11 C 8/2021-51 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 39 400 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové způsobené výkonem nezákonné vazby. 2. Žalobkyně uvedla, že usnesením [anonymizována dvě slova] v [obec] (dále jen„ [anonymizováno] [obec]“) ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], bylo rozhodnuto, že se žalobkyně bere dle § 69 odst. 6, § 68 odst. 1 tr. řádu, z důvodů uvedených v § 67 písm. a) tr. řádu, do vazby s tím, že vazba začíná dne [datum] v [údaj o čase] hodin. Dále MS [obec] rozhodl, že se podle § 73 odst. 1 písm. a) à contrario nepřijímá záruka [anonymizováno]. [příjmení], [role v řízení] [role v řízení]. Proti usnesení MS [obec] podala žalobkyně v zákonné lhůtě stížnost, na základě které bylo usnesení přezkoumáno [anonymizována dvě slova] v [obec] (dále jen„ KS [obec]“). KS [obec] rozhodl usnesením ze dne [datum] tak, že se napadené usnesení podle § 149 odst. 1 tr. řádu zrušuje. Stížnostní soud velmi pregnantně popsal důvody pro zrušení napadeného usnesení, které lze ve stručnosti shrnout pod výraz nezákonné vzetí do vazby žalobkyně, neboť v žádném směru nebyly naplněny důvody útěkové vazby dle § 67 písm. a) tr. řádu a rovněž byly splněny podmínky stanovené v tr. řádu pro konání hlavního líčení v nepřítomnosti žalobkyně. Pro úplnost pak žalobkyně doplnila, že v době rozhodování vazebního soudu bylo proti ní u MS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] vedeno trestní řízení pro přečin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku pro dvacet dva dílčích útoků pokračujícího trestného činu s celkovou škodou ve výši 29 130 Kč, v rámci něhož měl být dle názoru MS [obec] nezbytně užit institut vazby. 3. V důsledku výkonu nezákonné vazby vznikla žalobkyni nemajetková újma, kterou požadovala nahradit v penězích, neboť samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako postačující, když zásah do práv žalobkyně byl v případě vazebního stíhání natolik závažný, že nelze uvažovat o zanedbatelné újmě, která byla nezákonným omezením osobní svobody žalobkyni způsobena. K jednotlivým judikaturou vymezených kritériím rozhodným pro odškodňování újmy způsobené výkonem vazby žalobkyně uvedla, že byla trestně stíhána pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku s trestní sazbou v rozpětí jeden rok až pět let. Ve vazbě strávila celkem 38 dnů. Následky v osobní sféře se u žalobkyně projevily nejen samotným faktem důrazného omezení na osobní svobodě, s čímž samotným je spojen velmi silný stres, který žalobkyně tímto nečekaným rozhodnutím MS [obec] utrpěla, ale rovněž velmi invazivním způsobem bylo dotčeno její právo na rodinný život a právo na ochranu soukromí, když byla okamžitě a necitlivě odtržena od syna [anonymizována dvě slova], narozeného dne [datum], který byl v té době s ohledem na svůj věk výrazně závislý na její osobní péči. Žalobkyně trpěla velkým steskem po svém synovi a také obavami o jeho duševní pohodu, když pro takto malé dítě je obrovským šokem být odtržen od matky poskytující mateřskou lásku a pocit bezpečí. Žalobkyně si z důvodu odtržení od svého syna prošla neúměrným stresem a duševními útrapami. Vše bylo znásobeno tím, že šlo o období [anonymizována dvě slova], které byla zvyklá vždy trávit se svou rodinou a blízkými příbuznými. V důsledku nezákonného rozhodnutí o vzetí do vazby byla vystavena tíživému pocitu ztráty nenahraditelných okamžiků rodinné pohody a láskyplného prostředí se svým synem a partnerem [příjmení]. [anonymizováno]. Doléhaly na ni stavy úzkosti a nejistoty z dalšího vývoje. Dle žalobkyně tedy nelze mít žádné pochybnosti o skutečnosti, že nezákonným rozhodnutím MS [obec] o vzetí do vazby bylo zasaženo do jejich osobnostních složek spočívajících v právu na osobní svobodu, svobodu pohybu, právu na soukromí, právu na rodinný život a právu na důstojnost. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ NSČR“) je pro výši satisfakce v penězích za nezákonné omezení osobní svobody ve formě vazby stanovena orientační hranice v rozmezí od 500 Kč do 1 500 Kč za jeden den trvání vazby, přičemž první dny vzetí do vazby působí na poškozenou osobu nejintenzivněji, a proto by měla být částka za satisfakci přiznaná za tyto dny nejvyšší. S ohledem na všechny uvedené okolnosti je žalobkyně názoru, že by jí měla být přiznána satisfakce v celkové výši 39 400 Kč vypočtená tak, že za prvních 7 dnů trvání vazby náleží částka 1 200 [spisová značka] a za zbývajících 31 dnů trvání vazby pak částka 1 000 Kč/den. 4. Takto formulovaný nárok žalobkyně uplatnila u žalovaného dne 17. 