platná a účinná, trvá na tom, aby nájemní vztah skončil k 30. 6. 2021. Závěry žalobkyně o neplatnosti nájemní smlouvy musely být žalované známy nejpozději z výzvy k zahájení jednání o uzavření nové nájemní smlouvy a výzvy k vydání bezdůvodného obohacení z 24. 3. 2021. Žalovaná byla povinna nebytové prostory vyklidit v okamžiku, kdy se dozvěděla, že je užívá neoprávněně, nejpozději k 30. 6. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení prostor předžalobní výzvou ze dne 17. 8. 2021, avšak k dobrovolnému vyklizení nedošlo. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Nájemní smlouvu uzavřenou dne 1. 7. 2016 s osobou zapsanou jako vlastník v katastru nemovitostí měla za platnou. Žalovaná vždy řádně platila nájemné, spory o vlastnictví nemohla nikterak ovlivnit. Měla za to, že pro všechny je lepší, když je nemovitost užívána, než když je prázdná. Namítala, že předmět nájmu využívá se souhlasem menšinového spoluvlastníka [jméno] [příjmení], který s jednáním žalobkyně dlouhodobě nesouhlasí. V podání ze dne 30. 11. 2021 na č.l. 12 žalovaná uvedla, že menšinový spoluvlastník s podáním žaloby nesouhlasil. Měla za to, že žalobkyně samostatně nemá dostatek aktivní legitimace. Ve shodném podání uvedla, že opomenutý spoluvlastník při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že vůči němu takové rozhodnutí nemá právní účinky. Dále uvedla, že žalobkyně jen formálně informovala právního zástupce druhého spoluvlastníka o podání žaloby, ale jeho názor ho nezajímal a podání žaloby s ním neprojednal. Žalovaná včas požádala o prodloužení smlouvy a úřednice žalobkyně jí sdělila, že se připravuje. 3. Na to žalobkyně reagovala tím, že uvedla, že to, že je ve věci sama aktivně legitimována vyplývá z ustálené rozhodovací praxe, např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 800/2014. Nad to uvedla, že o zájmu žalobkyně podat žalobu byla s předstihem informována jak žalovaná, tak i menšinový spoluvlastník pan [příjmení], a to prostřednictvím právního zástupce, a to e- mailem ze dne 4. 10. 2021 a na schůzce konané dne 12. 10. 2021 Pan [anonymizováno] se mohl k žalobě přidat, avšak, jak je zřejmé z e-mailu z 15. 10. 2021, hlasoval proti. Žalobkyně tak menšinového spoluvlastníka přehlasovala, a to i pokud by se podání žaloby mělo považovat za správu významnou ve smyslu § 1128 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 4. K dotazu soudu učiněnému na jednání o tom, zda probíhá nějaké konkrétní řízení ve vztahu k hlasování spoluvlastníků o podání žaloby, žalovaná uvedla, že nikoliv. 5. V závěrečné řeči žalovaná uvedla, že jednání žalobkyně je šikanózním výkonem práva, a proto by mu neměla být přiznána právní ochrana a to dovozovala z toho, že žalobkyně se žalovanou jednala o uzavření nové nájemní smlouvy, k čemuž následně nedošlo. Současně, pro případ, že by soud žalobě vyhověl, navrhla, aby žalované nebyly přiznány náklady za zastoupení advokátní kanceláří, neboť ty nejsou účelné, neboť nejde o těžký případ. 6. Skutkový stav, ze kterého soud při rozhodnutí vyšel je následující: 7. Mezi účastnicemi řízení nebylo sporu o tom, že žalovaná užívá nebytové prostory specifikované v nájemní smlouvě uzavřené dne [datum] mezi [jméno] a žalovanou, jejichž výměra byla upřesněna pasportizací z roku 2020, o níž se opírá žalobní petit převzatý do výroku I. rozsudku (viz. také nájemní smlouva a aktuální pasport budovy). 8. Byl však spor o to, zda žalovaná užívá ve výroku I. specifikované nebytové prostory oprávněně či nikoliv, když žalobkyně považovala nájemní smlouvu ze dne [datum] za neplatnou a žalovaná zase tvrdila, že je platná. 9. Byl spor také o to, zda byla žalobkyně jako většinový spoluvlastník vlastnící 2/3 podíl na pozemku a na něm stojící budovy, v níž se předmětné nebytové prostory nachází, sama aktivně legitimována k podání žaloby. 10. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [parcelní číslo], jsou [územní celek] s podílem 2/3, a to na základě rozsudku o určení právního vztahu [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací] s právní mocí k [datum]. Druhým spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem 1/3 je pan [jméno] [příjmení] dle dohody o vydání věci [anonymizováno] [číslo] a usnesení soudu o dědictví [anonymizována dvě slova] - [číslo] ze dne [datum], právní moc k [datum]. Vše je zapsáno na [list vlastnictví]. 11. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] vyplývá, že tímto rozsudkem bylo v prvním stupni rozhodnuto o žalobě [územní celek] podané dne [datum] proti žalované 1 - [země] [anonymizována tři slova] a žalované 2 - [země] [anonymizováno] [stát. instituce] tak, že výrokem I. soud prvního stupně určil, že [územní celek] je vlastníkem id. 2/3 pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], zapsáno u k.ú. pro hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví]. 12. Z rozsudku MS v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] vyplývá, že o podaném odvolání proti shora specifikovanému prvostupňovému rozsudku bylo výrokem I. rozhodnuto takto: rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích o věci samé (výrok I, II) mění tak, že ve vztahu mezi žalobcem ([územní celek]) a prvním žalovaným ([země] - [ulice] [anonymizováno]) se určuje, že žalobce je vlastníkem id. 2/3 pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] jiná stavba, zapsaných u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha, na LV [číslo] v k. ú. [obec], a 2/3 pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, zapsaného u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví], v k. ú [obec], a co do požadavku na určení, že žalobce je vlastníkem id. 1/3 pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, zapsaného u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví], v k. ú. [obec], se žaloba zamítá, ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným se žaloba zamítá. V odst. 33 je uvedeno, že:„ K rozhodnutí [anonymizováno 6 slov] v [obec] ze dne [datum], číslo [anonymizována dvě slova] [číslo]: Je třeba předeslat, že samotné rozhodnutí [ano