28 C 263/2017-436 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 1 305 000 Kč představující nemajetkovou újmu za nezákonně vedené trestní stíhání, nemajetkovou újmu za vazební stíhání a nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku trestního řízení, to vše v souvislosti s trestním řízením vedeným u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 34 T 5/2012. Žalobce uvedl, že usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru obecné kriminality ze dne [číslo], čj. KRPP [číslo] TČ- 2011 [číslo] bylo proti jeho osobě zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, 3 písm. a) trestního zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku a zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. e) trestního zákoníku. V této souvislosti byl dne [datum] zadržen Policií ČR a následně usnesením Okresního soudu Plzeň – sever ze dne 30.11.2011, čj. 0 Nt 92/2011-17 byl vzat do vazby ze které byl propuštěn na základě usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27.4.2012, čj. 34 T 5/2012-547 dne 2.5.2012. Ke Krajskému soudu v Plzni byla v dané věci podána obžaloba, přičemž žalobce byl rozsudkem ze dne 1.3.2017, čj. 34 T 5/2012-1099 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 20.6.2017, čj. 10 To 50/2017-1168 obžaloby podle § 226 písm. a) trestního řádu zproštěn. Žalobce ve vazbě strávil celkem 155 dní, přičemž po dobu výkonu vazby mu byl odepřen styk s jeho nezletilým synem a byl tak ohrožen a narušen vztah mezi nimi. Žalobce byl také ve vazbě omezován - nebylo mu umožněno navštěvovat posilovnu, byl na něj vyvíjen nepřípustný psychický nátlak, nebylo mu zpočátku vazby umožněno ani ostříhání nehtů. Celá tato situace byla pro žalobce velmi frustrující, traumatizující a stresující. Z tohoto důvodu žalobce nárokoval za den trvání vazby částku 1 000 Kč, tedy celkem 155 000 Kč, jakožto přiměřené zadostiučinění. Dále žalobce nárokoval částku ve výši 750 000 Kč představující přiměřené zadostiučinění za újmu, která mu vznikla v souvislosti s nezákonným trestním řízením. Trestní řízení mělo negativní vliv na rodinný život žalobce, resp. na jeho vztah s dnes již bývalou partnerkou [jméno] [příjmení], neboť došlo k rozpadu jejich vztahu. V důsledku zadržení a uvalení vazby na žalobce byla jeho partnerka, která v té době byla krátce po šestinedělí nucena ze dne na den se postarat nejen o malého syna, ale i o společné hospodářství zahrnující zejména koně a psy. V důsledku tohoto se jeho bývalá přítelkyně zhroutila, nebyla schopna se starat řádně o nezletilého a péči o něj tak v podstatě převzali rodiče žalobce. Tato se také musela postarat celkem o 12 koní, které měli a vzhledem k tomu, že to nebylo fyzicky možné, musela je prodat pod cenou. Po propuštění žalobce z vazby docházelo v jejich vztahu, který byl dříve harmonický, k postupnému odcizování. Docházelo mezi nimi k hádkám, žalobce byl po většinu času v práci, neboť se snažil rodinu zabezpečit, situace vyústila v to, že si jeho bývalá partnerka našla nového partnera a nakonec ze společné domácnosti odešla. Nezletilý syn byl následně svěřen do péče žalobce. Se svou matkou stýká pouze občasně, neboť tato má již novou rodinu a žije na Slovensku. Žalobce také v důsledku vedeného trestního stíhání byl nucen vyhledat psychiatrickou pomoc. V poslední řadě žalobce nárokoval částku ve výši 400 000 Kč za nepřiměřenou délku trestního řízení, neboť toto trvalo od roku 2011 do roku 2017, což žalobce považuje za dobu nepřiměřenou. Za rok trvání řízení nárokoval částku 100 000 Kč. 2. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala, že u ní žalobce předběžně dne [datum] uplatnil nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši 1 338 396 Kč, jež měla představovat náhradu nemajetkové újmy za vazbu ve výši 155 000 Kč, náhradu nemajetkové újmy za průtahy v trestním řízení ve výši 400 000 Kč, náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním ve výši 750 000 Kč a náhradu nákladů související s uplatněním nároku u žalovaného ve výši 33 396 Kč, to vše v souvislosti s nezákonně vedeným trestním stíháním proti žalobci a nepřiměřenou délkou trestního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 34 T 5/2012. Žalovaná po projednání daného nároku dospěla k závěru, že ve věci je dán odpovědnostní titul v podobě vydání nezákonného rozhodnutí představující nezákonně vedené trestní stíhání a nezákonný výkon vazby a žalobci přiznala na odškodnění nemajetkové újmy způsobené výkonem vazby částku ve výši 155 000 Kč. Dále žalovaná nesporovala