20 C 123/2019-282 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal nároku na náhradu majetkové škody v částce 87 700 Kč s příslušenstvím představující vynaložené náklady na obhajobu, které mu měly vzniknout v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím vydaným v rámci trestního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. V posuzovaném řízení byl dne [datum] vydán odsuzující rozsudek ve vztahu k žalobci, který byl k odvolání státního zástupce i obžalovaného, rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 7. 2014 sp. zn. [spisová značka] v celém rozsahu zrušen a znovu bylo rozhodnuto tak, že obžalovaný žalobce byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců s odkladem výkonu trestu v délce 2 let. K dovolání žalobce pak byly oba citované rozsudky zrušeny usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 3. 2015, č. j. [číslo jednací] a věc byla vrácena [název soudu] k novému projednání a rozhodnutí. Tento soud rozsudkem ze dne [datum] zprostil žalobce obžaloby, k odvolání státního zástupce opět ve věci jednal odvolací Krajský soud v Plzni a tento rozhodnutím ze dne 14. 1. 2016 pod sp. zn. [spisová značka] odvolání státního zástupce pro nedůvodnost zamítl. Nezákonným rozhodnutím v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce vznikla žalobci škoda spočívající v odměně, kterou uhradil za výkon obhajoby advokátům [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Tato škoda představuje vyúčtované platby za provedené úkony, které na základě faktur uhradil k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě faktury [číslo] ze dne [datum] v částce 64 200 Kč a dále k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě faktury [číslo] ze dne [datum] v částce 13 500 Kč, dále faktury [číslo] ze dne [datum] v částce 5 000 Kč a faktury [číslo] ze dne [datum] v částce 5 000 Kč Celkem se tak jedná o částku 87 700 Kč. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nesporovala, že žalobce žádostí doručenou žalované dne [datum] uplatnil nárok ve smyslu žaloby u žalované, a dále uvedla, že žalobce byl trestně stíhán na základě usnesení [stát. instituce] ze dne 31. 8. 2009 [číslo jednací] a rozhodnutím [název soudu] ze dne 13. 10. 2015 č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 1. 2016 č. j. [číslo jednací] byl zproštěn obžaloby. Žalovaná ve stanovisku ze dne [datum] shledala žádost nedůvodnou, v celém rozsahu ji zamítla. Tvrzení v žádosti a v žalobě se shodují, žalobce však nepředložil soudu podklady, které by žalovaná neměla k dispozici, své závěry proto žalovaná považuje za relevantní a platné i ve vztahu k soudnímu řízení. Aby bylo možné nároku na náhradu škody v požadované částce vyhovět, je nutné prokázat vznik škody. Jelikož trestní stíhání žalobce bylo zahájeno před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, spadá nárok bez ohledu na to, že byl uplatněn za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., v souladu s přechodnými ustanoveními tohoto občanského zákoníku, do režimu zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, který chápe škodu jako majetkovou újmu, která již nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu) je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, to je penězi, a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění především penězi. Vznik škody představující náklady na právní zastoupení v trestním řízení lze tedy prokázat toliko doložením příjmových platebních dokladů, případně výpisů z účtu, znějících na nárokovanou částku. Žalovaná nesporovala existenci odpovědnostního titulu, nicméně prohlásila z výše uvedených důvodů za sporný vznik škody na straně žalobce a zároveň pak prohlásila za spornou i příčinnou souvislost mezi dvěma předcházejícími složkami. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 28. 4. 2021, č.j. 20 C 123/2019-228 byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 000 Kč spolu s 10 % p. a. zákonným úrokem z prodlení této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 1 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] byla zamítnuta (výrok II.), žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 86 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení byla zamítnuta (výrok III.) a žalobci byla uložena povinnost nahradit žalované náklady řízení (výrok IV.). Soud ve svém rozhodnutí dospěl k závěru o existenci odpovědnostního titulu a o vzniku škody pouze v rozsahu částky 1 000 Kč, která byla zaplacena přímo žalobcem za účast [anonymizováno] [jméno] [příjmení] u veřejného zasedání o odvolání u Krajského soudu v Plzni dne [datum]. Ve zbylém rozsahu soud dospěl k závěru, že žalobci škoda nemohla vzniknout z důvodu, že náklady právního zastoupení za něho hradily jeho dcery a na jeho straně tak nedošlo ke zmenšení jeho majetkového stavu ve smyslu § 442 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, když dluh vůči dcerám nebyl vyrovnán, proto žalobu v uvedeném rozsahu zamítl. 