Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 265o · Trestní právo
Stručně: Paragraf 265o Trestního řádu upravuje pravomoci Nejvyššího soudu v řízení o dovolání, konkrétně možnost odložit nebo přerušit výkon napadeného rozhodnutí a dále postup při objasňování okolností potřebných pro rozhodnutí o dovolání.
§ 265o Řízení u dovolacího soudu
(1) Před rozhodnutím o dovolání může předseda senátu Nejvyššího soudu odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání, anebo nařídit pozastavení nakládání s věcmi, které propadly nebo byly zabrány na základě takového rozhodnutí. Pokud tak učiní, provede všechna potřebná opatření k tomu, aby byl výkon rozhodnutí neprodleně odložen nebo přerušen anebo bylo pozastaveno nakládání s propadlými nebo zabranými věcmi.
(2) Je-li pro rozhodnutí o dovolání třeba objasnit nějakou okolnost, provede potřebné šetření předseda senátu Nejvyššího soudu, anebo na jeho žádost některý jiný orgán činný v trestním řízení, který je povinen mu bez zbytečného odkladu vyhovět. Pro takové šetření platí ustanovení hlavy páté. Ve zvlášť naléhavých případech lze k zajištění důkazního materiálu použít i prostředků uvedených v hlavě čtvrté. Zajistit osobu obviněného vydáním příkazu k zatčení a vzetím do vazby lze však jen tehdy, navrhne-li to nejvyšší státní zástupce nebo příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce v dovolání podaném v neprospěch obviněného a považuje-li to Nejvyšší soud za nezbytné vzhledem k závažnosti trestného činu a naléhavosti vazebních důvodů.
Paragraf 265o Trestního řádu upravuje pravomoci Nejvyššího soudu v řízení o dovolání, konkrétně možnost odložit nebo přerušit výkon napadeného rozhodnutí a dále postup při objasňování okolností potřebných pro rozhodnutí o dovolání.
Co to znamená v praxi
Nejvyšší soud může před rozhodnutím o dovolání dočasně zastavit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti kterému bylo dovolání podáno (např. výkon trestu), nebo pozastavit nakládání s věcmi, které byly na základě tohoto rozhodnutí zabrány.
Pokud Nejvyšší soud potřebuje pro rozhodnutí o dovolání objasnit nějakou skutečnost, může si ji sám zjistit nebo požádat jiný orgán činný v trestním řízení (např. policii, státního zástupce), který je povinen mu bez zbytečného odkladu vyhovět.
V naléhavých případech může Nejvyšší soud použít i některé prostředky k zajištění důkazů (např. domovní prohlídku, odposlechy), ale pouze za podmínek stanovených zákonem.
Zajištění obviněného (zatčení a vazba) je možné jen tehdy, pokud to navrhne nejvyšší státní zástupce nebo příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce v dovolání podaném v neprospěch obviněného a Nejvyšší soud to považuje za nezbytné vzhledem k závažnosti trestného činu a naléhavosti vazebních důvodů.
Na co si dát pozor
Možnost odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí je na uvážení předsedy senátu Nejvyššího soudu.
Při objasňování okolností se uplatňují pravidla pro dokazování v trestním řízení.
Zajištění obviněného vazbou je v dovolacím řízení výjimečné a je podmíněno návrhem nejvyššího státního zástupce nebo příslušného orgánu Úřadu evropského veřejného žalobce a splněním dalších podmínek.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.