77 C 65/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost bezplatně odstranit vady díla, které provedla žalovaná pro žalobkyni podle smlouvy mezi nimi uzavřené dne [datum]. Žalobkyně v žalobě vylíčila rozsah vad díla, které před zahájením sporu žalované vytkla a které žalovaná, ač žalobkyní urgována, neodstranila (ani s jejich odstraňováním nezapočala). Nečinnou ve vztahu k požadavku na odstranění vad díla žalovaná zůstala i poté, co ji ke splnění povinnosti vyzval zástupce žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum], doručenou žalované dne [datum]. 2. Dne [datum] vydal Obvodní soud pro Prahu 1 usnesení č.j. 77 C 65/2021 - 14, kterým ve smyslu ust. § 114b odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí písemně vyjádřila ve věci samé k připojené žalobě. V usnesení byla žalovaná mj. poučena o tom, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří nebo ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že žalovaná nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, a soud v takovém případě rozhodne ve věci samé rozsudkem pro uznání (ust. § 153a odst. 3 o. s. ř.), přičemž pouze pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být ústní jednání nařizováno (ust. § 153a odst. 4 o. s. ř.). 3. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 1. 2022, č.j. 77 C 65/2021 - 14 bylo žalované spolu s žalobou doručeno dne [datum]. 4. Žalovaná se v soudem určené lhůtě ve věci samé písemně nevyjádřila a ani nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání. 5. Dne [datum], tedy po uplynutí lhůty, která byla žalované ve smyslu ust. § 114b odst. 1 o. s. ř. k podání vyjádření poskytnuta, došlo soudu podání sepsané zástupcem žalované, datované dnem [datum]. V něm žalovaná předeslala, že reaguje na výzvu soudu zahrnutou do usnesení ze dne 24. 1. 2022, č.j. 77 C 65/2021 – 14, vyjádřila se ke každé tvrzené vadě jednotlivě, uvedla, že žalobu považuje za nedůvodnou a navrhla její zamítnutí. Neoznačila důkazy na podporu své obrany, neuvedla, že hodlá své vyjádření podrobněji rozvádět, konkretizovat či doplňovat, nebránila se tím, že lhůta 30 dnů k podání vyjádření pro ni nebyla dostatečnou tak, aby mohla řádně připravit a vyjevit soudu svou obranu a navrhnout důkazy ke konkrétním tvrzením. 6. Jelikož se žalovaná v soudem určené lhůtě ve věci samé písemně nevyjádřila a ani soudu nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání, měl soud za to, že žalovaná nárok žalobkyně uznává, a proto soud ve věci samé, v níž by bylo možné uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), rozhodl rozsudkem pro uznání. Žalované tak uložil povinnost odstranit žalobkyní vytčené vady, neboť žalovaná, zhotovitelka, provedla pro žalobkyni, objednatelku, ujednané dílo, které žalobkyni předala, nicméně neprovedla jej řádně a žalobkyní vytčené vady neodstranila. Po právní stránce byla věc hodnocena dle ust. § 2586 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“) (co do vzájemných práv a povinností žalobkyně a žalované ze smlouvy o dílo, zejm. co do povinnosti žalované, v postavení zhotovitele, provést pro objednatele, tedy pro žalobkyni, dílo podle smlouvy), dle ust. § 2615 odst. 1, 2 o. z., ve spojení s ust. § [číslo] odst. 1 písm. b), ust. § 2107 odst. 1 o. z. (co do práva žalobkyně na odstranění vad díla). 7. Soud nepřehlédl opožděné vyjádření žalované, nicméně den [datum] byl posledním dnem, kdy žalovaná, reagovala-li by na výzvu soudu, mohla zvrátit nástup účinků fikce uznání žalobního nároku. Opožděně podané vyjádření nemůže nastolený procesní stav zvrátit (srov. závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 21 Cdo 1951/2004, (R 21/2006 civ.), rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 33 Cdo 1571/2017 či ve věci sp. zn. 28 Cdo 3437/2016). 8. Soud si je vědom smyslu a účelu právní úpravy fikce uznání a rozhodovací praxe vyšších soudů, podle které je fikce uznání vyhrazena pro případy lhostejné či obstrukční pasivity žalovaného, jejíž akceptace by byla z pohledu žalobce nespravedlivá, a že k fikci uznání je nutné přistupovat jako k nástroji výjimečnému. Jak soud vyložil shora, byly ve věci naplněny formální podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, včetně podmínek řízení a projednatelné žaloby. