26 C 140/2021 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá proti žalované náhrady újmy, která jí byla způsobena v souvislosti s nezákonně vedeným trestním stíháním, které bylo vedeno u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. Zn. 3 T 77/2017. Žalobkyně požaduje, aby jí žalovaná nahradila škodu ve výši 107.580 Kč, která jí vznikla v souvislosti s tím, že musela hradit náklady svého právního zástupce za obhajobu v trestní věci a dále nemajetkovou újmu, která jí tímto trestním stíháním byla způsobena a to 150.000 Kč a dále za průtahy v řízení 80.000 Kč, neboť žalobkyni bylo sděleno obvinění dne [datum] a až [datum] došlo k vydání konečného rozhodnutí. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku vyplatila žalované částku 95.134,12 Kč s tím, že neuhradila tyto úkony: poradu ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], neboť tyto porady nenásledovaly resp. nepředcházely žádnému úkonu právní služby v souvislosti s trestním stíháním. Dále nepřiznala úkon přípravu, vyjádření ve věci a doložení některých důkazů, neboť tato listina nebyla nalezena v trestním spise. Podání je z [datum] a za účast obhájce u hlavního líčení dne [datum] neboť u tohoto hlavního líčení obhájce přítomen nebyl. Žalovaná vznesla námitku promlčení. Nesouhlasila s tím, že by předmětné řízení trvalo dlouhou dobu a nesouhlasila s počátkem prodlení, k čemuž mohlo dojít nejdříve [datum] avšak ne dřív. Žalobkyně reagovala na částečné plnění a v průběhu řízení vzala žalobu zpět do částky, která jí byla žalovanou zaplacena a dále ještě do částky 1.749,80 Kč. Ohledně této částky tedy celkem 96.884,50 Kč bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby samostatným usnesením. Ohledně částečného zpětvzetí o úrok z prodlení soud rozhodl dle ustanovení § 96 o.s.ř. a řízení zastavil. Mezi účastníky nebyl sporný průběh řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 3 T 77/2017 ani to, že žalobkyně uplatnila předběžně svůj návrh u žalované dne [datum]. Žaloba v této věci byla podána dne [datum]. Soud má prokázáno, že proti žalobkyni bylo vedeno trestní řízení, které skončilo zprošťujícím rozsudkem dne [datum]. Žalobkyně podala žalobu k soudu [datum] a předběžně uplatnila nárok u žalované dne [datum]. Žalobkyně si v souvislosti s trestním stíháním zvolila obhájce, kterému na základě faktur má zaplatit částku 181.500 Kč za obhajobu v trestním řízení a faktury jsou ze dne [datum], [datum] a [datum]. Tedy z doby po které trestní stíhání probíhalo. To je od [datum] do [datum] dle informací o počtu konzultací má soud prokázáno, že tyto probíhaly dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dále mezi účastníky není sporný tento průběh trestního řízení, vedený u Okresního soudu v Břeclavi pod sp.zn. 3 T 77/2017, kdy žalovanou bylo v rámci prováděného šetření zjištěno, že žalobkyně byla trestně stíhána na základě usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územního odboru [obec], Oddělení hospodářské kriminality ze dne 3.5.2017, č.j. KRPB-240985-627/TČ-2014-060481-J, pro přečin poškození věřitele podle § 222 odst.. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaného a dílem nedokonaného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Usnesení převzal obhájce žalobkyně dne [datum]. Dne [datum] podali proti usnesení stížnosti žalobkyně a spoluobviněný Mgr. [jméno] [příjmení]. Usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 31.5.2017, č.j. ZT 145/2016-101, byly stížnosti obviněných podané proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítnuty podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu. Dne [datum] podal policejní orgán návrh na podání obžaloby č.j. KRPB-240985-668/TČ-2014-060481-J a dne 30.6.2017 podalo Okresní státní zastupitelství v Břeclavi obžalobu č.j. ZT 145/2016-112. Dne 18.7.2017 bylo nařízeno hlavní líčení u Okresního soudu v Břeclavi na den [datum]. Na žádost obhájce žalobkyně bylo hlavní líčení odročeno na den [datum], kdy se konalo a bylo odročeno na den [datum]. Tento den se konalo a bylo odročeno na den [datum], poté bylo s ohledem na dostupnost svědků a nutnost zajištění tlumočení odročeno na den [datum]. Opatřením soudu