průběh trestního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 34 T 5/2012, tedy, že žalobce byl dne [datum] zadržen Policií ČR jako osoba podezřelá. Trestní stíhání žalobce bylo zahájeno usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality ze dne [datum], čj. KRPP [číslo] 2011 [číslo] pro podezření ze spáchání zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, 3 písm. a) trestního zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku a zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. e) trestního zákoníku. Posléze byla proti žalobci podána ke Krajskému soudu v Plzni obžaloba a po proběhlých hlavních líčeních byl žalobce rozsudkem Krajského soudu v Plzi ze dne 1.3.2017, čj. 34 T 5/2012-1099 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 20.6.2017, čj. 10 To 50/2017-1168 obžaloby podle § 226 písm. a) trestního řádu zproštěn. K nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním žalovaná uvedla, že žalobce byl trestně stíhán pro zločin vydírání, za který mu hrozil trest odnětí svobody v rozmezí 5 až 12 let. V dané věci je však zřejmé, že tak vysoký trest odnětí svobody nepodmíněně by žalobci uložen nebyl. Předmětné trestní stíhání pak trvalo 5 let a 6 měsíců, avšak vzhledem k tomu, že žalobce nárokuje náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky trestního řízení samostatně, nelze při hodnocení požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí k tomuto kritériu přihlížet. Žalobce nedoložil žádné doklady, na jejichž základě by bylo možné posoudit vznik, rozsah a závažnost tvrzené nemajetkové újmy. Žalobce také neprokázal svá tvrzení, že vyhledal psychiatrickou pomoc. Některá tvrzení týkající se nároku na nemajetkovou újmu z titulu nezákonně vedeného trestního stíhání se pak částečně překrývají s tvrzeními vztahující se k nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy související s jeho pobytem ve vazbě, za což byl žalobce v plném rozsahu žalovanou odškodněn. Žalovaná proto jako přiměřené zadostiučinění poskytla žalobci konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvu. Tuto satisfakci žalovaná považovala za dostatečnou. Pokud jde o nepřiměřenou délku trestního řízení, žalovaná uvedla, že řízení trvalo přibližně 5 let a 6 měsíců a ve věci bylo rozhodováno čtyřikrát soudem I. stupně a čtyřikrát soudem II. stupně. K zásadním prodlevám v činnosti orgánů činných v trestním řízení nedošlo a řízení pak bylo složité jak po stránce skutkové, tak i právní. Podle názoru žalované proto v rámci trestního řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a celková doba řízení byla přiměřená. 3. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu zpět co do částky 155 000 Kč představující nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění způsobenou žalobci omezením osobní svobody rozhodnutím o vazbě, neboť žalovaná tuto částku žalobci dne [datum] uhradila. Usnesením ze dne 12.11.2018, čj. 28 C 263/2017-134 ve spojení s opravným usnesením ze dne 2.4.2019, čj. 28 C 263/2017-139 soud řízení podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. stran této částky zastavil. 4. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 29. 1. 2020, č. j. 28 C 263/2017 – 214 ve spojení s opravným usnesením ze dne 27. 2. 2020, č. j. 28 C 263/2017 – 221 a opravným usnesením ze dne 26. 10. 2021, č. j. 28 C 263/20217 - 364 tak, že uložil žalované zaplatit žalobci částku ve výši 140 000 Kč s příslušenstvím za dobu od [datum] do zaplacení a příslušenství za dobu od [datum] do [datum] z částky 155 000 Kč (výrok II.), žalobu co do částky 1 010 000 Kč s příslušenstvím a příslušenství za dobu od [datum] do [datum] z částky 295 000 Kč zamítl (výrok III.) a uložil žalované zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 61 128,50 Kč, k rukám jeho právní zástupkyně ([příjmení]). 5. Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 27. 1. 2021, č. j. 28 Co 197/2020 – 286 ve spojení s opravným usnesením ze dne 15. 9. 2021, č. j. 28 Co 197/2020 – 354 rozsudek soudu I. stupně ve výroku III. a IV. zrušil a v tomto rozsahu vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud konstatoval, že soud I. stupně nesprávně stanovil celkovou délku trestního řízení, neboť tato nebyla 6 let, nýbrž toliko 5 let a 7 měsíců (od [datum] do [datum]), tudíž základní částka nebyla vyčíslena správně. Soud I. stupně také nevzal v úvahu všechna kritéria vyjádřená v § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., neboť nezohlednil, že došlo k opakovanému zrušení rozsudků krajského soud