45 C 187/2022-14 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou doručenou soudu dne 30.8.2022 se žalobkyně domáhala ochrany držby práva bytové jednotky [číslo] způsob využití byt, zapsané na [list vlastnictví], vymezené podle občanského zákoníku v pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům, zapsaný na [list vlastnictví], v k. ú. [část obce], obec Vinohrady, vedené [stát. instituce], [stát. instituce], [role v řízení], [anonymizováno 20 slov] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno] [část Prahy] [anonymizováno] [adresa], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [adresa žalobkyně], [anonymizována dvě slova] [spisová značka], [anonymizováno] i uložení povinnosti žalovanému odstranit závadný stav spočívající ve znepřístupnění uvedené bytové jednotky žalobkyni, a bytovou jednotku žalobkyni zpřístupnit. Žalobkyně uvedla, že shora uvedená bytová jednotka je ve vlastnictví [územní celek], [ulice a číslo], [obec], [PSČ] [obec a číslo], přičemž žalovaný v souvislosti se svěřenou správou nemovitostí ve vlastnictví obce vykonává správu i uvedeného bytu. Žalobkyně uvedla, že je přesvědčena, že je platným nájemcem Bytu a náleží jí jeho držba, která je řádná, poctivá a pravá. V současné době je proti babičce žalobkyně, [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalobkyně], vedeno exekuční řízení na návrh téhož žalovaného, jejímž provedením byla nejdříve pověřena [název soudu] dne 26. 10. 2010, č. j. [číslo jednací] soudní exekutorka Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 6, se sídlem [adresa], a to na základě rozsudku č.j. [číslo jednací] [název soudu] dne [datum rozhodnutí] Soudní exekutor při provádění exekuce provedl dne 14. 9. 2021 [anonymizováno] vyklizením bytu, přičemž do protokolu uvedl, že povinná byt opustila, aniž by se jakkoliv zmiňoval o dalších osobách, které byt obývají. Následně však došlo ke změně soudního exekutora, když byl vedením probíhajícího exekučního řízení na žádost žalovaného pověřen soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno] [část Prahy] [anonymizováno] [adresa], a to na základě usnesení [název soudu], č.j. [číslo jednací]. Exekutor dne [datum rozhodnutí] zahájil nové provedení exekuce bytu vyklizením, když žalobkyni z bytu vykázal pouze s několika osobními věcmi a byt, v němž jsou stále uloženy další osobní věci žalobkyně a vybavení její domácnosti, znepřístupnil. Exekuce je stále vedena výhradně vůči paní [jméno], nikoliv proti dalším osobám žijícím v bytě. Provedení exekuce bytu vyklizením vůči povinné paní [jméno] však již bylo řádně provedeno původním exekutorem a povinná v bytě již od 14. 9. 2021 nebydlí, ani se v něm nenacházejí žádné její věci. Exekutor tak nebyl oprávněn provést vyklizení vůči paní [jméno] opakovaně, když ta se již v bytě nezdržuje, a zároveň nemohl provést exekuci vyklizením vůči jiným osobám, které se v bytě zdržují, neboť tyto své právo užívání neodvozují od paní [jméno], povinné z obou exekucí. Jednání exekutora, resp. žalovaného v jehož zájmu exekutor jedná, je tedy třeba dle žalobkyně považovat za nepřípustné. Žalobkyně užívá byt od roku 1996, kdy na ni přešlo právo nájmu po jejím pradědečkovi, [jméno] [příjmení], dat. [datum narození], bytem [adresa žalobkyně]. Ten byl nájemcem bytu na základě nájemní smlouvy z roku 1963 a Rozhodnutí o směně bytů ze dne 2. 11. 1963, zn. Byt [číslo] [příjmení]. Spolu s ním žily v bytě jako členové jeho domácnosti jeho manželka paní [jméno] [příjmení], dcera [jméno] [příjmení], vnučka [jméno] [příjmení] a od svého narození také žalobkyně. Dne 20. 5. 1996 pan [příjmení] zemřel a dle žalobkyně došlo k přechodu práva nájmu na členy domácnosti nájemce, včetně žalobkyně, když tato do dnešního dne ani nemá vlastní byt. Pokud by nebylo její právo bydlení odvozeno od zemřelého pana [příjmení], dovozuje žalobkyně své právo nájmu od své matky paní [jméno] [příjmení]. V této souvislosti dále uvedla, že sice po smrti pana [příjmení] byla dne 11.6.1996 podepsána nová nájemní smlouva s manželkou pana [příjmení], paní [jméno] [příjmení], dat. [datum narození], ale původní nájemní smlouva z roku 1963 nebyla nikdy řádně ukončena, když k přechodu nájmu na žalobkyni došlo přímo ze zákona k okamžiku úmrtí původního nájemce. Žalovaný však zcela nepochopitelně přechod nájmu na základě výše uvedeného zákonného ustanovení nerespektoval, a namísto toho uzavřel s paní [jméno] dne 11.6.1996 novou nájemní smlouvu, aniž by byla ukončena