46 C 21/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 88 856,05 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalobkyně na základě rámcové kupní smlouvy ze dne 19. 7. 2021 uzavřené se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako kupující dodala zboží v celkové hodnotě 88 856,05 Kč, které kupující odebrala od žalobkyně v jejím sídle a žalobkyně jí v souvislosti s tím vystavila faktury [číslo] na částku 1 983,97 Kč splatnou dne 22. 11. 2021, [číslo] na částku 84 945,76 Kč splatnou dne 2. 12. 2021 a [číslo] splatnou dne 26. 12. 2021, na kterou kupující ničeho neuhradila. Dne 19. 7. 2021 uzavřela žalobkyně s žalovanou dohodu o ručení, jejímž předmětem je neodvolatelné a bezpodmínečné prohlášení žalované, že ve prospěch žalobkyně poskytne ručení ve smyslu ustanovení § 2018 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku spočívající v tom, že na písemnou žádost žalobkyně neprodleně a plně uspokojí každou pohledávku žalobkyně za společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] vzniklou na základě či v souvislosti s rámcovou kupní smlouvou ze dne 19. 7. 2021 uzavřenou mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a to kdykoli poté, co se taková pohledávka stane splatnou a společnost [právnická osoba] svůj dluh nesplní ani v dodatečné lhůtě 5 dnů po datu její splatnosti. V ručitelském prohlášení žalovaná rovněž prohlásila, že žalobce je oprávněn se domáhat uspokojení po něm, aniž by o jejich uspokojení nejprve požádal původního dlužníka. 2. Dle ustanovení § 114b odst. 1 o.s.ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) o.s.ř. nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.). Dle ustanovení § 114b odst. 2 věta první o.s.ř. k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Dle ustanovení § 114b odst. 3 o.s.ř. usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle § 114c nebo po prvním jednání ve věci. Dle ustanovení § 114b odst. 4 o.s.ř. usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Dle ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3 o. s. ř.) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby (§ 114b odst. 5 o. s. ř.). 3. Dle ustanovení § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Dle ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal. Dle ustanovení § 153a odst. 4 o.s.ř. jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. Dle ustanovení § 157 odst. 3 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání, uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání. 4. Jelikož lze v projednávané věci uzavřít smír a s ohledem na povahu věci a na skutečnost, že neproběhlo jednání ve věci ani přípravné jednání podle § 114c o. s. ř., byla žalovaná usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. 3. 2022 vyzvána, aby se ve věci písemně vyjádřila s tím, že nevyjádří-li se bez vážného důvodu včas a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude se mít za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Žalované byla k vyjádření poskytnuta lhůta 30 dnů od doručení předmětného usnesení. Žalované bylo usnesení doručováno prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, přičemž doručeno bylo v souladu s ustanovením § 17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., dne 7. 3. 2022. Žalovaná se však v dané lhůtě ve věci písemně nevyjádřila, lhůta k vyjádření uplynula dne 6. 4. 2022. 5. Jestliže se žalovaný na výzvu soudu dle ustanovení § 114b o. s. ř. bez vážného důvodu ve stanovené lhůtě nevyjádří ve věci samé a ani před uplynutím této lhůty soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, jsou naplněny důvody pro vydání rozsudku pro uznání. Vydání rozsudku pro uznání nepředchází žádné dokazování a jsou-li splněny všechny zákonné podmínky fikce, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, je soud povinen rozhodnout o nároku, který je předmětem sporu. Zákonná fikce uznání je v podstatě sankcí za nečinnost žalovaného a jeho neochotu přispět k dosažení účelu řízení. 6. S ohledem na výše uvedené a se současným přihlédnutím ke skutečnosti, že nebyly splněny předpoklady pro zastavení řízení ani pro odmítnutí žaloby, má soud za to, že nastala fikce uznání uplatněného nároku, a proto bylo bez nařízení jednání rozhodnuto rozsudkem pro uznání, kterým bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. 7. Tento rozsudek, ve smyslu ustanovení § 157 odst. 3 o.s.ř. a rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3498/2012, ze dne 27. 3. 2013, neobsahuje právní posouzení věci. 8. Lhůta k plnění ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř byla stanovena v rozsahu tří dnů od právní moci rozsudku pro uznání. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 628,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 443 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 88 856,05 Kč sestávající z částky 4 660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 330 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 4 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 550 Kč ve výši 2 635,50 Kč.