4. K odvolání žalobce do výroku III. a IV. rozsudku Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 9. 2021, č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že ve věci došlo soudem prvního stupně k mechanické interpretaci ustanovení odškodňovacího zákona i občanského zákoníku, která měla za následek zásah do práva žalobce na náhradu škody. Odvolací soud zdůraznil, že není sporu o tom, že žalobci náleží nárok na náhradu nákladů obhajoby a že mu vznikla škoda v podobě zmenšení jeho majetku. Náklady obhajoby byly obhájcům žalobce uhrazeny ze strany dcer žalobce, které k úhradě přistoupily a darovaly tak žalobci své peněžní prostředky. Odvolací soud uvedl, že ve věci neexistuje žádný primární vztah mezi dlužníkem a věřitelem, neboť žalobcův dluh již byl obhájcům uhrazen, a na tom nemění nic ani skutečnost, že žalobce získal prostředky darem od svých dcer, když tyto prostředky mohl žalobce využít podle svého libovolného rozhodnutí. Je proto zřejmé, že na straně aktiv se žalobcův majetek zmenšil. Jelikož se soud prvního stupně nezabýval výší náhrady škody a nezohledňoval námitku žalované ohledně počtu vyfakturovaných úkonů právní služby, byl rozsudek v napadeném rozsahu odvolacím soudem zrušen a vrácen k dalšímu řízení. 5. Předmětem řízení tak zůstal nárok v částce 64 200 Kč představující úkony právní služby provedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a v částce 22 500 Kč představující úkony právní služby provedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. 6. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce prostřednictvím právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dopisem ze dne [datum] požadoval po žalované nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím vydaným v rámci posuzovaného řízení v částce 87 700 Kč představující náklady, které vynaložil na právní služby v průběhu posuzovaného řízení za obhajobu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalovaná v dopise ze dne [datum] potvrdila, že dne [datum] jí bylo doručeno výše zmíněné podání žalobce. Mezi účastníky ostatně nebylo sporné, že nárok byl u žalované uplatněn dne [datum]. Žalovaná dále reagovala dopisem ze dne [datum], ve kterém žalobci sdělila, že k tomu, aby bylo možné požadovanému nároku na náhradu škody vyhovět, je nutné prokázat (mimo jiné) vznik škody, což lze prokázat doložením příjmových platebních dokladů, případně výpisů z účtu, znějících na nárokovanou částku. Jelikož tyto podklady nebyly připojeny, žalovaná neměla požadovaný nárok žalobce za prokázaný a z toho důvodu jej zamítla. 7. Dále bylo v řízení prokázáno, že [stát. instituce], [stát. instituce], usnesením ze dne 31. 8. 2009 [číslo jednací], zahájila podle § 160 odst. 1 trestního řádu, trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1,2 trestního zákona, kterého se měl dopustit jednáním v usnesení uvedeným. V odůvodnění policie mimo jiné uvedla, že trestní stíhání bylo zahájeno na základě skutečností zjištěných ze spisového materiálu vedeného pod [číslo jednací], policejní orgán vycházel z důkazů shromážděných v tomto spisovém materiálu, provedeným prověřováním oznámení o smrtelném úrazu při výkonu pracovní činnosti ze dne [datum], katastrální území [územní celek], okres [okres]. Podkladem pro vydání usnesení byl zejména protokol o ohledání místa činu ze dne [datum] a podaná vysvětlení a jejich doplnění sepsané postupem dle § 158 odst. 5 trestního řádu, s osobami [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova] a [jméno] [příjmení]. V době události v obchodním rejstříku zapsaný jediný jednatel společnosti [právnická osoba], dále vysvětlení sepsaná stejným postupem s osobami [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce]. Dále s osobami [jméno] [příjmení], zaměstnavatel [anonymizována dvě slova] a majitel použitého [anonymizováno], [jméno] [příjmení], řidič toho dne první nalože