nájemní smlouva z roku 1963, uzavřená s panem [příjmení]. Z výše uvedeného tak žalobkyně dovodila, že nájemní smlouva z roku 1963 stále platná a ke dni smrti pana [příjmení] přešel nájem Bytu ze zákona (ex lege) na žalobkyni. V této souvislosti žalobkyně odkázala na rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. V neposlední řadě žalobkyně poukazovala na okolnosti, za kterých je nutné zkoumat právní důvod užívání bytu osobami, které neodvozují své právo od osoby povinné v exekuci s tím, že exekutor tyto okolnosti nezkoumal a bez dalšího dovodil povinnost žalobkyně vyklidit byt, ačkoliv tato své právo neodvozuje od povinné. Žalobkyně dále uvedla, že i kdyby nebylo její právo užívání bytu odvozeno od pana [příjmení], neodvozovala by jej od paní [jméno] (povinné z exekuce), ale od své matky [jméno] [příjmení], popř. od paní [jméno], kterou žalovaný sám považuje za posledního řádného nájemce bytu. V takovém případě by se však musel žalovaný domáhat uložení povinnosti vyklizení Bytu vůči všem těmto osobám, o kterých měl za to, že po smrti paní [jméno] obývají Byt neoprávněně. V souladu s konstantní judikaturou [název soudu] totiž na dědice nepřechází povinnosti, jejichž obsahem je plnění, které mělo být plněno osobně zůstavitelem. V tomto případě je tedy nutné, aby vůči každému z dědiců paní [jméno], který byt po její smrti užíval, existoval konkrétní exekuční titul. Není možné, aby žalovaný sám zcela arbitrárně usoudil, že primárním uživatelem bytu je paní [jméno], a tedy že všechny ostatní osoby, které byt užívají, odvozují své užívací právo od ní. Žalobkyně uvedla, že jejím vykázáním z bytu a jeho znepřístupněním, ke kterému došlo dne 19. 7. 2022, žalovaný, v jehož zájmu jakožto oprávněného z exekuce exekutor jedná, svévolně zasáhl do práva nájmu žalobkyně, resp. práva užívání bytu žalobkyní. Žalobkyně dále namítala nestandartní postup soudního exekutora při provádění exekuce. Žalobkyně, samoživitelka se třemi nezletilými dětmi, byla exekutorem z bytu vykázána za přítomnosti příslušníků [stát. instituce] a za přítomnosti pracovníků [anonymizováno], přičemž jí bylo umožněno odnést si jen„ vše, co unese“. Byla tak nucena opustit byt pouze se 4 taškami a zanechat v něm většinu věcí, včetně oblečení a hraček jejích nezletilých dětí. Ačkoliv dle názoru exekutora se jedná o věci bezcenné nebo splňující charakter některého z druhu odpadů, který má být následně zlikvidován, jak je uvedeno v usnesení soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve věci povinné paní [jméno]. V bytě se však dle žalobkyně nachází věci podstatné hodnoty ve vlastnictví žalobkyně a další osoby, např. [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. Exekutor také do dnešního dne žalobkyni neposkytl protokol o exekuci vyklizením zde dne 19. 7. 2022. 2. Žalovaná nárok žalobkyně uplatněný v žalobě neuznala, a to ani z části. Především zdůraznila, že nemůže být žádná řeč o tom, že žalobkyni náleží držba předmětného bytu, protože základní podmínkou pro držbu je existence dobré víry. Ta však u žalobkyně zcela absentuje, jelikož soudní spory o vyklizení předmětného bytu probíhají již od roku 2011 a za protiprávní užívání předmětného bytu není od srpna 2012 hrazeno ani bezdůvodné obohacení odpovídající sjednanému nájemnému, ani zálohy za služby související s užíváním předmětného bytu. Pokud by tedy byla žalobkyně opravdu v dobré víře, že jí nájemní právo svědčí, jistě by se chovala jako řádný nájemce i co do povinnosti placení nájemného a záloh na služby. Domněnku vydržení se snažila žalobkyně uplatnit již v řízení, vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], v němž byla její vylučovací žaloba zamítnuta dne 1.7.2022, a s jehož rozhodnutím a jeho odůvodněním se žalovaná plně ztotožňuje. Žalovaná poukázala na skutečnost, že žalobkyně se snažila několik let spolu s dalšími osobami ([jméno] [ulice], [příjmení] [jméno], [jméno] [příjmení]) zabránit exekučnímu vyklizení předmětného bytu, přičemž z rozhodnutí soudů I. a II. stupně v jednotlivých věcech vyplývá, že žalobkyně v předmětném bytě nemá co dělat, obývá ho s dalšími osobami protiprávně, přitom za užívání bytu ničeho neplatí již od srpna 2012. Šlo o rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudek [název soudu] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým byl předchozí rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. o věci samé potvrzen, usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j.