7. 2020, žalovaný jej však v zákonné šestiměsíční lhůtě nijak nevyřídil. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 39 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. 5. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobkyně žádostí ze dne 17. 7. 2020, došlou téhož dne, uplatnila předmětný nárok na náhradu nemajetkové újmy. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne 12. 8. 2021, ve kterém konstatoval, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, požadované přiměřené zadostiučinění však nebylo žalobkyni poskytnuto v požadované výši. Žalovaný poskytl žalobkyni odškodnění ve výši 38 000 Kč, ve zbytku byla žádost zamítnuta. Žalovaný uvedl, že ze spisu MS [obec] zjistil, že dne [datum] bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně pro spáchání přečinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku. Dne [datum] podalo [anonymizována tři slova] v [obec] obžalobu k MS [obec]. Dne [datum] zaslala žalobkyně žádost o odročení jednání a omluvu soudu s tím, že se ze zdravotních důvodů nemůže k jednání dostavit. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, které bylo přeloženo na den [datum]. Svědkyně soudu sdělila, že byla žalobkyně [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Soud dne [datum] vydal příkaz k zatčení. Žalobkyně byla zatčena dne [datum]. Dne [datum] se konalo vazební zasedání, při kterém byla žalobkyně vzata do vazby. Proti usnesení byla ze strany žalobkyně podána stížnost. KS [obec] vydal dne [datum] usnesení, kterým zrušil usnesení o vzetí žalobkyně do vazby s tím, že důvody vazby neshledal. Žalobkyně byla z vazby propuštěna téhož dne. Po proběhnuvších hlavních líčeních byl dne [datum] vydán rozsudek, kterým byl dle § 45 odst. 1 trestního zákoníku zrušen výrok o vině, trestu, náhradě škody z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jakož i další výroky a žalobkyně byla uznána vinnou a odsouzena ke společnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na 36 měsíců za současného vyslovení dohledu. Právní moci nabylo rozhodnutí téhož dne. S ohledem na uvedené žalovaný konstatoval, že v trestním řízení vedeném proti žalobkyni došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., kterým bylo usnesení o vzetí žalobkyně do vazby ze dne [datum]. Žalovaný komparoval tvrzení žalobkyně stran zásahu do rodinného života, sociálních vazeb a jejího okolí a dále zásahy do psychické sféry s trestním spisem a došel k závěru, že žalobkyni bude přiznáno zadostiučinění ve výši 38 000 Kč, tj. částka 1 000 Kč za 1 den vazebního stíhání. Tato částka reflektuje mimo jiné skutečnost, že žalobkyně je opakovaně uznávána vinnou a odsuzována za majetkovou trestnou činnost obdobného charakteru (díky čemuž by žalovaný snížil částku pod střední hodnotu judikatorního rozmezí), ale zároveň byla zohledněna i ta skutečnost, že žalobkyně je matkou malého dítěte, o které se stará (díky čemuž by žalovaný zvýšil částku nad střední hodnotu judikatorního rozmezí). Jiné zásahy do osobnostní sféry nebyly zjištěny. Z toho důvodu žalovaný přikročil k přiznání zadostiučinění ve střední hodnotě judikatorního rozmezí, přičemž neshledal důvodným zvýšení zadostiučinění za prvních sedm dní strávených ve vazbě, neboť nebyla nijak prokázána důvodnost navýšení v tom směru, že by tyto dny žalobkyně vnímala úkorněji. 6. Žalobkyně v podání došlém soudu dne [datum] potvrdila, že jí žalovaný stanoviskem ze dne [datum] přiznal odškodnění nemajetkové újmy částkou 38 000 Kč, která byla žalobkyni připsána na účet dne [datum]. Žalobkyně s takto přiznanou částkou souhlasí, a považuje tedy svůj nárok za vypořádaný a netrvá na celé žalované částce, když rozdíl činí pouhých 1 400 Kč. Žalobkyně tak vzala svou žalobu částečně zpět do celé jistiny a v požadavku na zaplacení úroku z prodlení z částky 1 400 Kč, nadále však požadovala zaplacení úroku z prodlení z částky 38 000 Kč za dobu od [datum] do [datum]. 7. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř., a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 8. Na základě shodných tvrzení účastníků a účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o s