ze dne 11.1.2018, č.j. 3 T 77/2017-1172, byla přibrána tlumočnice z jazyka anglického. Dne [datum] se konalo hlavní líčení a bylo odročeno na den [datum]. Tento den se konalo a bylo odročeno na den [datum]. Tento den se konalo a bylo odročeno na den [datum]. Tento den se konalo a bylo odročeno na den [datum]. Na žádost státního zástupce bylo hlavní líčení odročeno na den [datum], kdy se konalo a bylo odročeno na den [datum]. Tento den se konalo a bylo odročeno na den [datum]. Tento den se konalo a bylo odročeno na den [datum]. Tento den se konalo a bylo odročeno na den [datum]. Na žádost obhájce žalobkyně bylo hlavní líčení odročeno na den [datum]. Usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 26.3.2019, č.j. ZT 145/2016-255, bylo na základě námitky podjatosti obsažené v podání obviněného [příjmení] [jméno] [příjmení] doručeného dne [datum] rozhodnuto, že státní zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne 2.5.2019, č.j. 5 KZT 10/2019-22, byla zamítnuta stížnost žalobkyně proti usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 26.3.2019, č.j. ZT 145/2016-255. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne 2.5.2019, č.j. 5 KZT 10/2019-24, byla zamítnuta stížnost spoluobviněného Mgr. [jméno] [příjmení] proti usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 26.3.2019, č.j. ZT 145/2016-255. Dne 14.5.2019 se konalo hlavní líčení a bylo odročeno na den [datum]. Na žádost spoluobviněného Mgr. [ulice] (s ohledem na jeho zdravotní problémy) bylo hlavní líčení odročeno na den [datum], kdy se konalo a bylo odročeno na den [datum]. Tento den se konalo a byl vyhlášen rozsudek č.j. 3 T 77/2017-2119, jímž byla žalobkyně odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku s podmíněným odkladem na dobu 2 let. Na žádost předsedy senátu ze dne [datum] byla lhůta pro písemné vyhotovení rozsudku s ohledem na složitost a rozsáhlost věci prodloužena předsedou soudu do [datum]. Na žádost předsedy senátu ze dne [datum] byla lhůta pro písemné vyhotovení rozsudku s ohledem na složitost a rozsáhlost věci prodloužena předsedou soudu do [datum]. Dne [datum] podal proti rozsudku odvolání spoluobviněný Mgr. [jméno] [příjmení], dne [datum] podal odvolání státní zástupce, téhož dne podala odvolání žalobkyně a dne [datum] poškozený [právnická osoba] Dne [datum] byla věc předložena Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o podaných odvoláních. Dne [datum] podal spoluobviněný Mgr. [příjmení] odůvodnění odvolání a dne [datum] opravil písařskou chybu ve svém odvolání. Dne [datum] bylo nařízeno veřejné zasedání na den [datum]. Tento den se uskutečnilo a byl vyhlášen rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 8 To 476/2019 [číslo], jímž byl z podnětu odvolání žalobkyně napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušen podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. řádu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu bylo nově rozhodnuto, že se žalobkyně zprošťuje obžaloby podle § 226 písm. b) tr. řádu. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení ve smyslu ust. § 32 zák. č. 82/1998 Sb. dále jen zákon, podle kterého nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 3 nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty 2 a 3 nebo § 22 odst. 1 věty 2 a 3, neskončí promlčecí doba dříve, než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 35 promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody, do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. V daném případě skončilo trestní stíhání dne [datum]. Dne [datum] byla podána žádost o předběžné projednání nároku, (od té doby se stavěla promlčecí doba až do [datum]). Žaloba byla podána dne [datum] tedy opožděně, žalobkyně by podala žalobu včas do [datum]. Žalobkyně namítla, že námitka je v rozporu s dobrými mravy, avšak neuvedla jediný důvod, proč by tomu tak mělo být, soud ani ze své úřední povinnost nezjistil, že by námitka žalované byla v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná v souladu se zákonem tuto námitku vznesla. Soud tedy v této části žalobu zamítl, neboť tento nárok žalobkyně je promlčen (o 230.000 Kč). Dalším nárokem žalobkyně b