46 C 4/2022-78 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 667 917,40 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody a nemajetkové újmy, která byla žalobkyni způsobena nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem ve věci vedené [název soudu] pod [anonymizováno] [spisová značka]. Svou žalobu zdůvodnila tím, že byla na základě [anonymizováno] [stát. instituce], čj. [anonymizováno] [číslo], ze dne 4. 7. 2013, trestně stíhána pro zločin dotační podvod podle § 212 odst. 1,5 písm. c) trestního zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku, a zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. f) trestního zákoníku, přičemž [anonymizováno] [název soudu] ze dne 20. 2. 2020 byla žalovaná obžaloby zproštěna. Konečné rozhodnutí ve věci vydal [název soudu] dne 15. 2. 2021, pod [anonymizováno] [číslo jednací], které nabylo právní moci téhož dne, na jehož základě byla žalobkyně obžaloby v plném rozsahu podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěna, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Nezákonné trestní stíhání žalobkyně trvalo téměř osm let a v jeho důsledku vznikla žalobkyni majetková škoda a rovněž újma nemajetková. Majetková škoda spočívá v nákladech obhajoby, které žalobkyně v rámci trestního řízení vynaložila. Žalobkyně požaduje též náhradu nemajetkové újmy ve formě omluvy a peněžitého zadostiučinění, které s ohledem na dopad nezákonného trestního stíhání do její osobností sféry vyčíslila částkou 364 000 Kč a náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního stíhání v délce téměř osmi let v částce 182 506 Kč. Žalobkyně svůj nárok předběžně uplatnila u žalované podáním ze dne 23. 7. 2021, žalovaná však v zákonné lhůtě pro vyřízení nereagovala, žalobkyni tak nezbylo, než se se svým nárokem obrátit na soud. 2. Žalovaná ve svém vyjádření žalobou požadovaný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobkyně dne 23. 7. 2021 uplatnila nárok na náhradu škody ve výši 121 411,40 Kč spočívající v nákladech obhajoby, nárok na omluvu, nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání ve výši 364 000 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu ve výši 182 506 Kč, a to v souvislosti s řízením vedeným u [název soudu] pod [anonymizováno] [spisová značka]. Žalovaná uznala požadavek na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení důvodným co do částky 120 298,20 Kč, na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání poskytla žalobkyni omluvu doporučeným dopisem a zároveň bylo žalobkyni přiznáno peněžité zadostiučinění ve výši 245 700 Kč. Nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení byl uznán důvodným co do částky 88 875 Kč, což žalovaná sdělila svým stanoviskem ze dne 2. 5. 2022. 3. Žalobkyně v důsledku vydání stanoviska a plnění ze strany žalované vzala žalobu co do částky 121 411,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 113,20 Kč od 24. 1. 2020 do zaplacení, co do částky 546 506 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 211 931 Kč od 24. 1. 2022 do zaplacení a co do určení povinnosti zaslat žalobkyni [anonymizováno 10 slov] a [anonymizováno] na adresu [územní celek], [obec] [anonymizována dvě slova], [PSČ] a dále po dobu 6 měsíců uveřejnit na webových stránkách [webová adresa] písemnou omluvu. Soud proto ve výroku I. v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení v požadovaném rozsahu zastavil dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. 4. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 5. Mezi účastníky nebylo sporu, že v řízení vedeném [název soudu] pod [anonymizováno] [spisová značka] bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, přičemž z tohoto titulu vznikla žalobkyni majetková škoda představující náklady obhajoby ve výši 120 298,20 Kč a nemajetková újma ve výši 245 700 Kč. Dále mezi účastníky nebylo sporu, že v naříkaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky řízení, za který žalobkyni náleží zadostiučinění ve výši 88 875 Kč. Mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že žalobkyně u žalované uplatnila předběžně svůj nárok dne 23. 7. 2021, přičemž žalovaná stanoviskem ze dne 2. 5. 2021 uznala nároky žalobkyně důvodnými co do částky 454 873,20 Kč důvodnými. 6. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným předním postupem (dále jen„ zákon“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2, se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odst. 3, v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 1932 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) Má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je poté, co byla vzata částečně zpět, důvodná. 8. Mezi účastníky panovala shoda na tom, že v naříkaném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, na jehož základě vznikla žalobkyni škoda a nemajetková újma, kterou žalovaná dobrovolně reparovala. Současně se účastníci shodli i na tom, že v naříkaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky řízení, za níž bylo taktéž přiznáno finanční zadostiučinění. Žalobkyně poté, co bylo žalovanou plněno, vzala svou žalobu zpět vyjma úroku z prodlení z žalovanou plněné částky. Předmětem řízení tak zůstal pouze zákonný úrok z prodlení z částky 454 873,20 Kč. Žalobkyně se obrátila se svým nárokem na žalovanou dne 23. 7. 2021, ž