31 C 126/2020-244 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně podala dne 8. 9. 2020 u zdejšího soud žalobu na ochranu osobnosti spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření, přičemž tvrdila, že je zakladatelkou a předsedkyní správní rady [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO]. Nadace jako nájemce užívala prostory na adrese [adresa]. Původním nájemcem byla Nadace [příjmení] [příjmení] [jméno], [IČO], která zanikla v důsledku fúze sloučením s Nadací. Zde provozovala [příjmení] [jméno] [příjmení] ([příjmení] [anonymizována dvě slova]), jehož webová prezentace se nachází na [webová adresa] 2. V rámci [příjmení] [jméno] [příjmení] byly vystaveny hmotné předměty a to tematické sbírky počítačů a dalších produktů [právnická osoba], [anonymizováno] a [anonymizováno], které měly vazbu na zakladatele [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. 3. Žalovaná ([název žalované]) je ve vztahu k [příjmení] [jméno] [příjmení] držitelem doménového jména (internetové domény) [webová adresa], jež je podstránkou odkazující na doménu [webová adresa], poskytované žalované za úplatu registrátorem této domény - [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně tvrdila, že nedisponuje přístupem k doméně a k jejímu obsahu. 4. Statutárním orgánem žalované [název žalované] je [celé jméno svědka], který byl do dubna 2020 dlouholetým životním [role v řízení] žalobkyně [jméno] [příjmení] a otcem jejího nezletilého syna. 5. Jediným akcionářem žalované je [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], registrovaná ve státě [příjmení], ve Spojených státech amerických. Skutečným vlastníkem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] je [celé jméno svědka]. 6. Žalobkyně je uvedena na výpisu z registru doménových jmen, neboť v době poslední aktualizace údajů v roce 2016 byla až do 5.5.2020 statutárním ředitelem žalované. 7. Žalobkyně tvrdí, že důkazem vazby žalované [název žalované] s doménou [webová adresa] [příjmení] [jméno] [příjmení] jsou: výzva Registrátora vůči žalované ([anonymizována dvě slova]) k platbě 1.379,40 Kč s textem. ACTIVE 24 E-mail - [webová adresa]) od 27.4.2020 - do [datum] a výpis z registru doménových jmen k doméně [webová adresa], jejímž držitelem je žalovaná. 8. Toto platí i pro Facebookový uživatelský účet [webová adresa], který se nachází na webové stránce [webová adresa] 9. V době koronavirové pandemie muselo být museum uzavřeno pro veřejnost, a to od března 2020. Po jeho otevření v důsledku poklesu návštěvnosti muzea, zejména z řad cizinců, výlučného zdroje příjmů muzea, zahájila v červnu 2020 žalobkyně jako statutární orgán Nadace jednání s pronajímatelem Středočeským krajem o ukončení nájemní smlouvy v pronajatých prostorách dohodou. Ve prospěch Musea neexistovaly smluvní ani zákonné důvody pro jednostranné a co nejrychlejší ukončení nájmu a nejbližší možný termín ukončení nájmu byl předběžně vyjednán k 31. 7. 2020. Možná dohoda o ukončení nájmu podléhala schválení v radě Středočeského kraje. S vědomím ukončení nájmu a provozu muzea na konci července 2020 žalobkyně celou expozici řádně převezla a uskladnila a zabezpečila v odpovídajících prostorách, o čemž byl pan [celé jméno svědka] vyrozuměn. Pokud by tak neučinila, způsobila by Nadaci značné ztráty. 10. Exponáty jsou částečně ve vlastnictví samotného musea, částečně jiných subjektů, které je museu poskytly. Pan [celé jméno svědka] na žalovanou podal trestní oznámení a tvrdil, že exponáty jsou jeho společnosti 601 s.r.o., [IČO], což nedoložil, a přesto se domáhal jejich vydání. Na základě trestního oznámení pana [celé jméno svědka] na žalobkyni ji Policie ČR vyzvala k jejich vydání a jsou nyní Policií ČR zajištěny. Pokud jde o vlastnictví jednotlivých exponátů, provádí žalobkyně v současné době podrobný průzkum interních dokladů a bude postupně kontaktovat jejich vlastníky s tím, že jim budou exponáty v případě jejich zájmu vráceny. Rovněž o tom byl pan [celé jméno svědka] opakovaně informován. 11. Vzhledem k tomu, že pan [celé jméno svědka] podal na žalobkyni trestní oznámení obsahující obvinění ze spáchání trestného činu, lze předpokládat, že byl iniciátorem umístění fotografie s citovaným textem na webové stránky i Facebookový účet musea. Je zároveň jedinou osobou, která by k tomuto počínání měla reálný motiv. Nařčení žalobkyně z toho, že kompletně odcizila expozici, je objektivně nepravdivé, neboť žádný trestný čin krádeže či jiný trestný čin nespáchala. Žalobkyně vede s [celé jméno svědka] několik vzájemných právních sporů, tento na ni podal trestní oznámení. Motivem zveřejnění fotografie s difamačním textem k osobě žalobkyně je úmyslná snaha [celé jméno svědka], jako statutárního ředitele žalované - způsobit žalobkyni újmu na cti a poškodit jí. 12. Na webové stránce [webová adresa] a všech podstránkách v češtině byla nejméně ode dne 11. 