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že k aplikaci ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. nepřistupoval mechanicky, již ve fázi po seznámení s žalobou, při úvaze, jaké konkrétní kroky činit v rámci přípravy jednání, soud dospěl k závěru, že povaha věci a okolnosti případu postup podle ust. § 114b o. s. ř. vyžadují. Žalobkyně vylíčila okolnosti předcházející zahájení soudního sporu (zejm. co do vytknutí vad, absenci odpovídající reakce žalované, urgence o odstranění vad i předžalobní upomenutí), takto vylíčené okolnosti nasvědčovaly tomu, že žalovaná je téměř dva měsíce po obdržení předžalobní výzvy nečinná, žalobkyně k prokázání svých tvrzení navrhla důkazy – listiny, které současně soudu předložila. Žalobkyně neuvedla, že by se žalovaná před zahájením řízení nárokům žalobkyně aktivně bránila, z obsahu spisu se takové okolnosti ani nepodávají. Na základě takto žalobkyní vylíčených okolností, vyznačujících se absencí potřebné aktivity žalované před zahájením sporu, vzhledem k povaze věci (skutkové a právní obtížnosti sporu) vyžadující kvalifikovanou přípravu jednání, soud vyhodnotil, že je na místě zefektivnit soudní řízení pomocí kvalifikované výzvy, neboť její užití se jevilo účelnější než postupovat opatřováním stanoviska žalované pomocí prosté výzvy (dle ust. § 114a o. s. ř.). Kvalifikovanou výzvu k vyjádření soud žalované řádně doručil, a to spolu s žalobou (k tomu podrobněji shora), z obsahu spisu je zřejmé, že žalovaná vyhledala odbornou pomoc právního profesionála (advokáta), jehož prostřednictvím se následně k žalobě vyjádřila (žalovaná zmocnila advokáta k zastupování dne [datum], jak se podává z plné moci na č.l. 18), když předtím se zástupce žalované seznámil s obsahem spisu, tedy i s přílohami žaloby (záznam o nahlížení č.l. 16). Z toho, jak bylo po uplynutí lhůty k podání vyjádření koncipováno vyjádření (advokátem zastoupené) žalované na výzvu soudu, podle níž měla žalobkyně vylíčit rozhodující skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, lze usuzovat na obstrukční přístup žalované v tomto sporu. Vyjádření k žalobě, byť reagující na kvalifikovanou výzvu, nemusí být vyčerpávajícím přehledem skutkových tvrzení a kompletním výčtem důkazních návrhů (ostatně žalovaný účastník má dostat poučení dle ust. § 118a o. s. ř., jevila-li by se soudu jeho obrana nedostatečnou z hlediska konkretizace tvrzení a návrhů důkazů na podporu obrany žalovaného účastníka). Vyjádření žalované, zastoupené právním profesionálem, by ale v zájmu efektivního postupu v řízení mělo být dostatečně konkrétní co do námitek, co do konkrétních údajů vyvracejících pravdivost tvrzení žalobkyně, nikoliv odmítnutím žalobního požadavku s velmi rámcovým vyjádřením, jak k němu v posuzované věci přistoupila žalovaná. Ta se sice vyjádřila v bodech k jednotlivým žalobkyní tvrzeným vadám, ale s tím, že žalovaná je„ přesvědčena o tom, že koroze je způsobena mechanickým poškozením protikorozní ochrany“, že žalovaná„ přičítá“ vznik několika vad tomu, jak je lávka využívána, že žalovaná je„ připravena“„ provést řešení“ na základě objednávky žalobkyně, že se u jiné vady jedná„ z pohledu žalované“ o pochybení návrhu projektanta. Žalovaná ani nevznesla žádné důkazní návrhy. Opožděná reakce žalované se vzhledem ke svému obsahu (nedostatečnosti vylíčených skutečností, absenci důkazních návrhů) objektivně jeví nikoliv jako výraz snahy ve svém vlastním zájmu přispět ke zefektivnění postupu v řízení, ale jako vágní pokus zmírnit dopady postupu procesně aktivní žalobkyně, snášející již v (co do žalobních tvrzení dostatečně podrobné) žalobě řadu důkazních návrhů na podporu svých tvrzení. 9. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci. Tak byla procesně neúspěšné žalované uložena povinnost nahradit procesně úspěšné žalobkyni náklady řízení. Náhrada nákladů řízení žalobkyně je tvořena: 1/ odměnou zástupce žalobkyně ve výši 1.500 Kč (ust. § 9 odst. 1, § 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb.) za tyto zástupcem žalobkyně účelně provedené úkony právní služby: i. převzetí věci - § 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., ii. výzva k plnění, iii. podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.; 2/ náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby (ust. § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. ve výši 3 x 100 Kč; 3/ zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 2.000 Kč. K položkám pod body 1/ a 2/ je dále třeba přičíst DPH v sazbě 21 %. Náhrada nákladů řízení ve věci úspěšné žalobkyně tak celkem činí 8.534 Kč. 10. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., p