48 C 49/2023-85 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne [datum] na žalované domáhal odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), v celkové výši 692 036,80 Kč s příslušenstvím (úrok z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení) v souvislosti s trestním stíháním vedeným posléze u Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně pod sp.zn. 68 T 13/2019. Žalobce se domáhal jednak částky 675 000 Kč coby náhrady ušlého výdělku za období 9 měsíců od [datum] (kdy byl výkon trestu přerušen) do [datum] (rozsudek NS ČR, kterým byl žalobci uložen trest nespojený s odnětím svobody) a jednak částky 17 036,80 Kč coby náhrady nákladů spočívajících v nákladech na obhajobu vynaložených na zrušení nezákonného pravomocného rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum]. Žalobce uvedl, že rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17.6.2019, č.j. 1 To 33/2019-1092, byl ve výroku o vině a ve výroku o trestu potvrzen rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 18.3.2019, sp.zn. 68 T 13/2019. Tímto rozsudkem byl žalobce uznán vinným zločinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 2, odst. 6 písm. a) trestního zákoníku a zločinem poškození finančních zájmů Evropských společenství podle § 260 odst. 2, odst. 5 trestního zákoníku. Žalobci byl mimo jiné uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Žalobce nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, neboť výše uvedený rozsudek nabyl právní moci, stal se vykonatelným a byl nařízen nástup do výkonu. Proti pravomocnému rozsudku podal žalobce dovolání, přičemž usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 6.11.2019, sp.zn. 5 Tdo 1176/2019, byl přerušen výkon trestu, který byl pravomocným rozsudkem uložen ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně - pobočka ve Zlíně ze dne 18.3.2019, sp.zn. 68 T 13/2019. Rozsudkem ze dne [datum] byly oba rozsudky zrušeny a Nejvyšším soudem ČR byl žalobce uznán vinným zločinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, 6 trestního zákoníku a zločinem poškození finančních zájmů Evropských společenství podle § 260 odst. 1, odst. 5 trestního zákoníku a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Vzniklou škodu představuje příjem, který by žalobci náležel, pokud by nebyl povinen nastoupit do výkonu trestu odnětí svobody. V době, kdy bylo zahájeno trestní řízení, byl zaměstnán u [právnická osoba], s.r.o., [IČO] na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], a to na pozici obchodního manažera s čistým měsíčním příjem v roce 2019 75 000 Kč. V souvislosti s výsledkem trestního řízení, kdy bylo žalobci zřejmé, že mu výkon pracovní činnosti bude znemožněn, uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o rozvázání pracovního poměru ke dni [datum]. Od července 2019 byl žalobce nezaměstnaný a nacházel se ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Rapotice. Poté, co byl výkon trestu odnětí svobody přerušen, existovala stále nejistota stran toho, zda bude povinen pokračovat ve výkonu či nikoli, a proto žalobce nenastoupil do žádného zaměstnání. Žalobci poté byl uložen Nejvyšším soudem ČR trest nespojený s odnětím svobody. Fakticky tak žalobci bylo rozhodováním soudů znemožněno vykonávat zaměstnání po dobu celkem 9 měsíců. Ke škodě tak došlo v souvislosti s trestem, který mu byl uložen a který dílem vykonal. K požadované náhradě nákladů vynaložených na zrušení nezákonného rozhodnutí žalobce uvedl, že nebýt těchto nákladů, nedomohl by se žalobce mírnějšího a jiného druhu trestu. Požadovanou částku 17 036,80 Kč žalobce uhradil svému obhájci (převzetí obhajoby, 2x jednání ve věznici, prostudování trestního spisu, písemné doplnění dovolání, jednání s klientem před veřejným zasedáním a účast na veřejném zasedání dovolacího soudu), Žalobce dále uvedl, že nároky uplatnil u žalované podáním ze dne [datum], nicméně žalovaná do 6 měsíců o nárocích nijak nerozhodla. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že žalobce u ní nárok uplatnil dne [datum] v celkové výši 692 036,80 Kč. Dále žalovaná namítla, že nárok ve výši 17 036,80 Kč neuznává ani zčásti, neboť žalobce nebyl obžaloby zproštěn ani zčásti, tolik došlo k tomu, že žalobce byl odsouzen k mírnějšímu trestu a došlo ke korekci právní kvalifikace. Nelze tak dovodit, že by došlo k vydání nezákonného rozhodnutí v trestním řízení. Ohledně nároku na náhradu na ušlý výdělek žalovaná dospěla k závěru, že je nárok částečně důvodný, přičemž žalobci přiznala a vyplatila částku 374 030 Kč za 100 dnů výkonu trestu odnětí svobody od [datum] do [datum]. Žalovaná vycházela průměrné denní mzdy 3 740,30 Kč. Ve zbylém rozsahu žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. V replice ze dne [datum] na vyjádření žalované žalobce uvedl, že výklad ohledně ušlého výdělku zastávaný žalovanou je poměrně restriktivní. Poukázal na to, že věděl, že bude povinen nastoupit do výkonu trestu od [datum], nicméně nevěděl, kdy přesně to bude, přičemž v té době byl zaměstnán u [právnická osoba] Je nereálné, aby v té době žalobce nadále vykonával práci. Žalobce ani nevěděl, kdy NS ČR rozhodně o jeho dovolání a jak. Nehledal si proto zaměstnání, neboť měl záznam v rejstříku trestů a nebylo jisté, zda zůstane na svobodě. V této souvislosti žalobce poukázal na rozhodnutí NS ČR sp.zn. 25 Cdo 828/2005. Ohledně požadovaných nákladů vynaložených na obhajobu žalobce setrval na argumentaci, že tyto náklady vznikly v souvislosti s nezákonným rozhodnutím a byly účelně vynaloženy, když v důsledku obhajoby bylo nezákonné rozhodnutí zrušeno. Žalobce navrhl, aby soud žalobě vyhověl. 4. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce současně žalobu částečně zpět ohledně žalovanou přiznané částky 374 030 Kč, pročež soud řízení částečně zastavil usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. 5. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání. 6. Soud předně vyšel ze skutečností mezi účastníky nesporných, které vzal za svá skutková zjištění. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce u žalované nárok uplatnil dne [datum] v celkové výši 692 036,80 Kč, žalovaná nárok žalobce projednala, což sdělila stanoviskem ze dne [datum], přičemž poskytla žalobci náhradu ušlého výdělku za 100 dnů výkonu trestu odnětí svobody od [datum] do [datum] ve výši 374 030 Kč, ve zbylém rozsahu (náklady obhajoby po vydání pravomocného odsuzujícího rozsudku a ušlý výdělek od [datum] do [datum]) nároky žalobce neuznala, k vyplacení částky 374 030 Kč došlo dne [datum] a že ve věci došlo ke zrušení pravomocného rozsudku Vrchního soudu v Olomouci a Nejvyšší soud ČR rozhodl sám o vině a trestu, přičemž změnil částečně právní kvalifikaci a uložil žalobci trest mírnější, nespojený primárně s odnětím svobody. Mezi účastníky byl dále nesporný průběh trestního řízení vedeného posléze u Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně, sp. zn. 68 T 13/2019, a to tak, že rozsudkem KS v [obec] – pobočka ve [obec] byl žalobce uznán vinným zločinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 2, odst. 6 písm. a) trestního zákoníku a zločinem poškození finančních zájmů Evropských společenství podle § 260 odst. 2, odst. 5 trestního zákoníku. Žalobci byl mimo jiné uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 6. 2019, č. j. 1 To 33/2019-1092, byl ve výroku o vině a ve výroku o trestu tento rozsudek potvrzen. Na základě podaného dovolání byl usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 11. 2019, sp. zn. 5Tdo 1176/2019, podle § 265o odst. 1 trestního řádu přerušen výkon trestu uloženého žalobci, Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 3. 2020, sp. zn. 5Tdo 1176/2019, byl podle § 265k odst. 1 trestního řádu, zrušen rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 6. 2019, č. j. 1 To 33/2019-1092, a rozsudek Krajského soudu v Brně - pobočka ve Zlíně ze dne 18. 3. 2019, sp. zn. 68 T 13/2019, v celém rozsahu a podle § 265m odst. 1 trestního řádu bylo rozhodnuto o tom, že obviněný žalobce je vinen zločinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 6 trestního zákoníku a zločinem poškození finančních zájmů Evropských společenství podle § 260 odst. 1, odst. 5 trestního zákoníku. Žalobce byl odsouzen podle § 212 odst. 6, § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. 7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující další skutková zjištění a dospěl k dále uvedeným závěrům o skutkovém stavu: 8. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] na č. l. 31 zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] coby zaměstnavatelem a žalobcem coby zaměstnancem se vznikem pracovního poměru dne [datum] s pracovním zařazením obchodní manažer a