8. 2020 (pravděpodobně ale od konce července 2020) zveřejněna fotografie žalobkyně [jméno] [příjmení]; a pod fotografií byl zveřejněn text: Totéž tvrzení, jen v anglické mutaci, bylo pod totožnou fotografií žalobkyně zveřejněno na webové stránce [webová adresa] v tomto znění: …Expozice je uzavřená, největší světová sbírka produktů [právnická osoba], [anonymizováno] a [anonymizováno] byla kompletně odcizena ředitelkou nadace [příjmení] [anonymizováno] s.p. Omlouváme se za vzniklé komplikace, děkujeme za pochopení a podporu. 13. Žalovaná získala fotografii žalobkyně stažením z jejího profilu z veřejně dostupné sociální sítě Facebook bez vědomí žalobkyně a užila ji bez jejího souhlasu, tedy neoprávněně. Zveřejněná fotografie byla dodatečně upravena tak, že černý rámeček překrýval část obličeje žalobkyně, aniž by její podobu anonymizoval. 14. Na první pohled je ze zveřejněné fotografie a iniciál písmen„ S. P.“, v kombinaci s identifikací Nadace, zřejmé, že na částečně modifikované fotografii je znázorněna žalobkyně. 15. Ze zveřejněné textace pod fotografií žalobkyně plyne, že autor textu bez bližšího vysvětlení a důkazů fakticky označuje žalobkyni za zlodějku, resp. za pravomocně odsouzeného pachatele trestného činu krádeže. 16. Obdobně to platí i pro Facebookový uživatelský účet [webová adresa], k němuž má žalovaná z logiky věci přístup a který se nachází na webové stránce [webová adresa] 17. Důkazem o dalším rozšiřování tohoto lživého tvrzení veřejným informačním (internetovým) prostorem, jsou informace z tematických webových stránek o produktech spol. [příjmení]: [webová adresa] uzavreno/ [webová adresa] 2020 Q9/03/nejvet [anonymizováno] 18. Žalobkyně vyzvala žalovanou k odstranění fotografie i textu. Z emailové korespondence mezi právními zástupci žalobkyně a [celé jméno svědka] plyne, že pan [celé jméno svědka] souhlasil s odstraněním fotografie a textu, ale nesouhlasil s navrženým textem omluvy. Žalobkyně tvrdí, že tím mj. potvrdil své osobní angažmá při dehonestaci žalobkyně. K odstranění fotografie žalobkyně s textem nedošlo a na webové stránce byly umístěny i ke dni podání žaloby. Žalovaná jednala v rozporu s § 85 odst. 1 občanského zákoníku, neboť rozšířila podobu žalobkyně bez jejího svolení. 19. Tvrzení žalované označující žalobkyni [jméno] [příjmení] za zlodějku je lživé a dehonestující povahy, poškodilo a poškozuje dobré jméno žalobkyně na veřejnosti, utrpěla její čest, důstojnost a vážnost navenek, je dotčena i v soukromém životě. Žalobkyně musí čelit verbálním útokům třetích osob, vysvětlovat svému okolí skutečnou situaci a bránit svou osobou. V pozici předsedkyně Nadace je tak nepřímo popisována jako nedůvěryhodný člověk a do budoucna jí to profesně diskvalifikuje na jakékoli srovnatelné pozici. Negativní dopad publikovaného tvrzení ve veřejnosti dostupné počítačové síti Internet včetně nejznámější sociální sítě Facebook je tím účinně zvyšován. 20. Veřejné nepodložené osočení žalované z krádeže kompletní sbírky exponátů v muzeu je neoprávněným zásahem do práva žalobkyně na ochranu osobnosti podle § 81 občanského zákoníku. Pomlouvačným označením žalobkyně za„ kriminálníka“ došlo ke snížení vážnosti i k ponížení (důstojnosti) žalobkyně ve veřejném i soukromém životě ve značné míře. Způsobenou újmu považuje žalobkyně za závažnou. 21. Vzhledem k této závažnosti a pokračování jednání po dobu více než jednoho měsíce i přes opakované výzvy, jakož i z důvodu motivu žalobkyni poškodit, nepovažovala za dostatečné zadostiučinění jen v podobě odstranění fotografie a nepravdivým údajem a omluvy, ale s ohledem na § [číslo] ve spojení s § 2951 občanského zákoníku uplatnila žalobou i nárok na odčinění nemajetkové újmy, která jí byla žalovanou úmyslně způsobena, přiměřeným zadostiučiněním v penězích. Žalobkyně považuje za přiměřenou částku 1.000000 Kč. 22. Žalobkyně se žalobou podanou 8. 9. 2020 původně domáhala na žalované, aby byla uznána povinnou zdržet se jakéhokoliv uveřejnění fotografií žalobkyně, zejména jejich vystavováním na internetové doméně (webových stránkách) i. [webová adresa] ii. [webová adresa], iii. [webová adresa], iv. [webová adresa], a povinnou zdržet uveřejnění textu „ Největší světová sbírka produktů [právnická osoba], [anonymizováno